Poznávejte města a obce Šluknovska

Tištěné noviny 03/2005 | 24. 2. 2005 | Nezařazené

Velký Šenov

O Velkém Šenově, jako o manském sídle s povinnostmi k berkovskému hradu Hohnštejnu, se dovídáme poprvé z písemné zprávy pocházející z r. 1404. V tomto roce zde byl manem jistý Dobruš či Dobříš (Wilrich von Dobrisch) z Horní Lužice. Odtud pocházel i další držitel Šenova, Althannos z Gusk (po r. 1427).
Sídlem hohnštejnských manů v Šenově byla pravděpodobně tvrz stojící na místě dnešního domu čp. 133. Tvrz obepínaly dva hradební příkopy a patřila k ní popluží s dvorem.
Při svém tažení do Lužice husité tvrz v roce 1430 zničili. Obnovena již nikdy nebyla, zbytků zdiva bylo později použito k výstavbě zámku v Lipové. Za vlády Jiříka z Poděbrad patřilo šenovské panství panu Albrechtu Berkovi, kterému však, pro rozpory s králem, bylo panství v roce 1464 odejmuto a předáno pod správu pana Krištofa z Vartenberka. O několik let později se stalo toto panství majetkem saských vévodů Arnošta a Albrechta, ale za deset let se opět vrátilo k české korunní zemi jako součást šluknovsko – tolštejnského a později lipovského panství Šlejniců. V roce 1680 došlo na tomto panství k povstání šenovských robotníků a zemědělců proti vrchnosti, ale nakonec bylo potlačeno a povstalci byli odsouzeni. Kromě zemědělství bylo v Šenově hlavním zdrojem obživy tkalcovství a plátenictví. To dalo na začátku 19. století vzniknout stuhařskému průmyslu. V roce 1827 zahájila v Šenově provoz knoflíkárna, která se o několik let později rozšířila o další dva závody na nitěné knoflíky. V roce 1886, poprvé v tehdejší rakouské říši, se zde začaly vyrábět kostěné knoflíky, jejichž výroba byla později převedena do Lipové.
Ve stuhařství a knoflíkářství bylo jenom v Šenově koncem 19. století zaměstnáno 1200 dělníků. Vznikly tu také tři podniky vyrábějící gumotextilní zboží, tři podniky na výrobu umělých květin, závod na výrobu drobného kovového zboží. V roce 1871 rozjela svůj provoz litografická tiskárna a knihtiskárna a o šest let později tovární výroba niklového plechu, první v Čechách. Rozmach průmyslu byl velmi ovlivněn výstavbou silniční sítě, ale hlavně železnicí v roce 1884. Poštovní úřad tu existoval již od roku 1862, telegraf od roku 1897 a o dva roky později zazářily v Šenově první elektrické žárovky. Začátkem dvacátého století žilo v Šenově přes čtyři tisíce obyvatel.
17. září 1908 byl Šenov povýšen na město a bylo mu propůjčeno právo užívat městského znaku. Jeho stále rostoucí význam byl vyjádřen změnou názvu na „Velký“ Šenov 3. června 1914.
V dnešním Velkém Šenově žije 1935 stálých obyvatel. Řada z nich je zaměstnána ve třech místních firmách – Železárny Velký Šenov, Veseko a Centroflor. Drtivá část lidí však dojíždí za prací do okolních měst, zejména do Šluknova do firmy Plaston, ale i do Rumburku a Varnsdorfu.
Ve městě je mateřská škola a spádová základní devítiletá škola, kterou navštěvuje přes tři sta dětí. Mezi žáky této školy jsou i děti z Lipové, Vilémova a Mikulášovic. Zdravotní péči pro občany zajišťuje zdravotnické středisko s ordinacemi pro dospělé, děti a dorost, dále je zde ženský lékař, zubař a rehabilitace. V místě je i lékárna a především stanice Lékařské pohotovostní služby. Pro seniory byl před několika roky vybudován nový Dům s pečovatelskou službou.
Ve Velkém Šenově je i hasičská zbrojnice SDH, dvě fotbalová hřiště, jedno travnaté a druhé škvárové, a kvalitní tenisové kurty. Působí zde i několik zájmových spolků a sdružení, zejména divadelní spolek „VeŠ“, úspěšný dětský pěvecký sbor „Šenováček“, sportovní klub „Pacanda“, Fotbalový klub Velký Šenov, fotbalová Stará garda, Klub seniorů a další.

Město je bohaté svými památkami. Dominantou města je kostel sv. Bartoloměje, který byl vystavěn v letech 1585 až 1590 hrabětem Thun – Salmem. Hlavní oltář je v klasicistním slohu, motivem ústředního obrazu oltáře je umučení sv. Bartoloměje. Jeho autorem je Jindřich Gotthold Arnoldi z Drážďan a vytvořil ho v roce 1820. Malba kostelního stropu pochází z roku 1723 a je dílem Johanna Michala Faranschona z Chomutova. Nynější varhany pocházejí z dílny bratrů Fellerových z Království a byly instalovány 9. září 1844. Ty původní z roku 1722 se nedochovaly. Přilehlá farní budova byla postavena v roce 1783 a v jejím štítě je znak vrchnosti Salm – Reifferscheidů.

kost1

V areálu kostela je umístěna bronzová socha „raněného“ na podstavci ze zdejšího grafosienytu.

socha1

Autorem sochy je akademický sochař, žák profesora Myslbeka, profesor výtvarných umění ve Vídni František Opitz (*24. 1. 1885 v Praze, + 10. 5. 1960 ve Vídni). Socha byla při svém vzniku vystavena na sochařské umělecké výstavě ve Vídni, kde byla oceněna zlatou medailí. Z výtěžku sbírky zdejších měšťanů byla socha zakoupena za 120 tisíc korun, a protože sochař měl k Šenovu vřelý vztah, prodal ji místním se značnou slevou. Socha byla instalována 13. července 1930 a v jejím podstavci je uložen pergamen s textem v německém jazyce. Překlad zní: „Svým milovaným synům, kteří ve velkém zápase národů v letech 1914 až 1918 padli, vděčné město Velký Šenov. Dali jste vše, svůj život, svou krev, dali jste vše se svatým nadšením pro nás. A my? My umíme jen naříkat a modlit se za vás, kteří ležíte bledí, krvaví a roztrhaní. Nenalézáme slov, kterými bychom poděkovali za vaši oběť, a není dost našich díků vám padlým. Co uplynulo, už se nevrátí, ale jas vaší záře bude ještě dlouho plát. Přestože vás osud zdeptal, vaše jména věčně zůstanou zapsána v našich srdcích, jako jména hrdinů tohoto času. Vzpomínka na vás nezpráchniví, jako práchniví vaše kosti v cizích zemích uložené. Vaše slavné činy zaplanou na oltáři nesmrtelnosti. Padli a zemřeli pro čest, slávu a právo.“ A následuje 193 jmen padlých Šenovanů.

Sídlo Městského úřadu ve Velkém Šenově je umístěno do původní rodinné vily Carla Steina, postavené v roce 1896. Majetek Steinů byl po II. světové válce zkonfiskován a budova pak sloužila jako sídlo národního výboru a místního lékaře.

Jedním z krásných zákoutí Šenova je Křížová cesta, kterou nechal v roce 1855 vybudovat na úpatí nynějšího Křížového vrchu litoměřický biskup Ambrož Hille.

krizova1

Čtrnáct kamenných zastavení zhotovil šenovský sochař Karl Otto a obrazy vytvořil jiřetínský malíř. J. Birnbaum. Dříve byla dominantou Křížové cesty již zaniklá kaple Kalvárie a poničený Boží hrob. Dnes je to socha Krista v nadživotní velikosti na dubovém kříži.

Odpočinek na těle i na duchu nabízí okolí Černého rybníka v Leopoldově, který je nyní v rekonstrukci, a pěkné přírodní koupaliště, které se právem řadí mezi nejkrásnější ve Šluknovském výběžku.

koupaliste1

Kromě koupání a sportu jsou zde v létě pořádány různé hudební a taneční produkce. Turistům je umožněno ubytování v chatkách i pod stanem, je zde zajištěno i stravování v bufetu.

Co ještě ve Velkém Šenově stojí za vidění?
Socha Panny Marie v nadživotní velikosti na Knížecím. Socha připomíná, že obec Knížecí (Fürtenwalde) náležela na přelomu 14. a 15. století do majetku ženského kláštera premonstrátek v Doksanech u Litoměřic, a to pravděpodobně až do roku 1566, kdy přešla do majetku šluknovského panství, které v té době držel šlechtic Ernst Schleinitz.

Kaplička ve Starém Hraběcím byla vysvěcena v roce 1878. Zvoneček ve věžičce nese letopočet 1728. Na stavbu kapličky přispěl i císař František Josef I. částkou 100 zlatých a papež Pius IX. 200 lirami. Oltářní obraz se sv. Václavem malovala hraběnka ze Salmu.

Kromě toho stojí v Šenově za vidění i dvě pískovcová sousoší sv. Jana Nepomuckého, jedno v areálu kostela, druhé v Dolním Šenově, kaplička na Janovce, rodný dům biskupa Hilleho v Malém Šenově, Liliový rybník a mnoho dalších.

sousosi1

 

Ke vzniku názvu města Šenov se váže tato pověst.
Za starých dob, kdy zde byly lesy bohaté zvěří, projížděl údolím Šenovského potoka rytíř se svou lovčí družinou. U potoka sesedli z koní, aby je napojili a také aby se občerstvili křišťálovou vodou. Kolem nich šuměly lesy, ptáci v korunách stromů zpívali své milostné písně a rytíř byl tak nadšen, že v náhlém pohnutí citů zvolal: „Ó, das ist eine schöne Au!“ (Ó, to je krásné údolí!“). A později z této věty vznikl i název osady „Šenov“.
Gabriela Doušová

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2005/02/24/poznavejte-mesta-a-obce-sluknovska/