Rumburk.cz RN.Rumburk.cz VstupenkyRumburk.cz DKRumburk.cz SRAS.cz

Šluknovský výběžek hledá řešení problémů s násilím a kriminalitou

Napětí a zlost, dlouho bublající v rumburské společnosti, způsobené nárůstem kriminality a násilí od začátku tohoto roku, vybuchly po 21. srpnu plnou silou. O pět dní později se konala v Rumburku demonstrace, jejíž průběh, doprovázený řadou násilností a rasistických hesel, šokoval nejen většinu pokojných demonstrujících a rumburské Romy, ale i rumburskou radnici a celou českou veřejnost.

Úkolem prvních dní po této explozi bylo vrátit do ulic Rumburku klid a pořádek, uklidnit Rumburské, uklidnit Romy. Nikdo nestál o to, aby se situace vymkla z ruky, aby došlo k násilnostem, k fyzickým útokům, kohokoliv na kohokoliv.

Ministr Kubice a policejní prezident Petr Lessy vysílají do Rumburku, Šluknova a Varnsdorfu na pomoc několik desítek příslušníků Speciálních pořádkových jednotek. Pokud zrovna nezasahují při demonstracích, patrolují v ulicích měst. Kriminalita klesá, lidé se uklidňují a až na Varnsdorf se vše zdánlivě vrací do původních kolejí.

Jediný Varnsdorf stále vře, zde se stále demonstruje a zlost lidí se den ode dne zvyšuje. Dochází k prvním potyčkám s policií, lidé viní radnici z nečinnosti a volají po odstoupení starosty a nakonec i celého zastupitelstva.

Rušno je však i na radnicích, zejména na té rumburské, která je jakýmsi tahounem, který si vzal na starost řešit bezpečnostní a sociální problém celého Šluknovska.

Návštěvy oficiální i neoficiální si zde podávají dveře, nabídky pomoci se řinou ze všech stran, do Rumburku přicházejí lidé, kteří umí a chtějí pomoci. A věci se pomalu, ale jistě začínají dávat do pohybu.

Kumar Vishwanathan

V pondělí 5. září přijíždí do Rumburku český aktivista, pedagog a sociální pracovník indického původu Kumar Vishwanathan. Křehký muž s neobyčejně silnou vůlí a přívětivým charisma se setkává nejdříve s tajemnicí úřadu Dagmar Žákovou a místostarostkou Alenou Winterovou. Kumar Vishwanathan nabízí Rumburku svou pomoc v práci s Romy, zkušenosti nabil díky svému letitému soužití s romskou komunitou v Ostravě.

Zajímá se o situaci v Rumburku, o situaci zdejších Romů a stav jejich komunit. Je překvapen tím, že v Rumburku není žádné ghetto, že zdejší Romové žijí ve svých domech se svými rodina-mi, že pracují a jejich děti chodí do škol, že jsou normální součástí rumburské společnosti. Záhy dochází k závěru, že jeho pomoc více potřebují Romové ve Varnsdorfu, roky se tísnící v zapáchajících ubytovnách, kteří ztratili své sociální návyky, svou důstojnost a kteří nemají žádný smysl života, než jen přežívání ze dne na den.

kumar-1

Hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová

Ve velkém sále Domu kultury Střelnice Rumburk se v úterý 6. září schází početná delegace z Ústeckého kraje, vedená hejtmankou Janou Vaňhovou, se starosty všech obcí a měst Šluknovska. Na setkání byli přizváni také zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí, Policie ČR a Agentury pro sociální začleňování.

Hejtmanka Vaňhová přiznala, že je situací na Šluknovsku velmi znepokoje-ná a varovala, že to, co se nyní děje zde, by se mohlo v krátké době odehrávat kdekoliv v Ústeckém kraji: „Sociálně vyloučených lokalit je v Ústeckém kraji 63 a v nich žije 22 tisíc lidí. Proto je třeba situaci řešit systémově, a to i její příčiny, i její důsledky. V těchto oblastech se potýkáme se sníženou bezpečností a rostoucí kriminalitou,“ uvedla.

Starostům předložila balíček legislativních změn, které hodlá kraj předložit k přípravě změn zákonů. Podle ní by k řešení problémů s nepřizpůsobivými měla pomoci například centrální evidence přestupků, omezení heren či určení počtu lidí, kteří mohou bydlet v jednom bytě. Návrh kraje počítá se změnou zákona v otázkách sociálního bydlení, hazardních her a upravuje postup proti narušování veřejného pořádku. Přestupky, jako je rušení nočního klidu, obtěžování sousedů nebo drobné krádeže by se při opakování staly trestným činem.

hejtmanka-1

Martin Klika

Se svými zkušenostmi přijíždí do Rumburku i čerstvý krajský radní a ředitel Městské policie v Litvínově Martin Klika. Při setkání starostů s hejtmankou představuje litvínovský projekt Nulová tolerance a další opatření, díky kterým se po roce 2008 podařilo v Janově zklidnit a řešit podobné problémy, jako jsou dnes na Šluknovsku.

Rumburk v radním Klikovi nachází oporu i při vyhrocených a neklidných situacích, jako je demonstrace organizovaná DSSS v sobotu 10. září. Radní Klika je členem krizového štábu a jeho zkušenosti z Janova 2008 jsou pro Rumburk vítaným přínosem.

Jiří Paroubek

Expředseda ČSSD Jiří Paroubek přijíždí na Šluknovsko ve středu 7. března. V Rumburku vede jeho cesta do Střední odborné školy managementu a práva, jejímž zřizovatelem je bývalý předseda Romské občanské iniciativy a jeden z hlavních vůdců romské komunity z porevolučních let Emil Ščuka. Poté odjel navštívit do Šluknova starostku Evu Džumanovou a do Jiříkova starostu Michala Majáka. Zatímco Paroubek putoval se svým přítelem a spolustraníkem Petrem Bendou po Šluknovsku, zasedalo v Ústí nad Labem krajské zastupitelstvo, které v jejich nepřítomnosti odvolalo Bendu z funkce krajského radního a z výboru Regionální rady ROP Severozápad. Jeho místo v Radě Ústeckého kraje obsadil Martin Klika. Návštěva obou pánů neměla na řešení současných problémů Šluknovského výběžku žádný vliv.

Šluknovsko jako zdroj poučení

O rozhovor s místostarostou Ladislavem Pokorným požádala pražská redakce veřejnoprávní rozhlasové stanice ARD, která je dostupná na celém území Německa. Redaktoři se velmi zajímali o to, jaká je situace na Šluknovsku, jaké jsou příčiny problémů a jaká jsou možná řešení. Zajímaly je nálady lidí ve většinové společnosti i v romských komunitách.

I nás zajímalo, jak se Němci dívají na to, co se u nás děje. „Sledujeme to s obavami,“ přiznala redaktorka Velíšková. „I v Německu je řada vyloučených komunit, převážně tureckých a arabských, které by se mohly stát zdrojem stejných nepokojů, jaké prožíváte vy. Chceme se od vás poučit a vědět, jak málo stačí k tomu, aby se začala společnost proti těmto komunitám bouřit,“ vysvětlila.

necas-v-rbk-2

Karolína Peake

9. září přijíždí na návštěvu do Rumburku místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Její setkání s předsedou Sdružení pro rozvoj Šluknovska (SPRŠ) Josefem Zoserem, se starostou Rumburku Jaroslavem Sykáčkem a varnsdorfským starostou Martinem Loukou se podaří utajit před novináři, a tak je atmosféra setkání více uvolněná a méně formální. Karolína Peake nepřiváží žádné návrhy na řešení, rady a ponaučení. Naopak, přijíždí si poslechnout, co starosty trápí, jaké mají problémy a kde vidí jejich řešení. Naslouchá, ptá se, radí se. Velmi se zajímá o Desatero Šluknovského výběžku a jeho jednotlivé body. Po jejím odjezdu se však zdá, že schůzka neměla pro starosty žádný konkrétní výstup. O několik dní později se ale mírné zklamání ze schůzky ztrácí. Místopředsedkyně vlády veřejně prosazuje některé body z Desatera, díky ní se těchto deset bodů ze Šluknovska dostává až do nejvyšších politických kruhů. Vehementně prosa-zuje zavedení rejstříku přestupků již od příštího roku, omezení hazardu, znovuobnovení hygienického předpisu na omezení počtu osob na velikost bytu.

Ivana Řápková a Jan Kubata

Souběžně s páteční návštěvou Karolíny Peake vítá ve šluknovském Klubu starostka Šluknova Eva Džumanová poslance Parlamentu ČR Ivanu Řápkovou, bývalou primátorku Chomutova, a Jana Kubatu, primátora Ústí nad Labem. I oni představují starostům své návrhy legislativních změn – exekuce sociálních dávek za jejich zneužití, zákaz pobytu pro osoby páchající přestupky a trestné činy v dané lokalitě, tresty pro rodiče za záškoláctví jejich dětí a další. O jejich návrzích již jedná Parlament ČR.

dzumanova

Dělnická strana sociální spravedlnosti, antifašisti, církev a policie

10. září bude v kalendáři dlouho zapsáno do historie Šluknovského výběžku černým písmem.

Na tuto sobotu pořádá Dělnická strana sociální spravedlnosti ve třech městech najednou svůj mítink. Návštěvou předsedy této strany Tomáše Vandase tak bude »poctěn« Nový Bor, Varnsdorf a Rumburk – města, kde se v posledních týdnech problémy s Romy vyhrotily.

Den předtím se na rumburské radnici koná schůzka starosty města se zástupci policie. Vedení města dostává informace, jak bude město chráněno při demonstraci i při jakékoliv změně jejího průběhu. Přichází první varování, že se na Šluknovsko chystá až čtyři sta radikálních pravičáků, fotbalových chuligánů a rváčů, jejichž cílem však nejsou romské komunity, ale policejní těžkooděnci a policejní jednotky. Vzápětí přichází varování druhé, že tato akce přilákala velkou pozornost německých neonacistů, kteří chtějí přijet do Šluknovského výběžku »udělat pořádek«. V jedenáct hodin v noci přichází varování třetí, že se do Šluknovského výběžku chystají autobusy plné Romů z Brna, Ostravy, Prahy.

Starosta Sykáček rozesílá mezi rumburské občany doporučení, aby se této demonstrace nezúčastňovali. A pokud se chtějí za každou cenu přijít podívat, aby nechali doma své děti a starší a hendikepované občany. Odbor sociálních věcí zajišťuje ubytování pro každého rumburského občana, který by po dobu demonstrace chtěl bydlet někde jinde, než v Rumburku, jedno jestli Rom, nebo bílý. Někteří Romové odjíždějí z města, jiní se zavírají doma a doufají, že je posílené policejní hlídky ochrání.

sykacek-a-kubice

Pokyny, jak se chovat při demonstraci plné radikálních útočníků dostávají i novináři: „Nefoťte a nenatáčejte jejich obličeje tak, aby vás viděli. Nemají to rádi. Počkají si někde na vás za rohem a zmlátí vás, zničí vám fotoaparát a kameru,“ varují policisté před manýry radikálů. „Nechoďte do demonstrace bez novinářské vesty a bez helmy, a jakmile začnou útočit, utíkejte pryč od policie, protože ta nebude rozlišovat, kdo je útočník a kdo novinář. Na to v boji není čas.“ Varnsdorfští tuto radu podcenili a byli to oni, kdo utržili od policie při potyčkách vyprovokovaných radikály nejvíc ran.

S obavami sleduje rumburský starosta první demonstraci v Novém Boru. Po prvních projevech Tomáše Vandase se dav lidí vydává na pochod městem. Nepadne jediné rasistické heslo, jediná nadávka. Novoborští jsou ukáznění, doprovodí radikály na nádraží a demonstrace končí. Respektive, přesouvá se na Šluknovsko.

Policie hermeticky obsadila Rumburk a Varnsdorf a na všech vjezdech kontroluje všechna vozidla. Nalézá řadu věcí, které by bylo možné použít jako zbraně, sekeru, teleskopické obušky, násady na lopaty. V linkovém autobuse, který policie kontroluje, zaútočí mladík z Hradce Králové na policistu plynovou pistolí a vystřelí.

Záhy je zpacifikován a obviněn z trestného činu. Ostatní cestující jsou otřeseni, ale nezraněni a dopraveni do Rumburku.

Několik svědků popisuje zátah policistů ve Svoru proti autobusu plném neonacistických »výletníků« z Německa. Poté, co je autobus odstaven ke kontrole, rozbíhají se cestující do lesa do úkrytu. Zastaví je údajně až výstražná střelba. Poté jsou naskládáni zpět do autobusu a v doprovodu policistů odjíždějí ke své domovině.

Odpoledne přijíždí do Varnsdorfu Tomáš Vandas a plameně zahovoří k několika stovkám Varnsdorfanů. Poté se dav plný naštvaných lidí přesouvá k hotelu Sport, nechvalně známému příbytku varnsdorfských Romů. Cestu k nim jim však překazí řady těžkooděnců. Vzduchem začínají létat kameny a dělobuchy, ale i matky a šrouby vystřelované z praků radikálů. Jedna z těchto střel zasáhne policistu do obličeje přímo pod ochranný štít, další způsobují drobná zranění. Policisté vrací úder stejně tvrdě a jejich rány padají napravo nalevo, a to i na záda pokojných protestujících, kteří se ocitli ve špatnou dobu na špatném místě. Na pomoc spěchá jízdní policie a vodní dělo. Jsou zadrženy desítky osob, šest lidí, z toho tři policisté, je zraněno. Půtky mezi radikály a policisty trvají dlouho do noci.

Rumburk, 10. září. Je krásné a teplé  podzimní sobotní odpoledne a nic nenasvědčuje tomu, že se ve Varnsdorfu perou lidé v ulicích s policisty a že by se totéž mělo za několik minut odehrávat i v Rumburku. Na antukových kurtech u kulturního domu se odehrává tenisový turnaj a diváci nadšeným potleskem ohodnotí každý povedený míč. Na zahrádkách restaurací posedávají přátelé a známí, popíjejí pivo a klábosí. Důchodci se vyhřívají na sluníčku na lavičkách na Lužickém náměstí, a na Dobrovského náměstí, kde se má konat setkání s Tomášem Vandasem, posedává několik hasičů, pojídají klobásy a přátelsky rozmlouvají. Taková klasická sobotní rumburská idyla.

Starosta Sykáček odmítá nabídku policie, aby se uchýlil při demonstracích na policejní štáb a sledoval dění z televize. Zůstává v Rumburku a spolu s městskými strážníky, místostarostkou Winterovou a krajským radním Martinem Klikou sledují dění v Rumburku a jistí klidný průběh demonstrace, připravení v případě potřeby předat její vedení do rukou policie. Místostarosta Ladislav Pokorný zajišťuje spojení mezi policejním štábem ve Varnsdorfu a Rumburkem.

Tomáš Vandas přijíždí do Rumburku v 17.00 hodin, tak jak ohlásil předem. Splete si však náměstí, místo na Dobrovského zamíří na Lužické. Jeho lidé rozdávají Dělnické listy mezi sedící důchodce. V zápětí se na scéně objevuje antikonfliktní tým a vysvětluje lídrovi DSSS jeho omyl. Nastává hromadné stěhování pana Vandase, televizní techniky i desítek posluchačů na vedlejší náměstí před nově zrekonstruovanou hasičskou zbrojnici. Zbývá jen dolít benzín do agregátu, aby fungoval zesilovač, nahodit a zplodinami zamořit půl náměstí. Pak jen vyskočit na květináč a proslov může začít.

vandas

Vandasův projev nepřekvapil. Říká to samé, co říkají Rumburáci i zdejší starostové již několik týdnů – stejné zákony pro všechny, stejné povinnosti pro všechny, vymahatelnost práva, práce pro všechny, kdo nepracuje, ať nejí, děti do škol, a tak dále. Na všechna tato hesla stopadesátihlavý dav slyší a bouřlivě tleská. V okamžiku, kdy se z vystoupení stává politická Vandasova agitka a zaznívají hesla typu: „my zařídíme, my slibujeme, my dokážeme,“ začne se dav pomalu rozcházet. O politiku nikdo nemá zájem.

antifa-1

V davu je hlouček antifašistů. Jsou oblečeni v černém, zahalení do kapucí a šátků a v rukou třímají transparenty s nápisy „Násilí nic neřeší,“ „Černí, bílí, spojme síly.“ Jejich provolávání pan Vandas nerad slyší. Ale ani veřejnost je nevnímá s nadšením a dochází k několika verbálním útokům z řad posluchačů. Situaci uklidňuje antikonfliktní tým a dvacítka těžkooděnců.

Po dvacetiminutovém projevu pan Vandas odjíždí a lidé se rozcházejí. Proti Romům nepadne jediné slovo. Ani náznak rasismu. Rumburští totiž žádní rasisté nejsou, jak se snažila některá média tvrdit. V Rumburku je klid, ve Varnsdorfu válka.

Antifašisti se přesouvají do rumburského trojúhelníku, kde na ně čeká několik duchovních a modlí se za klidný průběh demonstrace. Po několika projevech se asi padesátka příznivců této iniciativy vydává na nepovolený, nic-méně klidný a mírový pochod městem. Ve chvíli, kdy procházejí kolem restaurační zahrádky u hotelu Lužan, zareaguje na jejich transparenty jedna ze sedících dívek: „A co tím chcete dokázat?“ Mladík, třímající v ruce heslo „Násilí, nic neřeší,“ se podrážděně osočí: „Polib si pr…l, ty kr…o!“ Jeho snaha přesvědčit o mírumilovnosti jeho konání byla ta tam.

delnicke-listy

Cestou pochod narazí na Lužickém ná-městí na ministra vnitra Jana Kubiceho, který se přijel osobně přesvědčit, jak probíhají akce DSSS ve všech třech severočeských městech. Dav kolem něho projde v tichosti a bez problémů. Ministr chvíli rokuje na náměstí se svými náměstky Vladislavem Husákem a Jaroslavem Huškou, přátelsky se vítá se starostou města Jaroslavem Sykáčkem, poté poskytne rozhovor České televizi. Domů odjíždí před jedenáctou.

»Zlatým hřebem« rumburské demonstrace je účast Jaroslava Suchého, muže, který se proslavil tím, že při návštěvě Baracka Obamy v Praze se dostal do jeho těsné blízkosti a pohladil ho po tváři. Snímky tohoto momentu něžnosti obletěly svět a Suchý se stal rázem celebritou. »Hladič Obamy« se objevil i na Dobrovského náměstí, kde se však něžně nechoval. Naopak, hrubě se obořil na přihlížející vládní zmocněnkyni Moniku Šimůnkovou. Rozzlobilo ho, že nestojí v blízkosti Tomáše Vandase a neposlouchá jeho projev, ale baví se s lidmi. Zmocněnkyně mu slušně vysvětlila, že Vandasovy projevy slyšela ten den již dvakrát, v Novém Boru a ve Varnsdorfu. Teď by jí pro změnu zajímalo, jaké jsou názory obyčejných lidí, kteří v Rumburku žijí desítky let vedle Romů. „Ten, který pohladil Obamu“ však nebyl s jejím vysvětlením spokojen a rozezlen jí vyzval, aby zvážila své setrvání ve funkci, neboť on bude u premiéra vlády požadovat její okamžité odstoupení za neposlouchání Vandasových projevů.

Václav Klaus

Neděle 11. září byla pro občany Šluknovského výběžku bolestná.

Varnsdofané byli po demonstraci z předchozího dne naštvaní ještě víc, byli ponížení, zranění na duši i na těle a cítili se zrazení. Původně šli v poklidu demonstrovat proti Romům, kteří jim svým způsobem života a obživy otravují život. A místo toho, aby se domohli svých práv, dostali před výsměšnými zraky Romů výprask od policistů. Vnímají to jako nespravedlnost.

Veřejnost, a to i politická, se zásahem policistů souhlasí, i když všichni cítí, že v tom byli varnsdorfští nevinně, že se stali obětí radikálů, kteří už vědí, jak vyprovokovat dav k útoku, jak se v něm skrýt a jak se vyhnout ranám policejních obušků.

Zlost výběžanů vrcholí při prohlášení Václava Klause, že na Šluknovsku je nutné problémy řešit silou. V tu chvíli má v tomto regionu pana prezidenta jen málokdo rád.

Zbývá poslední autorita, u níž hledají Šluknovští výběžané oporu – premiér Petr Nečas. V nedělním diskusním pořadu se k problémům na Šluknovsku vyjadřuje. Na to, že jeho informace nejsou osobní, ale jen zprostředkované, mluví docela dobře. Ale až do chvíle, kdy se ho moderátor zeptá, kdy do Šluknovského výběžku přijede. Premiér odpoví: „Až bude čas!“. Lidé na Šluknovsku žasnou znovu: Kdy bude ta vhodná chvíle, když ne teď? Když se již měsíc, víkend co víkend před romskými domy schází stovky a tisíce lidí a dávají najevo svou nespokojenost. Kdy je musí policie rozhánět silou a ranami? Nastane ten správný okamžik, až zde poteče krev? Trpělivost s liknavostí premiéra Nečase už došla i lidem ze Šluknovska i starostům. V pondělí ho zvou do regionu opět, ale tentokrát důrazně.

klaus

Petr Nečas

Smutnou postavou dramatu na Šluknovsku je premiér vlády Petr Nečas. Představa, jak okamžitě po prvních nepokojích telefonuje starostům Šluknovska, co se to „k sakru“ u nich děje a jak jim může pomoci, je jen předsta-vou vystřiženou ze špatného amerického filmu. Takovou aktivitu od českého předsedy vlády nikdo nečeká. Ale starostové očekávali, že buď přijede sám, nebo alespoň v první chvíli vyšle některého ze svých lidí, aby se starosty pohovořil a nechal si situaci v regionu vysvětlit od těch, kteří ji znají nejlépe.

Ale ze Strakovy akademie zaznívá jen ticho. Občas se jakýsi náznak aktivity mihne přes média, ale jinak se starosty Šluknovského výběžku nikdo z okruhu předsedy vlády nekomunikuje.

Otevřený dopis, který odesílají v pondělí odpoledne jako reakci na jeho mlčení, pana premiéra naštve. Přes média jim posílá vzkaz, že se vlamují do otevřených dveří. Že on pro Šluknovsko dělá hodně, že o jeho problémech ví a že je řeší.

Škoda jen, že o Nečasových aktivitách ví každý obyčejný novinář víc, než starostové měst, v jejichž ulicích to vře, kteří ho nejdříve pokorně a slušně žádali o pomoc, pokorně a slušně ho zvali na návštěvu a kteří nakonec nepokorně a přitom stále slušně odsoudili jeho nezájem a mlčení.

Premiér Petr Nečas nakonec navštíví Šluknovsko v pondělí 19. září.

necas-v-rumburku-2

I přes všechny těžkosti, úspěchů v Rumburku je víc

Na rozdíl od Varnsdorfu má Rumburk dvě výhody. Nemá žádného Lukáše Kohouta, zaníceného svolavatele demonstrací na jakékoliv téma a z jakéhokoliv důvodu, a nemá žádný symbol romské nepřizpůsobivosti, jako je ve Varnsdorfu hotel Sport. I proto je v Rumburku klid a radnice se tak může víc věnovat řešení problémů, než zajišťování bezpečnosti města při demonstracích.

Rumburští Romové uklidňují situaci

Další výhodou však je, že rumburští Romové jsou v drtivé většině spořádaní občané, kteří zde žijí ve svých upravených domech, pracují a starají se o své děti.

Hned v prvních dnech, kdy se na Šluknovsku začaly proti Romům objevovat první nepokoje, se spojili se starostou města Jaroslavem Sykáčkem a nabídli mu spolupráci k uklidnění situace. Začali nabádat své rodiny a děti ke klidu a pořádku, k tomu, aby zbytečně neprovokovaly a neudělaly nic, co by mohlo situaci vyhrotit. Spolupráce s Romy a rumburskou radnicí začala nabírat na intenzitě po desátém září. Romové zakládají Romské sdružení Rumburk a plánují zavedení pomocníků městské policie, kteří by pomáhali udržet pořádek v romské komunitě. Pro děti chtějí vybudovat klub, v němž by mohly trávit volný čas namísto toulání se po ulicích. Kontrolují noční herny, jestli se zde nenachází romští mladíci, a pokud je při takové činnosti přistihnou, nekompromisně je odvádí k rodičům s náležitou přednáškou o tom, co se smí a co ne.

V Rumburku je pět starousedlických vážených romských rodin, to znamená přibližně dvě stě padesát až tři sta lidí. Další čtyři, přibližně čtyřčlenné rodiny ze Šluknova a Varnsdorfu, již byly rumburskými Romy vyzvány, aby nedělaly ve městě problémy. Starousedlíci chtějí klid, a přestože jim nově příchozí nevadí, žádné neplechy jim tolerovat nebudou.

Cizí Romové se odstěhovali z trojúhelníku

Ještě před tím, než došlo k potyčce mezi Romy a bílými na Pražské, jednal starosta města Jaroslav Sykáček s majitelem tří panelových domů na ulici SNP a Palackého. Byl znepokojen stavem, v jakém se domy nacházejí, i způsobem života jeho obyvatel. Majitel domů ale jeho kritiku odmítl. Tvrdil, že problémy v této lokalitě dělají lidé z heren a barů, kteří se povalují po lavičkách a na trávě před domy a dělají tam nepořádek.

Starosta mu tedy nabídl, aby si pozemky mezi domy pronajal a od veřejných cest je oddělil malým plůtkem. Pak by bylo možné se před těmito lidmi lépe chránit.

Přístup majitele domů se radikálně změnil. Domy mají nyní novou fasádu, vyměňují se okna, opravují balkony. Po těch, kteří způsobovali problémy, není ani vidu, ani slechu. V domech zůstaly jen tři spořádané rodiny romských starousedlíků. V celé oblasti je klid a pořádek.

Varnsdorfské ponaučení

Rumburská radnice s velkým zájmem sleduje dění v sousedním Varnsdorfu, a to nejen demonstrace a postupy radnice, ale také obě dvě veřejné diskuze, ke kterým varnsdorfská radnice přistoupila. Zkušenosti z Varnsdorfu však hovoří jasně, diskuze se čtyřmi až pěti sty rozzuřenými lidmi není možná. Vzájemné překřikování a osočování, neschopnost naslouchat a přijmout protiargumenty nevede k řešení. Lidé se sice vykřičí, ale dialog to není. Rumburská radnice jde směrem opačným, směrem dialogu u kulatého stolu. K tomu zasednou nejen představitelé města, policie a městských strážníků, ale především zástupci rumburských občanů a Romů. Podle starosty Sykáčka je nutné v klidu si vyříkat, co komu na tom druhém vadí, v čem vidí problémy a co si myslí o jejich řešení. Je důležité spolu hovořit a ne jen na sebe křičet.

Počty policistů se nesníží, vznikne pořádková jednotka

Početné žádosti starostů Šluknovska a hlavně události posledních dnů přesvědčily o tom, že snižování počtů policistů na Děčínsku by mohlo mít víc než negativní následky. Ministr Kubice oznámil, že jejich počty se snižovat nebudou. Naopak, některé policejní služebny budou doplněny o další posily a navíc na Ústecku vznikne již v příštím roce speciální pořádková jednotka čítající až dvě stě mužů.

Zastavená dražba

Zbývalo jen několik hodin do zahájení dražby bývalého internátu polygrafického učiliště v Rumburku, když se rumburský zastupitel Karel Schäffer se znepokojením obrátil na místostarostu Pokorného, jestli by se nedalo nějak zabránit tomu, aby dům nekoupil nějaký spekulant a nezačal do něj stěhovat nepřizpůsobivé občany. Starosta Jaroslav Sykáček s jeho obavami souhlasí a okamžitě volá hejtmance Ústeckého kraje Janě Vaňhové, jestli by se dala dražba zastavit. V tu chvíli není jisté, zda je to možné, výsledek je znám až po několika hodinách. Dražba je zastavena a kraj nabízí budovu městu Rumburk jen za náklady neuskutečněné dražby, tedy za několik tisíc korun.

Rumburk i Ústecký kraj má o jednu starost méně a město tak možná konečně získá prostory pro azylový dům pro matky s dětmi.

První body z Desatera splněny

Neuplynul ani měsíc a první body z Desatera Šluknovského výběžku jsou splněny.

Bod číslo jedna, nesnižování počtu policistů, byl splněn. Ministr Kubice přislíbil hejtmance Vaňhové, že počty policistů na Šluknovsku zůstanou zachovány.

Značku »Splněno« je možné udělat i u bodu třetího – požadujeme rychlé schválení novely loterijního zákona. Parlament novelu schválil a města se tak do tří let budou moci zbavit hazar-du na svých územích.

Úkol šestý – žádáme o důrazné řešení nezvladatelné drogové kriminality na Šluknovsku. V policejních sítích již uvízlo během několika dní několik drogových dealerů ze Šluknovska a značné množství drog. Policie ale upozorňuje, že toto je úkol na delší dobu.

Premiér Nečas i celá politická scéna již hovoří o nutnosti prosazení hygienických norem, o zavedení centrálního rejstříku přestupků, o změně sociálních dávek. Zdá se, že tady panuje shoda napříč politickým spektrem.

Úspěch nečekaný, ale vytoužený. Do Rumburku na četné výzvy přijel ministerský předseda Petr Nečas.

Gabriela Doušová

Tisk Tisk | E-mail E-mail