Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Církevní dějiny Rumburku a okolí

autor: Mgr. Tomáš Lígr

Počátky církevní organizace

Rumburská farnost je z neznámého roku. První doložené informace o církevní správě na Rumbursku máme až ze 14. století.

Farní kostel sv. Bartoloměje, patrona města Rumburku, první pevnější bod rumburského půdorysu, je poprvé doložen v roce 1352. Někdy se uvádí, že býval původně dřevěný a musel stát již před rokem 1233. Datování však vzniklo pouhým domýšlením toho, že by rumburský kostel měl být starší nežli v sousedním Varnsdorfu, pro nějž se uvedený letopočet uvádí v pamětní knize z počátku 18. století. Zasvěcení kostela v Rumburku náleželo k patrociniím běžným v době vrcholné kolonizace. Není ale vyloučeno, že původně nesl titul Panny Marie, jak o tom svědčí zdejší posvícení, potvrzené v 16. století právě na tento svátek. Větší význam kostela dokládá, že zde bylo 17. června 1408 založeno kaplanské místo, které město dotovalo sedmi groši ročního platu.

Rumburský kostel byl v polovině 14. století mateřským kostelem filiálních svatyní v Krásné Lípě a v Seifhennersdorfu (dnes v Sasku) a spolu s nimi náležel k žitavskému děkanátu pražské arcidiecéze. Odvodit tedy lze, že byl z těchto tří kostelů nejstarší a že tedy již nějakou dobu existoval. Již roku 1361 byl ale krásnolipský kostel od rumburské farnosti oddělen a stal se součástí jiného majetkoprávního celku, souvisejícího s děčínskými Vartenberky. Seifhennersdorfský kostel byl filiálním k Rumburku sice ještě roku 1384, patronátní právo tu však v letech 1357-1434 vykonávali rytíři Maxenové, sídlící v Sasku. Rumburská farnost tak po zbytek středověku zůstala omezena na samotný Rumburk a sousední vsi Horní Jindřichov a Křečany, které byly až do roku 1566 jedinou obcí.

Co se týče konkrétního jména prvního faráře, jako první je uváděn jakýsi Henricus: „Dne 30. 10. 1363 odešel dosavadní farář v Ronberku Henricus a jeho místo převzal Nicolaus conradi de Zitauia, který zemřel roku 1370.“ *

V celé oblasti nevzniklo v období středověku sídlo ani jedné řádové organizace. Ojedinělá a ne právě věrohodná je zpráva kroniky tzv. Pirenského mnicha, že v době Karla IV. žili u Rumburku poustevníci (Kleusner) třetí regule řádu kazatelů. Jako jejich sídlo bývá uváděna osada Poustka, které se německy říkalo „Klause“. Z této lokality, ležící 3 km od Rumburku, pochází sice jeden z mála archeologických nálezů z této oblasti, ale ani on k této otázce nic neříká. Jedná se totiž o asi 9 cm dlouhé hroty kopí. Na základě místního jména se však zdá, že důvodem ke vzniku tradice o poustevně – klauze bylo spíše ono, než že by se skutečnost její existence odrazila v jeho vzniku.

* (podle Demel, J.: Dějiny města Rumburku, strojopis po 1968, s. 4. Autor při sestavování posloupnosti jmen rumburských farářů vycházel z Tingl, F.A.-Emler, J. (edd.): Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidiocesim. I.-X., Pragae 1865-1889.)

Tisk Tisk | E-mail E-mail