Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Vědecko-technický park v Rumburku zahájí v nejbližších dnech provoz

Nákladná výstavba Vědecko-technického parku v Rumburku se již chýlí ke konci. Zařízení, které by svým zaměřením mělo být výjimečné přinejmenším v celém Ústeckém kraji, čeká jen na požehnání kolaudační komise, která by měla rozhodnout o uvedení budov do provozu nejpozději do konce dubna.

Poté se do úplně nových nebo nově zrekonstruovaných prostor budou moci nastěhovat první firmy, začínající podnikatelé a týmy vědců, kteří zde najdou pro svou činnost kvalitní a moderní zázemí.

vtp001

Zrekonstruovaná budova bývalého Bytexu je nedílnou součástí vědecko-technického parku v Rumburku. Foto: douša

 

Náročná rekonstrukce bývalé továrny Bytexu v Matušově ulici a výstavba nové moderní haly na místě jedné z původních výrobních hal trvala téměř tři roky a vyžádala si okolo 99 milionů korun. Z toho více jak 73 procent celkových nákladů pokryla prostřednictvím Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP) dotace ze strukturálních fondů EU a ze státního rozpočtu.

Přesto se realizace tohoto plánu neobešla bez těžkostí. Podle původních předpokladů měl být komplex budov vybudován a zkolaudován již v březnu roku 2008. Zahájení stavby však zdrželo stavební povolení, které bylo společnosti vydáno jen o dva měsíce dříve, přestože investoři o něj žádali již od roku 2006. Další časovou prodlevu způsobila rezignace ředitele VTP s. r. o. Rumburk docenta Štumpy v roce 2007, s jehož osobou byl úzce spojen i projekt dynamických zátěžových zkoušek štíhlých konstrukcí pomocí impulsních raketových motorů. V určitém okamžiku to již vypadalo, že se sen o rumburském vědecko-technickém parku rozplyne.

Nový šéf a nový vítr

V téměř patové situaci sáhl jediný společník firmy Papírny Brno, a. s. po novém řediteli VTP Rumburk.

Stal se jím Martin Sedlár, a zdá se, že volba to byla správná. S novým šéfem přišel i nový vítr a výstavba parku se rozjela naplno již vloni na jaře a koncem srpna byly dokončeny základní stavební práce. Zároveň začala probíhat intenzivní jednání s celou řadou podnikatelských subjektů o možné spolupráci, ale i s vysokými školami a vědeckými ústavy.

Společnost upustila od projektu docenta Štumpy a zaměřila se na výzkum, vývoj a poradenství v oblasti průmyslu, inovací a transferu.

„Soustředíme se na firmy zabývající se výzkumem a výrobou optickomechanických prvků, očních čoček, RTG optiky a optiky tenkých vrstev,“ upřesňuje zaměření centra Martin Sedlár. „Pro jednoho z našich klientů jsme již vybavili laboratoř speciálním zařízením, v němž pomocí vakua a stříkané plasmy dochází k nanášení tenkých vrstev na optické prvky. Tato zařízení jsou jen čtyři v Evropě a Rumburk je jedním z nich. Výzkum v této oblasti přinese mnoho užitečného pro další vývoj například očních čoček, ale uplatní se i v jiných odvětvích, například při vývoji antikorozních úprav, výrobě zrcadel, nebo v bižuterii,“ dodává Sedlár.

sedlar001

Ředitel VTP Rumburk a.s., Martin Sedlár. Foto: douša

 

140 milionů pro zubaře

Dalším subjektem, se kterým Martin Sedlár jedná o možné spolupráci, je Česká stomatologická společnost. I ta potřebuje jít s dobou a pro svou práci využívat moderní technologie. „V současné chvíli připravujeme projekt za 140 milionů korun, který by měl být financován ze zdrojů Evropské unie. Nyní se o naší žádosti jedná na Czech-Investu a my doufáme, že bude schválen,“ přiznává netrpělivost ředitel parku. „Pokud to projde, budeme moci zakoupit špičkové technologie pro výzkum celé řady odborníků v oblasti stomatologie, protetiky a implantologie, kteří se chtějí věnovat možnostem využití laseru a ozónu ve stomatologii. Jejich práce by mohla přinést zásadní změnu v přístupu zubařů k péči o pacienty. S trochou nadsázky by se dalo říci, že by mohli odhodit své kovové vrtačky jako součást středověkých mučíren do koše a jen pomocí laserových tužek či ozónových nástavců bezbolestně likvidovat zubní kazy a jiné nemoci ústní dutiny,“ vysvětluje Sedlár. Využití ozónu je však možné i v jiných oblastech medicíny, například v chirurgii, a rumburský projekt by mohl napomoci jeho rychlejšímu prosazení do praxe i v jiných oborech.

Od zdravotnictví k IT technologiím

Vědecko-technický park Rumburk, čili Podnikatelské centrum Rumburk, zahrnuje do svého programu vývoje nových technologií i oblast zdravotnictví a systému IT. Na základě podnětů a námětů praktických lékařů by se měl výzkum zaměřit na vývoj systémů pro registraci zdravotního stavu pacienta a systémů pro sledování léčby nebo kontrolu dávkování léků. Součástí těchto systémů bude i možnost konzultace mezi lékařem a pacientem pomocí internetu a video přenosu.

Lidi ze všech koutů republiky

Vzhledem k tomu, že je Šluknovský výběžek dlouhodobě zatížen nedostatkem vysokoškolsky vzdělaných lidí, naskýtá se otázka, odkud bude VTP Rumburk čerpat vzdělané pracovníky, kteří by byli schopni pracovat na tak náročných úkolech.

„Každý podnikatelský subjekt, který u nás bude podnikat, může samozřejmě využít nejen možností zdejšího regionu, ale může si své pracovníky přivézt z kteréhokoliv koutu republiky,“ vysvětluje Martin Sedlár. „Ti lidé zde budou po jistou dobu žít a pracovat, je možné, že si zde vytvoří osobní vazby a je možné, že zde i zůstanou. Naopak lidé, kteří žijí ve Šluknovském výběžku a bu-dou mít odpovídající vzdělání potřebné pro práci u některého z našich klientů, nebudou muset hledat uplatnění někde jinde a stěhovat se za prací kdoví kam. Budou moci zůstat tady, kde se narodili, kde chodili do školy a kde mají své vazby již vybudované od dětství. Je jen otázka času, kdy se dobrý vliv vědecko-technického parku na zvýšení vzdělanosti obyvatel tohoto regionu projeví,“ nepochybuje Martin Sedlár.

Šťastný komín a nešťastné stromy

I ta nejosvícenější myšlenka má své stíny a nejinak tomu bylo i při výstavbě Vědecko-technického parku v Rumburku. Jedna z původních budov byla zdemolována a na jejím místě vyrostla budova nová. Z důvodu značného zdržení bylo nutné stavět i o víkendech a svátcích, což mnoho lidí v blízkém okolí neslo nelibě. Stejně jako pokácení několika bříz při terénních úpravách. „Dostali jsme několik nepěkných a výhružných dopisů, z větší části anonymních, které nám dokonce vyhrožovaly i smrtí nebo zapálením parku,“ vzpomíná na nepříjemné chvíle Martin Sedlár. Naštěstí k žádnému násilí nedošlo a nový komplex vědecko-technického parku nyní zdobí Matušovu ulici a jeho zářivé a nové fasády a upravený terén ostře korespondují s ušmudlanými fasádami přilehlých bytovek. „Nechceme žít v nepřátelství s našimi sousedy a obtěžovat je,“ zdůrazňuje ředitel parku. „Proto jsme i zvolili jiné zaměření našich aktivit, aby nebyli rušeni hlukem nebo zápachem, aby nebyli ohroženi nějakými jedy nebo něčím podobným. A náš postoj se týká i úpravy okolí. Každý poražený strom bude nahrazen okrasnou dřevinou. Okolí parku se brzy zazelená,“ slibuje.

A tak už zbývá jen jediná otázka. Proč uprostřed nového parku pořád stojí téměř sto let starý „bytexácký“ komín? „Ten tady stát zůstane, jen bude asi o osm metrů snížen a jeho věnec bude opraven,“ vysvětluje ředitel. „Přál si to nejen architekt, kterému se líbil, ale i pro nás má komín symbolický význam. Je to přeci jen krásná stavba, která je připomínkou umu a šikovnosti našich předků. Ale je to i vazba na minulost, na doby, kdy se lidé nebáli nových metod, nových kroků, kdy byli aktivní a podnikaví a přes všechny těžkosti dokázali jít dál za svým cílem a za úspěchem. A my jsme taky takoví, a proto je nám ten komín tak sympatický,“ dodává s úsměvem Martin Sedlár.

Tisk Tisk | E-mail E-mail