Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Vzpomínky na Fukov nezničil ani čas

Letos 23. září uplynulo již padesát let ode dne, kdy se obcí Fukov ozvala mohutná detonace a v oblacích prachu se k zemi zřítil kostel svatého Václava a budova místní školy. Byly to dvě poslední stavby, které připomínaly, že ještě patnáct let předtím byla tato víska se svými téměř 750 obyvateli české i německé národnosti obcí plnou života.

Čtyřicet let se československé komunistické úřady snažily, aby se na Fukov zapomnělo. Aby se zapomnělo na odsun lidí německé národnosti, kteří se paradoxně považovali více za Čechoslováky, než Němce, na Čechy přestěhované do Šluknova a Království, kteří mnohdy přišli o své německé příbuzné.

Před deseti lety se vzpomínky na Fukov začaly znovu ozývat nahlas. Se zrušením hranic se opět otevřela cesta fukovským rodákům z české i německé strany do jejich rodiště. Sešli se uprostřed luk, tam, kde se dal tušit střed vesnice, v trávě hledali základy domů, v nichž se narodili, vzpomínali, kde stála škola a hospoda, uctili místo, kde odpočívali jejich předci, a tam, kde stál oltář kostela, vztyčili dřevěný kříž. Zde se scházejí každého 23. září při tichých vzpomínkách, bez výčitek a obviňování, bez pocitů ukřivdění.

Letos by Fukov oslavil 550 let od založení, místo toho se vzpomínalo na padesát let od jeho devastace. Při obou těchto příležitostech byla ve Šluknovském zámku otevřena výstava Fukov – vzpomínka na zničenou vesnici. Historii vesnice připomínají desítky dokumentů, napřílad rodné listy a vysvědčení fukovských dětí, osobní doklady Fukovských, úřední záznamy nebo rozhodnutí úřadů o demolici, ale i různé artefakty nalezené zde v minulých letech, jako jsou skleničky od léků a likérů, poničená cedule »Zakázané pásmo«, vyznačující přísně střežené hranice, dobové fotografie domů, lidí, rodin a přátel. Výstavu dokresluje model fukovského kostela, vyrobený podle vzpomínek rodáků.

Snad si někdo mohl myslet, že se zadupáním domů do země, rozoráním cest a demolicí kostela vzpomínky na Fukov zaniknou. Mohlo se zdát, že s vymíráním pamětníků bude vzpomínek méně. Ale opak je pravdou. Ten, kdo Fukov navštíví, nasaje zdejší atmosféru života a zmaru, zrodu i zániku, idylického soužití velkorysých lidí dvou národů i malicherné nesnášenlivosti lidí nízkých a omezených. Jak kdyby ti, kteří zde žili, předali své vzpomínky těm, kteří Fukov znají jen z vyprávění. Na Fukov se zapomenout nedá, tak jako se nedá zapomenout na nic, co člověk vytvořil. Ať již to bylo dobré, nebo zlé. Zde se bohužel stalo obojí.

Šluknovský zámek vzpomíná na Fukov

Ve Šluknovském zámku se uskutečnila 23. září slavnostní vernisáž výstavy Fukov – vzpomínka na zničenou vesnici při příležitosti 550. výročí svého založení a smutného 50. výročí její likvidace. Zvláštní poděkování za realizaci této výstavy patří paní Helze Hoškové, panu Gerdu Ritschelovi, Mgr. Doris Halamkové, paní Dagmar Brožové, Jaroslavu Svátkovi, Johannesu Kunzeovi a Státnímu okresnímu archivu v Děčíně.

Výstava je přístupna denně, včetně víkendů, v době provozu Regionálního informačního centra ve Šluknovském zámku, a to až do konce tohoto roku.

Regionální informační centrum Šluknov

  fukov1

Vzpomínky na zaniklou vesnici Fukov se přestěhovaly do Šluknovského zámku. Foto: md

Tisk Tisk | E-mail E-mail