Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Kampak máme namířeno?

Nádražní restaurace, Rumburk

Jestli někomu mladšímu chcete vysvětlit, co že to byla za bolševiků restaurace čtvrté cenové skupiny, vezměte ho do Nádražní restaurace v Rumburku.

Samotné nádraží bylo sice zrekonstruováno, tedy pro přesnost – byla opravena fasáda, ale stále platí vzor nahoře huj, vespod fuj. Pořád to samé. Do restaurace vede chodba, která neodradí jenom stálé zákazníky nebo silnější povahy.

Nás tam zavedly mé vzpomínky (jedna z prvních opiček) a vzpomínky na známé, kteří za námi jezdívali v dobách, kdy neměli auta, vlaky ještě byly běžným dopravním prostředkem a díky tomu byla rumburská nádražní restaurace jejich pravidelnou zastávkou. A ti také tvrdili, že „fakt tam super vaří, a dokonce i bejčí koule“. Když jsme vešli, Gabriela se poněkud přitiskla, ale za okamžik, když se rozkoukala a viděla chlapíky v montérkách, tradiční opilce i nějakého toho gamblera, z nichž nikdo nehovořil spisovně, pookřála: „Tady je to jako na Žižkově,“ prohlásila. A bylo to.

Z nabídky dršťková – hovězí – čočková (za 14 Kč) zkusili jsme dršťkovou a hovězí, obě lahůdkové.

Jako hlavní jídlo jsem zvolil svíčkovou na smetaně (54 Kč) celkem bez závad, jenom bych snad doporučil než dávat slazenou (br) šlehačku, raději nedávat nic. Je to zvěrstvo.

Naší druhou objednávkou bylo filé na roštu a hranolky (65 Kč). Když přinesli tenhle talíř, spadla mi brada. Bez urážky, takhle načančané obědy se ve čtyřce běžně neservírují. A jak to vypadalo, tak to i chutnalo. Skvěle. K pití tu potom nabízejí ústecká piva, dále překvapivě nikoliv točenou kofolu, ale „lemonádu“, která také připomíná tu, na začátku zmíněnou, čtyřku.

Pro všechny, kteří se vydají v našich stopách, tu mám jedno varování: rozhodně se netěšte na kávu. A nebo si ji objednejte, ale nepijte a berte to jako příspěvek na rozvoj tohoto skanzenu.

Nádražní restauraci jsme navštívili kolem poledne a panoval tu čilý ruch. Evidentně má mezi strávníky dobré jméno. I u nás.

 

P.S. Poněkud smutný je pohled z restaurace na perón. Jako na přístav, v němž jsou jen potopené lodě. Bez ohledu na to, že bych si tam dal ještě pár pivéček a jel domů mašinkou, než kroutil volantem, si myslím, že tohle teda ty dráhy nezvládly. www.vybezek.eu

Tisk Tisk | E-mail E-mail