Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Fejeton

autor: marek douša

návrh na humanizaci zubařských ordinací

dneska vypadám legračně. levou tvář mám oteklou jako balooon, nebo jako melooooun.
nemůžu mluvit, skoro ani psát.
ne, s rukama nemám nic, ale všechny myšlenky se upínají jenom k té tváři. a to ne pro její estetickou hodnotu. prostě jenom bolí.
zuby, pochopitelně.
nemyslete si, že jsem něco zanedbal. že jsem si je nečistil, nebo tak něco, že jsem nenavštěvoval zubaře… tedy vlastně, zubařku. všemu jsem věnoval náležitou pozornost. ale praskl mi zub. vůbec nevím jak. možná, že jsem se pokoušel rozkousnout oříšek. asi. na držku jsem nedostal. ne. moje žena je na mě hodná. o té předešlé mluvit nebudu, třeba by se se mnou chtěla soudit.
prostě, prasklý zub. ale to jsem nevěděl. pro bolest jsem vůbec neviděl. jenom jsem v šuplíku nahmatal ty růžové lentilky jménem ibalgin. oblíbené zvláště po nocích strávených ve společnosti legálních drog.
nahmatal jsem pilulky, hrst jich použil a čekal až paní zubařka otevře kvelb.
nebyl jsem v čekárně první, ale zdaleka nejzbědovanější. když tedy nepočítám polovypouklé imitace zubních past na zdech. ty vypadaly hodně špatně. seschle a vyčerpaně.
zvláštní. nikdo v čekárně u zubaře nemá sílu je dofouknout. všichni mají hubu staženou a přikrytou kapesníčkem … málokdo by nafoukl třeba jen dětský balonek.
ano, vypadal jsem asi jako ta povislá fluora. s posledním zbytkem vzduchu v levé části své huby … vlastně tuby.
čekal jsem až na mě příjde řada. u zubaře je hrozné, že v čekárně slyšíte, co se děje v ordinaci. do detailu. ve státní správě existuje zákon, že probírá-li se v kanceláři něco osobního, musí být dveře zvukotěsné. měli by to rozšířit i na zubařské ordinace. také je to velmi osobní. ostatně, u gynekologa také nemají prosklené dveře, že.
potom na mě přišla řada. v tento moment začíná být ten příběh nezajímavý.
popíšu vám ho, jako byste seděli za těmi dveřmi.
chvíli ticho, pak nějaké hekání (s kleštěma v ústech nelze řvát), potom ještě chvíli hekání. a potom už se do ordinace chystá další pacient.
pohled na mě ho nemohl rozveselit. umrtvená huba, sliny, drén…
ne po sobě bych k zubařce nešel…
podobně jako do restaurace, kde se scházejí gangsteři, měla by mít i zubařská ordinace dva východy.

psáno pro časopis „sorry“

Tisk Tisk | E-mail E-mail