Právní poradna

Tištěné noviny 05/2003 | 13. 3. 2003 | Nezařazené

autor: rd

Mohu jako pronajímatel zveřejnit v místních novinách jména nájemníků, kteří mi dluží nájemné za delší dobu? Slyšel jsem, že už je to možné.

Možné to sice je, ale pouze v případě, že si toto předem sjednáte v nájemní smlouvě, kterou s nájemníkem uzavíráte. Jinak Vám to rozhodně nedoporučuji, jelikož nájemník by se mohl ostře ohradit proti poškození svých práv a zájmů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů totiž stanoví: „správce je povinen zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt údajů souhlas“ (§ 5 odst. 1 písm. f).

Jedno ze stanovisek Úřadu na ochranu osobních údajů k tomuto zcela výstižně uvádí: „Pojem „zpracování“ je nutno chápat v nejširších souvislostech. Patří do něj také zveřejňování osobních údajů. Jak je to tedy v praxi: Pomiňme případ, kdy by zpracování (v našem případě zveřejnění) osobních údajů upravoval zvláštní zákon. Správce (úřad, úvěrová firma, společnost atd.) tedy uzavře se subjektem údajů (občanem) smlouvu, v níž jsou stanoveny podmínky pro její plnění. Obvykle je ve smlouvě uvedeno, že pokud občan smlouvu neplní, bude vypovězena a správce smí uložit určité sankce. Ve smlouvě však není uvedeno, že jedna z možných sankcí může být zveřejnění dlužníka (v tisku, na úřední desce, ve sdělovacích prostředcích apod.). Tedy subjekt údajů (občan) předem neví, že taková možnost sankce existuje. Je tedy zřejmé, že se jedná o chybu ve smlouvě mezi správcem a subjektem údajů.

Je rovněž evidentní, že je prakticky nereálné splnit zbývající právní možnost – vyžádat si souhlas subjektu údajů. Dlužník ze zcela pochopitelných důvodů dodatečný souhlas nedá. Zveřejnění dlužníka pak může povolit jedině soud. Není tedy chybou zákona č. 101/2000 Sb., že předem ve smlouvě neošetřenou možnost zveřejnění osobních údajů o dlužníkovi považuje za porušení zákona. Výše citovaný základní princip ochrany osobních údajů je obecný a platí i v tomto případě. Pokud tedy poškození věřitelé nadávají na zákon o ochraně osobních údajů, pak nechť se nejdříve podívají na text smlouvy, kterou subjektu údajů předkládají k podpisu na začátku smluvního vztahu. Pokud by totiž možnost zveřejnit osobní údaje subjektu údajů (občana), stane-li se neplatičem, byla ve smlouvě zakotvena, pak by byli spokojeni věřitelé i Úřad pro ochranu osobních údajů.“

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2003/03/13/pravni-poradna-73/