Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

130 let od založení největšího strojírenského závodu ve městě, 40 let od vzniku DESTY v Rumburku a 10 let od její likvidace

Pan Priedl z Lísky u České Kamenice postavil v roce 1878 v Rumburku vilu budoucí školy a budovu „A“ budoucího Závodu 01, kterou dnes mnozí znají jako podnik Desta. Jeho vnuk pak v letech 1906 – 1924 přistavěl další budovy tehdejší textilní továrny.
V roce 1938 byla továrna pro nedostatek zakázek uzavřena, a tak ji převzalo pod svou ochranu město a továrna sloužila jako autodílna, sklad zeleniny, papíru, nábytku atd. Ve válečném roce 1941 převzala fabriku firma Zeiss a vyráběly se zde optické přístroje pro válečnou potřebu. Po osvobození se zde vyráběly libely a zubolékařské svěrky, slaboproudé přístroje do letadel, krejčovské elektrické nůžky atd.
Po znárodnění se zde začaly vyrábět textilní stavy (Textilstroj a Textilstav). V průběhu dalších let se vyráběla strojírenská technika a měnily se názvy n.p. na Avia, Zetor nebo ZJŠ.
V roce 1965 byla přiřazena k RS provozovna SVA. Tento závod byl založen krátce před 2. světovou válkou p. Polingem pod názvem Rinco-Motorenverk. Po válce název zůstává a výroba se zaměřuje na motorové pily. Později provoz převzal národní podnik Autorenova Karlín, který čítal až 190 zaměstnanců. Později SVA Hrádek nad Nisou a v roce 1965 ZJŠ Brno – Rumburské strojírny.
Celý závod s přibližně 700 zaměstnanci byl začleněn do n.p. Desta koncem roku 1968 a v roce 1969 zde byla zahájena finální výroba vozíku BWHM 1321, který v témže roce získal zlatou medaili na MSV Brno. Tyto vozíky slouží dodnes.
V roce 1980 byla zahájena výroba prototypu řady MV-12B a po ověřovací sérii v roce 1981 byl zařazena do sériové výroby. I tento vozík získal v témže roce zlatou medaili v Brně.
Dál už si to většina „Desťáků“ pamatuje. V roce 1990 nastupuje po 20 letech zpět do funkce generálního ředitele Ing. Grégr. Jelikož zde byla značná rozpra-covanost, byl v Rumburku v témže roce vyroben rekordní počet vozíků, a to v počtu 830 kusů. Jen v listopadu tohoto roku bylo vyrobeno dokonce 110 vysokozdvižných vozíků. V té době stál vozík 120 tis. Kčs. Od roku 1991, kdy jdou ceny komponentů prudce nahoru, se zvedá i cena vozíku na 300 tis. Kč. V roce 1993 už bylo vyrobeno pouze 309 ks, počet pracovníků klesá z původních přibližně 500 (v roce 1990) na 320. Zavádí se výroba Desta Clieneru (zametač podlah) a Desta Laski (zametač chodníků, které nemají se zdvihací technikou nic společného a nejsou konkurenceschopné.
V roce 1994 začíná výroba řady BA a v roce 1995 řady BB (vyrobeno 274 + 277 ks), jejichž cena překračuje 500 tisíc korun. V témže roce začíná neús-pěšný pokus o prosazení se na čínském trhu, kde v té době existuje sedm konkurenceschopných výrobců zdvihací techniky za bezkonkurenční ceny.
V roce 1996 finální výroba končí a z rumburského závodu se stává tzv. divize, kde se mají vyrábět pouze neprodejné čističe podlah a náhradní díly pro vyběhnuté řady, hnací bloky a řídící nápravy. Bylo vyrobeno posledních 157 vozíků a 105 pracovníků z 267 dostává výpověď. Grégr odstupuje z funkce a vrací se do politiky, kde se záhy stává ministrem průmyslu. Řízením podniku pověřuje paní M. Vlasákovou, která ve své funkci generálního ředitele rumburský závod nikdy nenavštívila.
V roce 1997 se montují pouze hnací bloky a řídící nápravy a generálkují se vozíky řady BWHM a MV 12B.
K 31. 12. 1997 rumburská Desta zaniká a nejstabilnější program závodu po 29 letech končí.
Jenom na doplnění. V roce 1997 projevil primář očního oddělení Mudr. Cendelín, Csc. zájem o odkoupení bývalé školky za účelem vybudování oční kliniky. Nedošlo k cenové shodě se správcem konkurzní podstaty, ze záměru sešlo, a tak oba závody včetně „školky“ chátrají.

Tisk Tisk | E-mail E-mail