Střípky z rumburské městské kroniky

V poslední době se často hovoří o různých finančních záležitostech a změnách ve zdravotnictví, pojištění a dalších projektech, které sice k životu patří, ale prohlubují vrásky zejména občanům dříve narozeným.

Je pravda, že podobné záležitosti a starosti zužovaly lidi odjakživa a v situacích, které nemohli zdolat sami, vítali pomocnou ruku.

Tu jim například v Rumburku podávala od roku 1850 Chudinská podpůrná pokladna. Sloužila nejen k podpoře, ale i k umožnění vyléčení zchudlých, práce neschopných místních obyvatel. Kapitál pokladny obnášel 22373 fl. 91 fr. rakouské měny.

O své občany se staralo přímo i město. Byl zakoupen pozemek na místě dnešního gymnázia a za částku 21575 zlatých vybudován roku 1874 první chudobinec či chorobinec. Mohlo zde být umístěno kolem dvaceti lidí. Měli byt a životní potřeby včetně jídla a zdravotní péče zdarma. Fond chovance činil 20000 zlatých, mimo to byl ještě roční příspěvek z městské pokladny.

V roce 1907 byl chudobinec přestěhován do nové budovy v Gabelsberger strasse – nyní Žitná ulice. V současnosti je v budově umístěna škola managamentu a služeb. Budova je dosud pěkná, jistě se zde lidem tehdy dobře (alespoň dle možností) žilo.

Správkyní byla Marie Benešová, předsedou dozorčí rady pan V. Pohl. Návštěvy byly denně možné od 9.00 do 11.00 hodin.

O své občany se stará město dosud. Díky mu za pečovatelský dům, nový Klub seniorů, každoroční společnou slavnost pro důchodce, těší i narozeni-nová setkání na městském úřadě s přáním zdraví. Nejen dík, ale upřímné ocenění zásluh patří NOEMĚ paní Votavové a všem jejím spolupracovníkům, rovněž Agentuře Pondělí. Samozřejmě dík i všem lékařům a sestřičkám a kousek uznání i pilným rozvozům jídla.

Všem hlavně samé zdraví a úspěch v jejich záslužné činnosti.

zíb