Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

PÍŠETE NÁM – Chybí nám tolerance?

Nedávno redakci Rumburských novin navštívila paní s červenobílou slepeckou hůlkou a vodícím psem. Její slepé oči byly ale plné slz. Stačilo jen bolestné setkání se dvěma hloupými a necitlivými lidmi, aby se její i tak dost těžký úděl stal soukromým peklem. O svůj smutný příběh se podělila s ostatními čtenáři a my vám ho teď předkládáme s velkou prosbou. „Buďte, prosím, nejen k těmto lidem, ale i ke všem kolem sebe tolerantní a pozorní. Neubližujte, a to ani pouhým slovem. Vždyť se tyto rány hojí tak dlouho. A i vám se může jednou stát, že budete volat po soucitu a pochopení, že budete ke svému životu potřebovat pomoc druhých…“

Gabriela Doušová

 

Chybí nám tolerance?

Ráda bych vám popsala dva případy, které se mi staly. Dokáží ublížit, přitom jde jen o toleranci jednoho k druhému. V srpnu mi moje asistentka zamlouvala dvě vstupenky na Štěpána Raka v Domě kultury v Rumburku. Požádala o vstupenky na kraji řady, to bylo číslo 1 a 2, jelikož mám vodícího psa, který půjde se mnou. Pán, který lístky zamlouval, se zeptal: „Proč raději nezůstane sedět doma?“ Druhý případ se mi stal 11. září v marketu, kde člen ochranky nebyl ochoten akceptovat, že na vodícího psa se zákaz vstupu nevztahuje. Vodící pes má služební průkaz, který je platný v celé České republice. Má právo vstupu tam, kam jdu já. Vodící pes nahrazuje oči nevidomého či slabozrakého. Přesto bych chtěla touto cestou poděkovat všem ochotným lidem, kterých je naprostá většina. Za to jim patří veliký dík.

Gerlinde Ingrišová a pes Bella

 

Jak se máme chovat k nevidomým?

Mějte na paměti, že nevidomí jsou zcela normální lidé s různými přednostmi i nedostatky, jako má každý jiný. I mezi nimi jsou lidé výjimeční, inteligentní i méně nadaní.

Při setkání s nevidomým se chovejte přirozeně a nenuceně. Pomozte tam, kde je to nutné, taktně a nenápadně, ale pomoc nevnucujte. Vyvarujte se projevů soucitu – o ten dnešní nevidomí naprosto nestojí. S velkým povděkem ale vždy uvítají i sebemenší pomoc, která jim přijde vhod ve ztížených podmínkách. Nepřipusťte ani podceňující nebo snižující výroky, vždyť nevidomí mají právo na úctu a uznání stejně jako všichni ostatní.

Nevidomého, kterého znáte, pozdravte vždy sami jako první a k pozdravu připojte i jeho jméno, aby věděl, že pozdrav patří jemu.

Velký hluk, prudký déšť i sníh velmi zhoršují nevidomému orientaci v prostoru. Když se octne v takovýchto těžkostech, zeptejte se ho, zda mu můžete nějak pomoci. Potom stačí, aby se lehce zavěsil do vaší paže, protože takto může snadno jít krůček za vámi, sledovat směr vašich pohybů a na vše včas reagovat.

A jak postupovat při kontaktu s nevidomým člověkem, kterého vede pes?

Nikdy vodícího psa nevyrušujte v jeho práci. Nemlaskejte, nevolejte a nehvízdejte na něj. Nikdy na něj nesahejte, nehlaďte a nekrmte ho bez vědomí majitele. Chcete-li pomoci člověku s vodícím psem, oslovte nejprve člověka. Se psem však nemanipulujte.

Vlastnímu psu nedovolte, aby vodícího psa obtěžoval a vyrušoval v práci. Svého psa raději držte na vodítku. V dopravním prostředku uvolněte své místo nevidomému a umožněte jeho vodícímu psu, aby zaujal místo vedle něj. Je nutné respektovat fakt, že nevidomý má přístup s vodícím psem do obchodů, restaurací, všech typů škol, zdravotnických zařízení, úřadů a všech kulturních a sportovních zařízení.

Mirek Kaiser

(redakčně kráceno)

Tisk Tisk | E-mail E-mail