Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Poznávejte města a obce Šluknovska FILIPOV

FILIPOV

Obec Filipov, nyní součást města Jiříkova, vznikla ve druhé polovině 17. století. Zajímavé na tom je, že tento vznik umožnily v té době velké selské rebelie, které byly i na Šluknovském panství. V roce 1680, krátce po těchto rebeliích, rozpouští tehdejší majitel panství Filip Zikmund z Dittrichsteina jiříkovský poplužní dvůr, který se těchto bouří také účastnil. Ležící pole dává vrchnost rozparcelovat a za výhodných podmínek je nechává svým poddaným. Na části těchto pozemků podél hraniční řeky Sprévy zakládá tento Filip Zikmund z Dittrichsteina v roce 1681 malou vesnici Filipov. Zakladatel je přísný katolík a nemá velkou důvěru k místním, kteří byli po 140 let protestanty. Proto povolává ze svého panství na jižní Moravě z Mikulova padesát katolických rodin jako nové osídlence. Podél filipovského potoka Šnaudry vyrůstají domy obce Philippsdorf (Filipova ves). Soudě podle dochovaných dokladů se Filipov zdárně rozvíjel, a tak již v roce 1731 má obec 63 domů a o pět let později jich má již 86. Možná na tom měl zásluhu i tehdejší rychtář Johann Glathe, který je vzpomínán před rokem 1715. Rychtář byl jmenován vrchností a rozhodoval malé pře, ale měl také určité výhody, jako bylo volné pečení chleba a porážka zvířat. V roce 1778 v době takzvané „bramborové války“ je ve vsi ubytován velký regiment vojsk, který obec musí živit. V těchto letech jsou vojenská tažení a nařizování kontribucí běžná. Když je vedlejší obec Starý Jiříkov (Alt Georgswalde) prohlášena městysem, spojují se s ní nařízením zákona o slučování obcí nejen obce Nový Jiříkov a Loučné, ale i Filipov. Stane se tak v roce 1849. V letech 1864, 1877 a 1886 jsou však deklarovány snahy o to, aby se Filipov osamostatnil. Ještě v roce 1887 sto třicet jedna zdejších daňových poplatníků žádá zemský výbor o samostatnost Filipova. 17. listopadu přijal dokonce Obecní úřad v Jiříkově k žádosti filipovských obyvatel usnesení, že „nebude této žádosti do budoucna činit žádné těžkosti a protivenství“. Filipovští se však dočkali splnění svých přání až za deset let. Svůj podíl na tom má i takzvaný „Filipovský zázrak“ – zjevení Panny Marie, následná stavba poutního kostela (vysvěcen 1865) a tisíce poutníků, kteří navštěvují tyto „severní Lourdy“. Obec se stává zásluhou zázračného uzdravení Magdaleny Kadeové světoznámým místem poutním. V roce 1867 je dostavěna nová škola, klášter sester řádu Boromejského s kaplí (1868) a je zde ustaven sbor dobrovolných hasičů (1869).
Prvním starostou se stává Ignath Donath. Vedle kostela vyrůstá také klášter Redemptoristů (1884) a v roce 1892 je v obci zřízena celnice. Převážná většina obyvatel je však zaměstnána ve vedlejší saské obci Neugersdorf v textilkách a druzí se věnují pastevectví a zemědělství. V obci se provádí prodej másla ve dvaceti domech, a tak kopec nad obcí dostává po této poživatině i jméno Butterberg, neboli Máslový kopec (nyní Vyhlídka). Velká návštěvnost obce poutníky z celého světa (až 6000 na procesí) přivodí však i to, že zde vzniká 16 hostinců, restaurací a hotelů. Filipov se dále utěšeně rozrůstá. V roce 1911 má 2260 obyvatel, z toho 50 Čechů. Přejde 1. světová válka, velká bída a hlad a toto vše dosti redukuje počet obyvatel. Před druhou světovou válkou má obec již jen 1916 občanů a 234 domů. Jedním z těchto domů je i Česká obecná škola. Ta je v osudovém roce 1938 zavřena. Německé obyvatelstvo se raduje v tomto roce i z připojení pohraničí k Velkoněmecké říši. To však ještě netuší, jak rychle se z tohoto opojení probudí. Za rok na to již mnoho rodin oplakává své otce, syny a bratry, kteří padnou v prvních dnech války. Když 8. května 1945 končí před Filipovem válka, oddechnou si všichni obyvatelé. Již v druhé polovině května se zde usazují noví osídlenci. Po starousedlíkovi panu Ludvíku Kubíčkovi, původem Čech, který se stává prvním předsedou zdejšího místního národního výboru po válce, se dostává do čela obce nový občan Antonín Kyjovský. Do podzimu je podle mezinárodních smluv dokončen odsun německých obyvatel. Po roce 1948 dochází k zániku soukromého podnikání, z řemeslníků a zemědělců se stávají postupně družstevníci. A protože v té době není ani žádoucí podporovat církevní slavnosti, ustávají i návštěvy poutníků. Místní představitel kláštera páter Šimanovský je zatčen, kostel uzavřen, a dokonce se hovoří i o jeho likvidaci. Státní hranice je neprodyšně uzavřena drátěnými zátarasy, pokladna obce zůstává prázdná. Osud obce Filipov je zpečetěn.
I zde se bourá mnoho domů, a dokonce až do osmdesátých let minulého století zde trvá stavební uzávěra. V těchto letech to však není jen zásluhou, že Filipov není samostatný. V mnoha příhraničních obcích té doby se zdá, jakoby zde stavební uzávěra existovala také.
Teprve v současné době začínají i zde vyrůstat nové rodinné domky a opravují se ty staré. Že by renesance nového Filipova? Kdo Ví?

jirikov2

Poutní kostel Panny Marie Pomocnice ve Filipově byl postaven v letech 1870 – 1885. Dnes je mimo jiné hojně využíván ke koncertům vážné hudby. V jeho těsné blízkosti byl zřízen domov důchodců.

Tisk Tisk | E-mail E-mail