Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Právní poradna

autor: Mgr. Marta Hrubešová, advokátka z Varnsdorfu

Nedávno mi bylo z mé kanceláře odcizeno několik věcí. Pachatel byl dopaden a ke krádeži se přiznal. Na policii jsem uplatnil škodu v částce, která byla součtem  účetních hodnot věcí podle našich inventárních knih. Bylo mi však řečeno, že takto vyčíslená hodnota nestačí. Je to pravda?
Ano, je to pravda. K určení hodnoty věci pro účely náhrady škody skutečně nepostačí její tzv. účetní hodnota podle účetních knih. Orgány činné v trestním řízení obvykle při určování výše způsobené škody vycházejí, podle právní teorie a ustálené judikatury, z ceny, za kterou se věc v době a místě činu obvykle prodává (R 27/1996). Pouze v případě, že není možné takto cenu zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo na uvedení v předešlý stav. Rozhodující je hodnota, o kterou byl majetek poškozeného zmenšen, nikoliv obohacení pachatele (R 71/1971). Při odcizení nebo poškození věci starší či opotřebené se přihlíží ke snížení její hodnoty (R 33/1967).

Každou chvíli někde slýchám, že něco není „v souladu s dobrými mravy“. Co to vlastně jsou ty dobré mravy? Jsou někde v zákoně definovány?
Dobré mravy nejsou v žádném zákoně závazně definovány. V podstatě se podle právní teorie jedná o „určité obecně uznávané mínění, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti“ (viz komentář k občanskému zákoníku C. H. Beck). Nejvyšší soud k této otázce uvedl, že „dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují určitou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních.“ (Soudní judikatura č. 8/1997).

Tisk Tisk | E-mail E-mail