Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

VYDEJTE SE NA VANDR PO TOLŠTEJNSKÉM PANSTVÍ

Krásná krajina, husté a zdravé lesy, množství historických památek, ale přesto se odtud lidé stěhují pryč. Hlavně mladí lidé ve zdejším kraji nemohou nalézt uplatnění, průmysl zde skomírá, zemědělství se zde odjakživa nedaří, to byly hlavní důvody, které vedly skupinu starostů menších obcí koncem roku 2000 k přemýšlení, jak napomoci regionu.
Protože turistický ruch prožívá v celém světě rozmach, ústřední myšlenkou bylo využít tuto příležitost a začít s tímto fenoménem ve Šluknovském výběžku. Inspirací několika starostů, kteří byli u zrodu projektu, bylo Valašské království, kam jsme jeli na obhlídku a získávání zkušeností. Tak velké ambice, vyhlásit zde království, jsme neměli, ale shodli jsme se na názvu Tolštejnské panství. Inspirací pro nás bylo 15. století, kdy hradu Tolštejn a tolštejnskému panství vládl pan Berka z Dubé. Jeho historické barvy žlutá a černá se staly barvami Tolštejnského panství i v našem století. Přizpůsobili jsme si i jeho erb, který slouží ke slavnostnějším příležitostem a vymysleli tvar a uspořádání korouhve. Protože ve zdejším kraji bylo v minulosti také mnoho loupežníků, lapků, tuláků a podobných postaviček, vymysleli jsme dobrotivého loupežníka Vildu, kterého se podařilo ztvárnit v keramické podobě a také obléci do dobového obleku, aby se mohl představovat se svojí ženou veřejnosti. Tolštejnské panství je již známé, ale lidé, kteří na hře pracují, musí být v agentuře z něčeho zaplaceni, neboť starostové se už v této oblasti do takových podrobností, jako je celoroční péče o chod hry, nemohou vedle své práce angažovat.
Za organizátory celého projektu si však musím povzdychnout – jenom kdyby to vše nestálo tolik peněz, které jsou hlavním a určujícím faktorem pro další rozvoj Tolštejnského panství.
Naše hra „Vandrování po Tolštejnském panství se již zažila, provozuje se jak v našem regionu, tak i v části sousedního Saska. Máme v republice pro rekreanty a turisty již mnoho podobných příležitostí k trávení volného času v přírodě a k poznávání krás naší vlasti. Při pohledu na cyklistické skupiny nebo hloučky turistů v našem výběžku a okolí si ale říkáme, že naše práce na Tolštejnském panství není zbytečná.
Ing. Anna Korbelová

Loupežník Vilda Vás vítá…

Chceš-li poutníče vydati se po stopě loupežníka Vildy – vítej v našem panství! Však nejprve musíš poříditi sobě Vandrovní pas, jenž tě k svobodnému vandrování po Tolštejnském panství opravňuje. Též nápomocna Ti bude jistě i mapa Tolštejnského panství a mnoho dalších písemností, jež k dostání na Mýtech obdržíš. Abys poznal, kde duch Vildy sídlí, jsou ona místa korouhví označena. Na požádání – však nezapomeň, až po malé útratě (vstupenka, nápoj, pohlednice apod.) – otisk do svého pasu vždy obdržíš. Bude-li kde v které krčmě a podobném zařízení Tvá útrata hojná, za každých nejméně 150 korun českých, krejcarem odměněn budeš. Potom nezapomeň – za každých dvanáct různých otisků na listu (list = dvě strany) umístěných v pasu, na Mýtech 2 krejcary obdržíš a budeš-li krejcarů mnoho míti, znovu na těchto Mýtech za různé vybrané zboží Tolštejnského panství vyhandluješ. Zaplníš-li Vandrovní pas otisky do posledního místa s tím, že na každém jednom listu nebude stejného otisku, můžeš nový na Mýtech zakoupiti – a to už za poloviční cenu! Vrátíš-li nejvíce krejcarů ze všech vandrovníků, v herním roce vždy posledního dne květnového končícího, může se Ti státi, že v soutěži o nejlepší tři vandrovníky dar obdržíš. O tom všem, a mnohém i jiném, Ti v Tolštejnském kurýru povíme, však jen, zanecháš-li nám při koupi Vandrovního pasu adresu svou.
V našem panství je mnoho věcí k vidění a činění – muzea, rozhledny, památky, sportoviště, panenská příroda, místa pohostinská a mnoho mnoho dalšího. Přejeme Ti na tvém vandrování pohodu a mnoho hezkých zážitků. Nechť patronem a ochráncem ti je dobrotivý náš loupežník Vilda.
A nebudeš-li si věděti rady, zavítej na některé z našich Mýt.
Buď vítán v Tolštejnském panství!

Po svých neboli pěšky

  • Stezka loupežníka Vildy
    Cesta spojující významná místa Tolštejnského panství. Varnsdorf /po zelené/ – Světliny – nádraží Jiřetín pod Jedlovou – Jiřetín pod Jedlovou náměstí – neznačeno 1 km – Dolní Podluží /Mýto/ – naučná stezka údolí Milířky /stopy po středověkých důlních dílech/ – dále po modré Ptačinec – dále po červené osada Lesné – zřícenina hradu Tolštejn – vrch Jedlová – nádraží ČD Chřibská – Rybniště – dále po zelené Chřibská – dále po žluté Doubice – neznačeno 1 km po silnici směr Kyjov a dále po zelené směr Brtníky – odtud po červené zastávka ČD Brtníky směr Kunratice – křižovatka se zelenou značkou, dále po zelené Velký Šenov – Lipová – Lobendava, odtud po modré – kaple sv. Jáchyma – Lipová zámek – Nové Hraběcí – Rožany – Šluknov – Jiříkov – Rumburk – vrch Dýmník – Krásná Lípa – Studánka – Varnsdorf. Celková délka 105 km.
  • Stezka loupežníka Kardínka
    Jiřetín pod Jedlovou – po zelené značce Křížová hora – rozcestí pod Jedlovou – dále po červené vrch Jedlová /rozhledna/ – Tolštejn /zřícenina hradu/ – Lesné – rozcestí Ptačinec – naučná hornická stezka Údolí Milířky – Na Mýtě – Jiřetín pod Jedlovou. Celková délka 14 km
  • Stezka loupežníka Karáska
    Varnsdorf – po modré značce Studánka – prameny řeky Křinice – dále okolo rybníku Světlík a bývalého větrného mlýnu /2,5 km neznačeno/ přes Horní Podluží do Jiřetína pod Jedlovou náměstí – štola Jana Evangelisty – po zelené přes Hraniční Buk – Varnsdorf. Celková délka 15 km.
  • Stezka loupežníka Raucha
    Rybniště – po červené směr Krásná Lípa na křižovatku červené a zelené značky – dále po zelené přes rezervaci Vápenka – Doubice – po žluté Chřibská náměstí – po modré Horní Chřibská /sklárna/ – nádraží ČD Chřibská – po červené Rybniště. Celková délka 18 km.
  • Stezka loupežníka Pumphuta 
    Krásná Lípa – po červené značce Krás-ný Buk /zbytky zříceniny hradu/ – Vlčí hora /rozhledna/ – Brtníky – dále po zelené Brtnický hrádek – Kyjovské údolí – dále po žluté Kyjov – Krásná Lípa. Celková délka 22 km.
  • Stezka loupežníka z Vartenberku 
    Rumburk – po žluté značce rozhledna Dýmník – Zahrady u Rumburka /plastická geologická mapa/ – Vlčí hora /rozhledna/ dále po červené Krásný Buk – Krásná Lípa – dále po zelené a modré značce Rumburk. Celková délka 20 km.
  • Stezka loupežníka z Heršlberku
    Dolní Poustevna – po silnici 1,5 km Horní Poustevna – dále po modré směr Mikulášovice – železniční viadukt – Mikulášovice dolní nádraží – Tanečnice /rozhledna/ – Mikulášovice, zastávka ČD. Celková délka 13 km.

    Cesty bývalé Solné stezky

  • Stezka loupežníka Raschauera 
    Dolní Poustevna – po silnici 1,5 km Horní Poustevna – dále po modré Lobendava – dále po zelené kaple sv. Anny – Lipová – Velký Šenov. Celková délka 12 km.
  • Stezka loupežníka z vrchu Roubený
    Šluknov – po modré Rožany /Javorová brána, mlýn/ – Nové Hraběcí – Lipová – Jáchym /kaple sv. Jáchyma/ – Lobendava – dále po zelená Lipová – Velký Šenov. Celková délka 22 km.
  • Trasa č. 1
    Z Kyjova k hranicím s Německem
    Kyjov – skalní stezka – Klenotnice – Stará Doubická cesta – Radevač – Zadní Doubice – památník pochodu smrti – hraniční přechod – Brtnický most – Turistický most – Kyjovské údolí – Kyjov. Délka trasy 15 km. Popis trasy
    Z Kyjova od ubytovny KČT (Klubu českých turistů) se vydáme po žluté značce skalní stezkou přes Kinského vyhlídku, Nebeskou bránou na Terasu a po ní přes Pekelnou bránu. Nad ní se tyčí skalní útvary Kočka a Pes. Pokračujeme dolů Pekelnou dolinou přes Sýrový potok vzhůru ke Skalním bratrům. Od nich Medvědí stezkou přes Lví doupě do Kateřinské rokle. Zde vystoupáme po Úzkých schodech přes Vikingskou loď dolů na Terasu a do Čerstvé doliny. Odbočíme doleva vzhůru kolem Klenotnice na Starou Doubickou cestu. Po ní a dále po Dlouhé cestě sejdeme u Piketu přes Radevač do Temného dolu. Tímto dolem dojdeme ke křížku, kde je památník obětí Pochodu smrti z roku 1945. Odtud po červené značce projdeme kolem studánky k hraničnímu přechodu pro pěší v Zadní Doubici. Pokračujeme doprava po červené značce k Brtnickému mostu, kde ústí Brtnický a Bílý potok do Křinice. Proti proudu Křinice projdeme kolem pamětní desky Pana Hilleho, prvního předsedy Spolku pro nejsevernější Čechy. Kolem Prostředního mostu dojdeme k mostu Turistickému. Zde ústí do Křinice Vlčí potok. Odtud vede cesta i do Brtníků. My však po červené značce dojdeme pod Kyjovský hrádek. Zde můžeme spatřit Kamenný most a Jeskyni víl (ledová jeskyně). Po této zastávce pokračujeme přes soutok Sýrového potoka s Křinicí do Dixova mlýna, opředeného pověstmi, a vrátíme se do Kyjova. Pokud odbočíme dále doprava, dostaneme se kolem chaty KČT ke Kyjovské přehradě.
    Zajímavá místa
    Kyjovské údolí se nalézá 3 km od Krásné Lípy. Je to část kaňonu říčky Křinice v křídových kvádrových pískovcích Jetřichovských stěn. V zimě se říčka mění v ledové vodopády, padající dolů ze skal.
    Kyjovský hrad (též zván Horní Karlštejn) se rozkládá na rozlehlé náhorní plošině (zhruba 150 x 150 m) ve výši 40 m nad hladinou Křinice. Vznikl zřejmě v 2. polovině 14. století, kdy kraj patřil rodu Michaloviců, kteří zde rozvíjeli své kolonizační úsilí. Hrad měl strážní a ochranou funkci v blízkosti Lužické stezky (Norimberk, Krušné Hory, Labe, Žitava a Budišín). Koncem 15. století hrad zanikl a časem i jeho původní název, který není znám. První listinná zmínka o hradu je z r. 1603, ale jméno hradu se zde neuvádí.
  • Trasa č. 2
    Na Brtnický hrádek a Šternberk
    Kyjov – Kyjovské údolí – Turistický most – Brtnický hrádek – Velký pruský tábor – Soví vyhlídka – Šternberk – Brtníky – Vlčí hora – Dlouhý důl – Kyjov. Délka trasy 16 km.
    Popis trasy
    Od parkoviště v Kyjově se po červené vydáme na výlet Kyjovským údolím. První zastávkou je bývalá hájovna a Dixův mlýn. To již vcházíme do Kyjovského údolí. Cesta se tu kroutí společně s říčkou Křinicí. Přejdeme soutok Sýrového potoka a Křinice. Další zastávka je pod Kyjovským hrádkem. Sejdeme ke Křinici, přes kterou se klene Kamenný most. Pod silničkou nahlédneme do jeskyňky Vinný sklípek. Po silničce pokračujeme k Turistickému mostu. Zde opustíme Křinici a vydáme se proti proudu Vlčího potoka po zelené značce. Cestou uvidíme soutok Vlčího a Panského potoka. Nakonec opustíme i Vlčí potok a stoupáme prudce až k odbočce k Brtnickému hrádku. Po návratu z Brtnického hrádku přijdeme po několika desítkách metrů k Velkému pruskému táboru. Další zastávkou je Soví vyhlídka. Projdeme kolem bývalého zámečku Šternberk. Mineme bývalý morový sloup zastavěný do garáže a přijdeme do Brtníků. Z Brtníků se dáme po červené značce k Vlčí hoře. Cestou na rozhlednu mineme Verunčinu studánku. Z obce pokračujeme po červené značce do osady Dlouhý Důl. Zde značku opustíme a dáme se vpravo po silničce do Kyjova.
    Zajímavá místa 
    Rozhledna s restaurací na Vlčí hoře. Z jejího vrcholu je možno přehlédnout velkou část Českého Švýcarska a Lužických hor. V údolí se rozkládá osada Brtníky. Uprostřed osady kdysi stával velmi pěkný kostel (byl odstřelen v roce 1975) postavený v letech 1709 – 1717 na místě staršího dřevěného kostelíka.
  • Trasa č. 3
    Návštěva geologické zahrady 

    Kyjov – Dlouhý Důl – Sněžná – Krásný Buk – Krásná Lípa – Skřivánčí Pole – Zahrady – Vlčí Hora – Dlouhý Důl – Kyjov. Délka trasy 16 km.
    Popis trasy 
    Od parkoviště v Kyjově se dáme po zelené značce do osady Dlouhý Důl. Zde zelenou značku opustíme a pokračujeme po silničce až k červené značce. Po ní se vydáme vpravo vzhůru přes potok a lesíkem dojdeme do osady Sněžná. Stále po červené projdeme okrajem osady a na jejím konci můžeme navštívit arboretum. Pokračujeme po červené kolem zbytků hradu Krásný Buk. Odtud zamíříme dolů do Krásné Lípy na náměstí. Vlevo projdeme kolem sídliště a bývalé nemocnice a dojdeme do bývalé osady Skřivánčí Pole. Po žluté se dáme doleva do osady Zahrady. Zde můžeme navštívit geologickou zahradu (mimo sobotu). Přejdeme křižovatku a dále po žluté dojdeme k restauraci Veronika. Pokračujeme po červené vlevo a lesíkem dojdeme do osady Dlouhý Důl. Vpravo po silnici dojdeme do Kyjova.
    Zajímavá místa 
    V osadě Zahrady můžeme navštívit geologickou zahradu po dohodě s majitelem mimo sobotu. V této zahradě je možno zhlédnout zajímavou kombinaci zvláštních geologických útvarů a rostlin.
  • Trasa č. 4
    Za unikátní geologickou raritou 

    Krásná Lípa – Kamenná Horka – Kyjov – Kyjovské údolí – Stará Doubická cesta – Vápenka – Krásná Lípa. Délka trasy 16,5 km. Popis trasy 
    Z Krásné Lípy půjdeme z náměstí po žluté značce. Asi po jednom kilometru opustíme silnici a mírným stoupáním se dostaneme do rekreační oblasti Kamenná Horka. V Kyjově přejdeme na červenou značku do Kyjovského údolí. Před vstupem do údolí mineme bývalou hájovnu a Dixův mlýn. Sledujeme silnici podél říčky Křinice. Přejdeme můstek, u něhož se vlévá Sýrový potok do Křinice. Můžeme zde odbočit a proti proudu Sýrového potoka po 500 m přijdeme ke Kyjovské přehradě s možností koupání. Pokud nezamíříme k přehradě, pokračujeme podél Křinice pod Kyjovský hrádek kolem památníku bratří Bienertů. Pod silnicí je malá jeskyňka zvaná Vinný sklípek a kamenný přírodní most přes Křinici. Asi 1 km za hrádkem dojdeme po červené značce na zelenou, po které se dáme vlevo vzhůru na Starou Doubickou cestu. Tam dojdeme Studáneckým dolem. Cestou uvidíme očíslované kameny s písmeny K a CS. Jsou to hraniční kameny panství Kinského a státními lesy. Těch bylo celkem 156. Po Staré Doubické cestě dojdeme na silnici, kterou přejdeme a lesem nad obcí Doubice přijdeme ke staré Vápence. Po silnici dojdeme na křižovatku pod Vápenným vrchem. Zde přejdeme vlevo na červenou a po ní dojdeme do Krásné Lípy. Cestou projdeme městským parkem a kolem pomníku lva a kolem hřbitova na náměstí.
    Zajímavá místa
    Krásná Lípa • Kyjovské údolí • Vápenný vrch – Vápenka – přírodní rezervace.
  • Trasa č. 5
    Rozhledny Dymník a Vlčí hora

    Krásná Lípa – Dymník – Vlčí Hora – Dlouhý důl – Sněžná – Krásný Buk – Krásná Lípa. Délka trasy 17 km.
    Popis trasy
    Z Krásné Lípy půjdeme z náměstí po zelené značce k nádraží, kde tato značka končí. Pokračujeme po modré značce na vrch Dymník. Zde můžeme vystoupit na rozhlednu. Odtud uvidíme celé pohoří Lužických hor a dále do SRN. Potom se vrátíme na rozcestí a dáme se doleva po kraji lesa po žluté značce. Po ní dojdeme přes bývalou osadu Skřivánčí Pole do osady Zahrady. Zde můžeme navštívit geologickou zahradu. Ze silnice v obci nás k ní dovede poutač. U Žebrácké kaple značka opouští silnici. Sledujeme stále žlutou značku až na vrchol Vlčí hory s významnou rozhlednou, z níž je za dobrého počasí vidět Milešovka. Při zpáteční cestě se zastavíme u Verunčiny studánky. Pokračujeme zpět do obce Vlčí Hora a dále po červené do osady Dlouhý Důl. Zde přejdeme údolí a vystoupáme do osady Sněžná, odkud jsou velmi zajímavé výhledy po krajině. Se souhlasem majitele můžeme navštívit soukromé arboretum. V lese přejdeme kolem zbytku hradu Krásný Buk. Sejdeme do osady Krásný Buk a stále po červené značce dojdeme na náměstí v Krásné Lípě. Zde můžeme navštívit muzeum s expozicí „Historie turistiky v našem kraji“.
    Zajímavá místa
    Krásná Lípa • Vrch Dymník (515 m n.m.), kde se mimo jiné nachází nově rekonstruovaná rozhledna (15 m z r. 1896). Pod vrcholem je nově rekonstruovaná restaurace. • Jiná rozhledna je na vrcholku Vlčí hory, což je zalesněná tefritová protáhlá kupa (581 m n.m.). Rozhledna (12 m z r. 1889) umožňuje výhled do všech stran Šluknovské pahorkatiny.
  • Trasa č. 6
    K pramenům Křinice 

    Krásná Lípa – prameny Křinice – Studánka – Světlík – Horní Podluží – Velký rybník – Krásná Lípa. Délka trasy 14 km.
    Popis trasy 
    Z Krásné Lípy se dáme z náměstí po zelené značce k nádraží. U závor se dáme doprava na modrou značku, ta nás dovede k pramenům Křinice. Zde se můžeme v altánku u hlavního pramene osvěžit a odpočinout si. Potom pokračujeme po modré značce na silnici u obce Studánka. Na silnici opustíme turistickou značku a dáme se vpravo po silnici. Na okraji lesa doleva po vozové silničce dojdeme do bývalé osady Světlík. Zde uvidíme větrný mlýn a přírodní rezervaci rybník Světlík. Dále pokračujeme rovně. Přejdeme železniční přejezd a ocitneme se v Horním Podluží. Po silnici doprava a po 500 m znovu přes trať dojdeme na hráz Velkého rybníka, jenž je další přírodní rezervací. Z hráze po pravé straně rybníka dojdeme po cestě kolem dvou křížků zpět do Krásné Lípy.
    Zajímavá místa 
    Prameny Křinice – místo vhodné pro odpočinek na túře upravené pro tyto účely již v roce 1907. Hlavní pramen je opatřen altánkem a deskou s vyobrazením toku Křinice.
    Samota Nový Svět ležela na lesem obklopené lučině na západním úpatí Šibeničního vrchu asi 1,5 km jižně od Horního Podluží. Původně se nazývala Hamplovo bělidlo podle Ignaze Hampela z Jedlové, který využil zdejších bohatých zdrojů vody a v roce 1826 zde založil přírodní bělidlo. Dodnes zde zůstaly jen nepatrné náznaky vodních příkopů a nádrží. V místě bývalé zahrady uprostřed louky je mezi několika vzrostlými stromy ojedinělý exemplář tisu červeného. V okolních lesích se zachovalo několik hraničních kamenů z roku 1740, vymezujících starou hranici rumburského a kamenického panství.
    Světlík je zaniklá osada asi 1,5 km severně od Horního Podluží, jehož je dnes součástí. U bývalé osady je velký stejnojmenný rybník, který je dnes chráněným hnízdištěm vodního ptactva. Rezervace zahrnuje také rašeliniště za rybníkem s výskytem chráněných rostlin. Na východním břehu rybníka stojí torzo starého větrného mlýna holandského typu z 19. století, který byl unikátní technickou památkou. Kruhová zděná stavba je zakončená jehlanovou střechou s vikýřem, ze kterého dnes ční jen nepatrné zbytky původního pětilopatkového větrného kola. Mlýn byl postaven v roce 1843 a sloužil až do roku 1945, kdy byl opuštěn a začal chátrat. V roce 1962 byl sice kompletně zrekonstruován, ale jeho vnitřní zařízení brzy zničili vandalové a větrná smršť. Opuštěný a neudržovaný mlýn v posledních letech i nadále chátral. Je to škoda, protože tato unikátní památka by si určitě zasloužila velkorysejšího majitele.
    Velký rybník s rozlohou 36 ha je největší vodní plochou Děčínska a významnou ornitologickou lokalitou, kterou využívá k odpočinku řada druhů tažných ptáků. V roce 1982 zde proto byla vyhlášena přírodní rezervace, která zahrnuje i pobřežní mokřiny s výskytem chráněných rostlin. Z ohrožených druhů ptáků zde byl pozorován například Bukáček malý, Jeřáb popelavý nebo Orel mořský. Opakovaně se zde vyskytuje také Moudivláček lužní a Potápka rudokrká, která zde dokonce ve 2. polovině 70. let, jako na jediném místě v Čechách, hnízdila. Na jižním břehu rybníka roste mohutná, přes 100 let stará lípa srdčitá.
  • Trasa č. 7
    Soubor staveb Na Tokáni 

    Doubice – Eustach – Na Tokáni – U Sloupu – Doubice. Délka trasy 11 km.
    Popis trasy 
    Z Doubice od rybníka půjdeme po žluté značce, která vede po silnici po proudu Doubického potoka. Asi po jednom km v lese pod Doubicí opouští žlutá značka silnici a povede nás mírným stoupáním na vrch Bor a dále k lovecké chatě u Eustacha. Odtud pokračujeme Knížecí stezkou skalami a divokou krajinou až k louce Na Tokáni. Zde se dáme doprava po silničce k chatám a k loveckému zámečku Na Tokáni. V poslední chatě je provozována restaurace. Odtud se dáme zpět po silničce na křižovatku U Sloupu. Stojí tu bývalá hájovna. Znalci mapy mohou nalézt zbytky Chřibského hrádku. Ostatní se dají doleva a po silničce dojdou do Doubice. Cestou se dívejme vpravo a u silnice najdeme na skále vytesaný kříž, opředený pověstmi.
    Zajímavá místa
    Na Tokáni – hájovna a sruby v alpském slohu, dříve sloužící jako strážnice a útulek panských myslivců. Nyní slouží jako rekreační objekty. Možnost občerstvení.
    Chřibský hrádek – nepatrné zbytky skrovného skalního hrádku se dochovaly v lesích severně od Chřibské. O hrádku nejsou dochovány žádné historické prameny a jeho původ je proto opředen pověstmi. Snad to byl jeden ze strážních hrádků na odbočce Lužické stezky. Podle Sedláčka byl hrádek sídlem soudního úředníka z Chřibské; ta měla na vrchu Spravedlnost před rokem 1579 popraviště. Hrádek zanikl patrně ještě v 15. stol.
  • Trasa č. 8
    Na vrch Spravedlnost 

    Doubice – Spravedlnost – Dolní Chřibská – Chřibská – Rybniště – Mnišská kaple – Vápenný vrch – Vápenka – Doubice. Délka trasy 16 km.
    Popis trasy
    Z Doubice od rybníka se dáme doleva po žluté značce po silničce vzhůru až na vrch Spravedlnost. Asi v polovině cesty na vrchol narazíme na seskupení velkých kamenů, kde kdysi stála šibenice. Na vrcholku je upravená vyhlídka. Z vyhlídky se vrátíme zpět pod vrch a vpravo pokračujeme přes osadu Liščí Bělidlo do Dolní Chřibské a dále na náměstí v Chřibské. Zde stojí kostel sv. Jiří, bývalá radnice a rodný dům Tadeáše Haenkeho, jenž v Jižní Americe objevil květinu Viktorii královskou. Po prohlídce pokračujeme kolem kostela po zelené značce do Rybniště. Zde nad nádražím narazíme na červenou značku, která nás povede doleva vzhůru kolem domu, zvaného Nový Kyjov. Pokračujeme lesem ke kapličce zvané Mnišská, nebo též Farská. Za ní na cestě je upravená Mnišská studánka s pitnou vodou. Pokračujeme po červené značce, až přijdeme pod Kočičí skálu. Zde je odbočka po červené k vyhlídce pod Karlovou výšinou (Hraběnčin skok), odkud je výhled na Doubici. Od vyhlídky se vrátíme zpět ke Kočičí skále a pokračujeme na silnici pod Vápenným vrchem a po ní pak kolem Vápenky do Doubice.
    Zajímavá místa
    Spravedlnost – zalesněný čedičový vrch (533 m) mezi obcemi Chřibská a Doubice. Na jeho vrcholku i úbočí jsou čedičová skaliska s vyvinutou sloupcovitou odlučností, v lesním podrostu najdeme některé zajímavé rostliny, například měsíčnici vytrvalou. Kopec, který byl kdysi místem výkonu hrdelního práva města Chřibské, je opředen lidovými pověstmi o strašidelném duchu Rohálovi. Již v roce 1886 byla vybudována stezka vedoucí na skalnatý vrchol a spadající k jihu strmým, asi 40 m vysokým srázem. Vrcholová plošina byla opatřena železným zábradlím a byl z ní pěkný výhled do okolí. V současné době zarůstá lesem a umožňuje výhled pouze k jihu přes Chřibskou na hřeben Lužických hor.
    V dolině pod samotou je přírodní rezervace Marschnerova louka.
    Kočičí skála – na jejím vrcholu byla v roce 1885 upravena vyhlídka. I dnes k ní vede krátká značená odbočka, ačkoliv je vrcholek skály zcela překrytý vzrostlým lesem. Asi 400 m jižněji stojí na lesním rozcestí pod lípou Mnišská kaple a poblíž ní upravený Mnišský pramen. Kamenná kaplička se dvěma výklenky je velmi stará, spolu se studánkou je uvedena již na mapě panství Kinských z roku 1795. Další upravená studánka, zvaná Blažena, je na jižním úbočí kopce, přímo na okraji silnice, vedoucí z Doubice do Rybniště. V lesích na jižním svahu kopce jsou ještě dvě zajímavé skály. První z nich – divoce rozeklaná trachytová Dračí skála – stojí přibližně uprostřed mezi vrcholem kopce a silnicí Doubice – Rybniště a podobně jako Kočičí skála je dnes zcela překrytá vzrostlým lesem. Na jejím vrcholku, přístupném po kamenné suti, je malé dřevěné sedátko. Druhá skála se jmenuje Hrbolec, je čedičová a stojí jižně od silnice u lesní cesty do Chřibské. Také na jejím vrcholu byla v roce 1894 upravena vyhlídka se zábradlím, která však dnes již neexistuje a vrcholek asi 15 m vysoké skály je dostupný pouze lezecky.
    Přírodní rezervace Vápenka na jihozápadním svahu Vápenného vrchu (548 m) u Doubice nad silnicí do Krásné Lípy byla vyhlášena v roce 1969. Je pozoruhodná zcela ojedinělým společným výskytem pěti různých horninových typů.
  • Trasa č. 9
    Za největšími kamennými varhanami v Čechách
    Chřibská – sedlo pod Studencem – Zlatý vrch – Široký vrch – Křížový Buk – Chřibský vrch – Chřibská. Délka trasy 14 km.
    Popis trasy
    Z náměstí v Chřibské se vydáme po modré nejprve po silnici. Později stoupáme lesem pod Studencem. Zjara nás upoutá moře květů měsíčnice vytrvalé. Pozor! Netrhat ani nesbírat! Na louce pod Studencem můžeme ráno spatřit pasoucí se kamzíky. Dále dojdeme na rozcestí a odbočíme vlevo na červenou značku a po ní pod Zlatý vrch. Na Zlatém vrchu uvidíme největší kamenné varhany v republice, až 30 m vysoké. Jsou tvořeny, podobně jako Panská skála, sloupcově odlučným čedičem. Po návratu na značku pokračujeme kolem Javorku a Širokého vrchu k silnici u Křížového Buku.
  • Trasa č. 10
    Za nejstarší sklářskou hutí 

    Chřibská náměstí – Horní Chřibská – Chřibská ČD – Rybniště – Chřibská náměstí. Délka trasy 12 km.
    Popis trasy 
    Z náměstí v Chřibské se vydáme po modré značce, až dojdeme do Horní Chřibské. Zde spatříme sklářskou huť, která soupeří o primát nejstarší sklářské huti ve střední Evropě. Pamatuje dobu husitskou a pracuje dodnes. Dále stoupáme lesem k nádraží Chřibská. Toto nádraží připomíná Malý Semerink pro svou jakoby horskou polohu. Přejdeme trať a přijdeme na silnici, kde narazíme na červenou značku. Po ní se dáme vlevo a značka nás dovede k nádraží v Rybništi. Od nádraží po zelené kolem nádraží a mezi domky a lukami dojdeme do Chřibské ke kostelu a na náměstí.
    Zajímavá místa 
    Nejstarší dosud pracující sklářská huť ve střední Evropě, v níž se tavilo sklo již v době husitské. Po dohodě s majiteli sklárny je možná exkurze. V Malém Semerinku bývaly lázně pro léčení plicních chorob, jež na počátku našeho století zanikly. Dnes na jejich místě stojí kaplička.
  • Trasa č. 11
    Z Chřibské za nočními fialami 

    Chřibská – Studenec – Studený – Na potoce – Chřibská. Délka trasy 17 km.
    Popis trasy
    Z náměstí v Chřibské půjdeme po modré značce nejdříve po silnici a později stoupáním lesem do sedla pod Studencem. Zde odbočíme doprava a po červené značce dojdeme do obce Studený. Cestou můžeme odbočit na vrchol Studence. Z vrchu se vrátíme zpět a pokračujeme doprava do obce Studený. Po příchodu na státní silnici se dáme doprava. Když dojdeme k říčce Kamenici, odbočíme doprava a půjdeme po silnici až do Chřibské na náměstí. Touto částí cesty můžeme sledovat tok říčky Kamenice.
    Zajímavá místa
    Studenec – výrazný, široce kuželovitý čedičový vrch (736 m) je nejzápadnější dominantou Lužických hor. Jeho severní a západní svahy spadají příkře do údolí Studeného potoka a k obci Studený, na jižním a jihovýchodním úbočí jsou pod vrcholem rozlehlá suťová pole. Hora byla pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody v sedle nad Lískou. Na vrcholu hory je přírodní rezervace „Studený vrch“ zřízená k ochraně původních lesních porostů. Vrcholek se suťovými poli porůstá řídká bučina, v nižších polohách přistupuje i javor klen, ve vlhčích polohách též jasan, jilm a javor mléč. V bylinném podrostu se vyskytují kapraďorosty, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá i cibulkonosná, měsíčnice vytrvalá a náprstníky, hojná je netýkavka a mařinka vonná. Na Studenci a v okolí žijí kamzíci, kteří zde byli vysazeni na počátku 20. století. Rumburské noviny strana 9 zajímavosti
  • Trasa č. 12
    Na hrad Tolštejn a do údolí Milířky
    Jiřetín pod Jedlovou – Tolštejn – Lesné – pod Ptačincem – údolí Milířky – Na Mýtě – Jiřetín pod Jedlovou. Délka trasy 10 km.
    Popis trasy
    Z náměstí v Jiřetíně se vydáme po silničce vlevo od kostela vzhůru ke hradu Tolštejn, bývalému sídlu majitelů zdejšího panství. Z hradu se vrátíme na silničku a po několika metrech odbočíme po červené značce doprava až dojdeme na státní silnici v osadě Lesné. Tuto silnici přejdeme a stoupáme lesem na vrch Ptačinec. Při výstupu narazíme na naučnou stezku, kde uvidíme ukázky dolování rud v minulosti. Sledujeme tuto naučnou stezku, která později přejde na modrou značku. Když přijdeme k úvodní tabuli, pokračujeme stále po cestě ke zpracovně šneků a dále na křižovatku na Mýtě. Tuto křižovatku přejdeme a po silnici dojdeme do Jiřetína pod Jedlovou. Ve zdejším muzeu jsou uloženy nálezy z bývalých štol.
    Zajímavá místa 
    Hrad Tolštejn • Osada Lesné, která se nachází v údolí Lesenského potoka, je nyní převážné součástí obce Jiřetín pod Jedlovou.
    Naučná hornická stezka je součástí místního hornického muzea, které je umístěno v objektu fary na náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou. Součástí tohoto muzea je též štola sv. Jana Evangelisty, která je pro veřejnost přístupná od dubna do října. Samotná naučná stezka je dlouhá 4,5 km a je na ní umístěno celkem 8 informačních tabulí. Stezka zahrnuje štolu U Knížecí studánky dlouhou 208 m, jejímž úkolem zřejmě bylo odvodnit vyšší dobývky. Štola Milířka leží 120 m odtud u potoka. Je 192 m dlouhá a je evidovaným zimovištěm netopýrů. Dále zahrnuje stezka důl Berghaus, lom Berg-werkloch, lom na Čertově pláni, Lužic-kou poruchu a Šachtu na Kozím hřbetu.
  • Trasa č. 13
    Nejznámější křížová cesta a rozhledna v severních Čechách
     Jiřetín pod Jedlovou náměstí – Křížová hora – Chřibská ČD – Malý Stožec – Tolštejnská cesta – Jedlová – Křížová hora – Jiřetín pod Jedlovou. Délka trasy 14,5 km.
    Popis trasy 
    Z náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou stoupáme po pravé straně kostela na Křížovou horu se vzorně udržovanou Křížovou cestou. Z Křížové hory nás vede zelená značka až na rozcestí s červenou, po které se vydáme doprava kolem restaurace Zvoneček. Mineme osadu Jedlová a pokračujeme po červené směrem ke stanici ČD Chřibská. Nepůjdeme na nádraží, ale dáme se na silnici doleva po žluté značce. Ta silnici opustí před viaduktem a pokračuje mírným stoupáním cestou zvanou Dlouhá míle k rozcestí pod Malým Stožcem. Zdatnější turisté mohou vystoupit na jeho vrchol. Výstup je namáhavý, protože musíme překonat kamenné moře. Pohled z vrcholu na Chřibské pohoří však za to stojí. Po návratu pokračujeme po žluté značce k rozcestí na Tolštejnské cestě. Tuto cestu nesledujeme, ale vydáme se doleva po zelené značce k dalšímu rozcestí, kde opět doleva po červené značce vystoupáme na vrchol Jedlové. Zde stojí obnovená rozhledna a restaurace. Po sestupu se vrátíme na červenou značku a doprava obejdeme vrch, až se dostaneme po sjezdovce na rozcestí na zelenou a po ní přes Křížovou horu dojdeme zpět do Jiřetína.
    Zajímavá místa
    Křížová hora • Malý Stožec – protáhlý skalnatý vrcholek (659 m) nad údolím Chřibské Kamenice tvoří řídce porostlá znělcová skála se strmými až převislými stěnami. Kopec byl někdy nazýván Obří hlava nebo Obličejová hora, protože při pohledu od severozápadu připomínal profil obličeje ležící postavy. Vrcholový hřbet na jihozápadě končí strmými skalnatými srázy, v nichž se nachází nevelká šikmá jeskyně Komora, vzniklá zřícením velkého skalního bloku. V jeskyni údajně kdysi pobýval Bedřich Rauch – podle lidového podání místní loupežník. Dochoval se rozsudek z r. 1747, posílající ho za svatokrádež na šibenici. V lese na severozápadním svahu kopce jsou u železniční trati staré pískovcové lomy, v nichž vyvěrá pod skalní stěnou pramen Jordán. Četná suťová pole znesnadňují výstup na vrchol, odkud je pěkný kruhový rozhled do dalekého okolí. Vyskytují se zde kamzíci, uměle vysazení v Lužických horách na počátku 20. století. Jedlová – mohutná znělcová kupa (774 m), je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor.
  • Trasa č. 14
    Větrný mlýn Světlík
    Jiřetín pod Jedlovou náměstí – štola Jana Evangelisty – Horní Podluží – Světlík – Studánka – Varnsdorf – Jiřetín ČD – Jiřetín náměstí. Délka trasy 15 km.
    Popis trasy
    Než se vydáme na trasu, můžeme navštívit muzeum s expozicí památek na důlní činnost v okolí Jiřetína pod Jedlovou. Z náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou půjdeme směrem na Rybniště. Asi po 1 km přijdeme k bývalé štole Jana Evangelisty. Po její prohlídce pokračujeme po silnici. Po necelém kilometru odbočíme doprava. U zastávky Horní Podluží ČD přejdeme železniční trať a stoupáme k bývalé osadě Světlík. Zde spatříme bývalý větrný mlýn u rybníka Světlík. Od bývalé osady pokračujeme rovně až přijdeme na státní silnici, kde se dáme doprava a přijdeme ke kostelu v obci Studánka. Sledujeme modrou značku až do Varnsdorfu. U starého nádraží přejdeme na zelenou značku, ta nás dovede zpět do Jiřetína pod Jedlovou.

  • Trasa č. 15
    Z Dolního Podluží přes Luž k sousedům 

    Dolní Podluží – Ptačinec – Luž – Waltersdorf – Herrenwalde – Dolní Podluží. Délka trasy 20 km.
    Popis trasy
    Z Dolního Podluží po modré stoupáme na Ptačinec. Od křižovatky modré s červenou se vydáme po červené směrem na Luž, nejvyšší horu Lužických hor, kde budeme odměněni krásným kruhovým rozhledem. Z vrcholu Luže sestoupíme po zelené na německé území a pokračujeme do Waltersdorfu. Z centra se vydáme na Herrenwalde a přes nově otevřený hraniční přechod zpět do Dolního Podluží.
    Zajímavá místa 
    Luž (Lausche) – nejvyšší hora Lužických hor (793 m n.m.). Z vrcholové plošiny je daleký kruhový výhled. Údolní ves Waltersdorf byla založena r. 1250 při původní cestě z Čech do Budyšína. Roku 1611 tudy utíkal král Matyáš z Čech před morem. Ve vsi zachovalé roubené a hrázděné chalupy s pískovcovými portály. V budově bývalého vodního mlýna z r. 1614 se nachází muzeum místního mlynářství, tkalcovství a lesnictví.

Po cizích – tedy na kolech

Cyklotrasy ukáží mnoho zajímavého ze zdejšího kraje. Většinou nejsou příliš obtížné, i když na své si jistě přijdou i milovníci týrání vlastního těla. Všechny hraniční přechody v mikroregionu Tolštejn umožňují napojit se na cyklostezky na německé straně hranice.

  • Trasa č. 2
    (Hamburk) – Hřensko – Děčín – (Vídeň) Mezinárodní trasa, ze které je možné se na silničním hraničním přechodu Hřensko-Schmilka a na turistických přechodech Hřensko-Schöna nebo Dolní Žleb-Elbradweg Schöna připojit v obci Hřensko na trasu č. 21 a po dalších regionálních trasách přijet do Šluknovska.
  • Trasa č. 21 – 56 km
    (Cínovec) – Hřensko / přechod – Mezní Louka – Vysoká Lípa – Jetřichovice – Kytlice – Horní Světlá – Česká Kamenice – Mařenice – (Harrachov)
  • Trasa č. 211 – 46 km 
    Rožany / přechod – Šluknov – Staré Křečany – Krásná Lípa – Rybniště – Chřibská – Kytlice – Kamenický Šenov – (Praha)
  • Trasa č. 3014 – 30 km 
    Dolní Poustevna / přechod – Vilémov – Mikulášovice – Brtníky – Zahrady – Rumburk / přechod
  • Trasa č. 3015 – 17 km
    Kytlice / Hraniční rybník – Jiřetín pod Jedlovou – Dolní Podluží – Varnsdorf / přechod
  • Trasa č. 3029 – 17 km
    národní park Vysoká Lípa – Na Tokáni – Doubice – Kyjov – Dlouhý důl – Vlčí Hora
  • Trasa č. 3030 – 6 km
    národní park Pod Větrovcem – Střelnice – Česká silnice – pod Ptačími kameny
  • Trasa č. 3032 – 9,5 km
    národní park Brtníky – Zadní Doubice – Kyjov
  • Trasa č. 3033 – 3 km
    národní park Turistický most – Vlčí potok – rozcestí Brtníky – Vlčí Hora / trasa 3032
  • Trasa č. 3041 – 16 km
    Lipová / přechod – Lipová – Velký Šenov – Mikulášovice – Mikulášovice / přechody
  • Trasa č. 3042 – 17 km
    Šluknov – Rumburk – Jiříkov / Filipov / přechod
  • Trasa č. 3043 – 36 km
    Dolní Poustevna / přechod – Lobendava – Lipová / přechod – Šluknov – Jiříkov / přechod – Jiříkov – Filipov / přechod
  • Trasa č. 3052 – 38 km
    Varnsdorf / přechod – Studánka – Jiřetín pod Jedlovou – Chřibská – Česká Kamenice
Tisk Tisk | E-mail E-mail