„Je nutné uklidnit situaci ve městě i na městě,“říká starosta Rumburku Jaroslav Trégr

Jaroslav Trégr je od konce června novým rumburským starostou. Do rozjetého radničního vlaku naskočil v polovině volebního období poté, co po několika měsících vyhrocených sporů a střetů ve vedení města odstoupil ze své funkce bývalý starosta Jaroslav Sykáček.

Od nového starosty se nyní očekává, že uklidní vášně na rumburské radnici i v zastupitelstvu a že si získá důvěru i sympatie rumburské veřejnosti, která je v posledních měsících vůči rumburské radnici kritická a nedůvěřivá. Již teď je jasné, že to je úkol pro jakéhokoliv starostu nelehký, a zdá se, že Jaroslav Trégr si je toho vědom.

Je nesporné, že bývalý starosta Sykáček byl významnou a velkou osobností města. Už jenom to, že byl starostou deset let, že je senátorem, kterému se v kampani podařilo porazit děčínskou jedničku za ODS Vladislava Rašku. Navíc mezi svými voliči je oblíbený. Je mi jasné, že to po něm nebudu mít jednoduché a že mám před sebou hodně práce, abych veřejnost přesvědčil, že i já to myslím s městem vážně a svou práci umím dělat pořádně.

Jste ve funkci krátce na to, abych po vás mohla žádat konkrétní příklady toho, co chcete dělat, prosazovat či řešit. Ale určitě nějakou představu o tom, jak chcete veřejnost přesvědčit o svých kvalitách, máte.

Neumím to jinak, než prací. Jsem zastáncem týmové práce a předpokládám, že i moji kolegové v tomto se mnou budou zajedno. Již jsme se dohodli, co bychom chtěli do konce volebního období udělat a vyřešit. Chceme postupovat v souladu s koaličními partnery na plnění našich volebních programů, i když pod tlakem různých událostí, a to nejen na městě, ale třeba i ve státě nebo v ekonomice, jsme museli některé věci, které jsme dříve považovali za důležité, opustit, a začít pracovat na věcech, kterým jsme takovou důležitost nepřikládali.

Které to jsou?

Například jsme na základě nepokojů z minulého roku došli k závěru, že je nutné více se věnovat sociálním věcem ve městě.

Máte na mysli výstavbu azylového domu pro matky s dětmi, nebo prostupné bydlení?

Nechci konkretizovat. O některých věcech musíme ještě jednat sami mezi sebou a s našimi koaličními partnery, ale také s těmi, co jsou nad námi.

Například s Agenturou pro sociální začleňování?

Nejen s ní, ale i s dalšími.

Rumburk byl ze strany Agentury často napadán za svou „nepráci“ v sociální oblasti. Jak vnímáte tuto kritiku?

Nemohu s ní souhlasit, a to už kvůli tomu, že Rumburk byl nyní vyhlášen jako nejlepší a nejúspěšnější město v kraji v oblasti sociální práce. Události minulého roku přiměly rumburskou radnici k tomu, aby se této problematice věnovala více a efektivněji. Výsledek vidíte sami – na rozdíl od jiných měst, podařilo se zde významně zklidnit situaci, snížit kriminalitu na historické minimum, vyřešit řadu problémů, které by mohly být rozbuškou dalších sociálních nepokojů. V tomto ohledu si Rumburk zaslouží spíše pochvalu, než kritiku.

Ale starostové okolních měst si stěžují, že Rumburk vytlačil své kriminální živly do jejich měst, například do Starých Křečan a Jiříkova.

Pokud k tomu opravdu došlo, je mi to velmi líto, ale určitě nebylo záměrem Rumburku řešit vlastní kriminalitu tímto způsobem. V každém případě jsem ochoten s ostatními starosty spolupracovat a pomoci jim tyto problémy řešit.

Když už jsme u spolupráce s ostatními městy, tak ta si stěžují již několik let, že Rumburk s nimi spolupracovat nechce, a to ani jako obec s rozšířenou působností. Kritizují Rumburk, že jako jediné město není členem Dobrovolného svazku obcí Sever. Jaký je váš názor na tento postoj, diplomaticky řečeno „izolovanosti“ Rumburku.

Přestože jsem starostou teprve tři týdny, již dvakrát jsem se zúčastnil zasedání starostů na Sdružení pro rozvoj Šluknovska a musím říci, že mi toto sdružení přijde důležité. Starostové jsou schopni spolu spolupracovat a radit se, ale nebojí se ani kritiky mezi sebou, což jsem od nich zažil i na vlastní kůži. Proč není Rumburk v DSO Sever, to nevím, ale vědět to chci. Rád bych o tom hovořil i se svými kolegy, i se starosty, abych si mohl o tom udělat úsudek sám, a podle toho se budu rozhodovat, jestli vstup Rumburku do tohoto sdružení budu prosazovat nebo ne. V každém případě bych rád navázal se starosty okolních obcí bližší spolupráci, například v oblasti bezpečnosti. My, jako Rumburk, jsme za poslední rok získali celou řadu zkušeností, jak tuto problematiku úspěšně řešit. Můžeme tak pomoci i ostatním starostům, a pokud by náš model použili, pak by se mohlo podařit vytlačit kriminalitu nejen z jednoho města, ale společně z celého regionu někam jinam.

Vaše zvolení starostou bylo pro mnoho lidí překvapením. Už proto, že vás kromě těch, kteří se sdružují kolem fotbalu, málokdo zná. V komunální politice se angažujete teprve dva roky, a na zastupitelstvu vystupujete spíše jako tichý a nenápadný muž. Jak se to stalo, že jste najednou nejvyšším mužem na radnici?

Po odchodu starosty Sykáčka z funkce jsem dostal nabídku, abych se stal jedním z členů vedení města. Který post bych měl zastávat, to jsem neřešil, ale že by to měl být ten nejvyšší, to jsem nepředpokládal. Vlastně se to definitivně rozhodlo v koalici až několik dní před zastupitelstvem, kdy se volil nový starosta.

Proč jste tu nabídku přijal?

Byla to výzva, nabídka ke změně. V Bytexu jsem pracoval šestnáct let, od roku 1998 jako ředitel. Podařilo se nám firmu vydupat ze země, zachránit ji před konkurzem, přesvědčit holandského vlastníka, aby jí dal šanci a nenechal ji padnout. Dokázali jsme ji udržet i v době hospodářské krize, kdy padaly trhy jeden za druhým. Nyní mám možnost dokázat sobě i ostatním, že mohu být prospěšný a snad i úspěšný i v jiné oblasti, a to při vedení města. Proto jsem tu nabídku přijal.

Spekuluje se o tom, že budete dělat na radnici personální změny. Chystáte se na to?

V tuto chvíli se seznamuji s chodem úřadu, během nejbližší doby se chci seznámit s jednotlivými vedoucími odborů, náplní práce a pak se teprve budu rozhodovat, zdali nějaké personální či organizační změny budou, či nikoliv.

 

Jaroslav Trégr

• narodil se 24. 4. 1967 v Teplicíchn
• vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Roudnici
• v roce 1989 se po návratu z vojny odstěhoval do Rumburku za manželkou    a začal pracovat v Jiříkově ve firmě Bytex jako vedoucí
• v roce 1990 byl zvolen předsedou odborové organizace závodu Bytex
• v roce 1992 se stal členem předsednictva odborového svazu Textil,  oděv, kůže
• v roce 1996 se stal ředitelem firmy Bytex Beta a od roku 1998           jednatelem nástupnické firmy Kontraktproduktion s.r.o., od roku 2002   členem představenstva Holtex a.s.
• v roce 2010 kandidoval do městského zastupitelstva v Rumburku      za ČSSD jako bezpartijní, s 1094 preferenčními hlasy se stal jeho členem
• v roce 2011 byl zvolen radním města Rumburk po odvolaném místostarostovi Ladislavu Pokorném
• 28. června byl zvolen starostou města Rumburku, tuto funkci zatím      vykonává jako neuvolněný starosta, od 1. září bude pro výkon této funkce    uvolněn zcela
• je vášnivým fotbalistou od dětství, po úrazu kolene však hraje fotbal   jen rekreačně, to znamená třikrát týdně
• miluje cykloturistiku
• je předsedou FK Rumburk, členem rady Fotbalové akademie Šluknovského výběžku a členem dozorčí rady FK Varnsdorf
• je držitelem fotbalové trenérské licence B UEFA
• je ženatý, má dceru Lenku (22 let) a syna Michala (20 let)