Zdá se, že zámek v Lipové našel svého zachránce

Tištěné noviny 10/2012 | 30. 5. 2012 | Nezařazené

lipova

Lipová • Zámek Lipová, sídlo jednoho z nejvýznačnějších a nejstarších evropských šlechtických rodů Salm-Raifferscheidt-Hainspach, snad našel po dlouhých letech zanedbávání a devastace svého zachránce. Je jím sdružení pro rekonstrukci a revitalizaci památek Via Tempora Nova. To zámek koupilo od holandské společnosti a chce ho za necelých 730 milionů korun zrekonstruovat.

Zámek, který byl vybudován v polovině 18. století, nikdy nebyl přestavován, a proto se až do dnešních dnů dochoval v původní barokní podobě. Přesto patří do seznamu nejohroženějších nemovitých kulturních památek ČR.

Desítky let, kdy nebyl obýván a kdy ho jeho vlastníci zanedbávali, po požáru střechy v 90. letech a díky nepříznivým povětrnostním podmínkám zbyly ze zámku jen obvodové zdi. Barokní střechy a krovy se propadly a zničily celý interiér zámku. Nicméně noví vlastnící zámku věří, že objekt jako celek je možno zachovat a zrekonstruovat do původní podoby.V současné době již začal na záchraně zámku v Lipové pracovat odborný tým složený z památkářů, architektů, geodetů, statiků, historiků umění a dalších odborníků.

„Probíhá zaměření objektu zámku, sleduje se a dokumentuje chování statických poruch objektu a jejich komplexní vyhodnocení. Dále se již zpracovává stavební projekt pro zámek i zámecké zahrady, v realizaci jsou již i příslušné revitalizační a ekologické projekty. Byl též proveden základní primární průzkum současného stavu zámeckých dřevin,“ tvrdí Jan Rapin z občanského sdružení Via Tempora Nova.

Zásadní rekonstrukcí by měl projít i zámecký park. „Tohoto projektu se ujal emeritní ředitel pražské botanické zahrady doktor Václav Větvička, přední český odborník a neúnavný propagátor záchrany dalších zámeckých parků po celé republice. Vlastní projekt záchrany a obnovy zámku zpracovává jihočeská architektonická kancelář, vedená architektem Kamišem, který se úkolu ujal s nebývalým nadšením a profesionalitou,“ tvrdí Rapin.

Park by měl být v budoucnu přístupný veřejnosti a měl by se stát významnou odpočinkovou zónou nejen pro místní, ale i pro turistickou veřejnost.

Časový harmonogram rekonstrukce bude vycházet z finančních možností investora. Za ideální stav považují vlastníci zámku, pokud by došlo k dokončení stavebně rekonstrukčních prací do konce roku 2017. Podle předběžných odhadů by celá rekonstrukce měla stát minimálně 725 milionů korun.

gdo
zdroj: www.viatemporanova.cz

Historie zámku

Budova nového zámku, postaveného v letech 1737–1739 podle návrhu malíře a architekta Girolama Costy (1671–1741), rodáka z Pellia Inferiore ve Valle Intelvi, stavitele nejen Salmů, ale i Lobkowiczů a Hrzánů, je rozlehlá trojkřídlá dvoupatrová budova.

Střední křídlo je opatřeno ve vstupní i nádvorní fasádě trojosými rizality, zakončenými trojúhelníkovými štíty. Ve středním rizalitu je sdružené okno zavřené segmentovým štítem a reliéfem erbu s korunou, neseným dvěma lvy, se zbraněmi a válečnými emblémy v bocích.Na nádvoří stojí obdélná kašna s reliéfními sochami. Na otevřené straně do dvora stojí pravoúhlý portál do výše přízemí s bočními pilastry. Pod francouzským oknem v nadpraží nesou lví hlavice balkón.

Před nádvorním zámeckým průčelím je terasa s balustrádou, navazující na zámecký park.Salmové drželi panství Lipovou až do roku 1891, kdy vymřeli po meči.

Za první pozemkové reformy v roce 1924 se stal zámek soukromým majetkem pražského advokáta JUDr. Josefa Apollo Růžičky. V roce 1938 byl zkonfiskován německou brannou mocí a dále využíván jako lazaret. Po druhé světové válce byl vrácen rodině Růžičkových, ale v roce 1948 znárodněn a několik let sloužil jako domov důchodců. Do roku 1970 zde byla vojenská posádka, která se o zámek starala, ale od jejího odchodu zámek ve státní správě chátral. V roce 1995 byl zámek vrácen do soukromého vlastnictví restituentce Mgr. Kateřině Ebelové, která však na rekonstrukci zdevastované památky neměla peníze a prodala ji proto společnosti Obrození, s.r.o. s holandskými majiteli, za jejichž vlády se již propadla střecha a začaly se propa-dat stropy místností. Vzhledem k tomu, že zámecká budova byla vystavěna velice nákladně a stavebně stabilně, může i přes tato negativa dojít k celkové rekonstrukci objektu a jeho následné revitalizaci.

 

Zámek Lipová je zároveň
originálním kalendářem

  • 1 zámek – 1 rok
  • 12 komínů – 12 měsíců
  • 52 pokojů – 52 týdnů
  • 365 otvorů oken a dveří – 365 dnů
  • 7 schodišť – 7 dnů v týdnu

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2012/05/30/zda-se-ze-zamek-v-lipove-nasel-sveho-zachrance/