Střípky z rumburské kroniky

Přes sto lety byl Rumburk rájem mladých lukostřelců

Léto je tady, prázdniny v plném proudu, doba her, rekreace a sportu.

Sport měl v Rumburku otevřené dveře již před dávnými lety. Lákal hlavně mužskou část obyvatel. Proto se v roce 1777 spojilo 25 mladých občanů k založení mladé lukostřelecké společnosti. Mládež musela být pod dohledem sira Josefa Františka z Liechtensteinů. Měli své předpisy a instrukce. Především se mladí lukostřelci museli zavázat k darování soudku piva bratrstvu starších.

O Velikonocích vítali nanebevstoupení Páně dělostřeleckými salvami. O druhém svatodušním dni doprovodilo lukostřelecké bratrstvo krále střelců na slavnostní mši v kostele. Při díkůvzdání pak pořádali lukostřelci procesí na náměstí, kde byla veřejná mše, společně pak za ni poděkovali sloužícímu, a u kostela zakončili slavnost dělostřeleckou salvou.

Tyto instrukce nabyly pravomoci od knížete Lichtensteina 1. ledna 1778, podepsal je rovněž král střelců Anton Petrž, maršál Anton Salamon, střelecký komandant a dva svědkové.

Mladí lukostřelci se nejdříve učili střílet na tyč s ptáky lukem, později přešli na střelbu z pušek. Protože však byl terč umístěn blízko ulice, úřady později další střílení zakázaly.

Lukostřelci měli též svou uniformu: zelený fráček, šedivé kalhoty, špičatý klobouček se zelenou kokardou. Šest trubačů mělo frak se záložkami, bílé kalhoty a špičatý klobouček s péřovou ozdobou. Král střelců mohl o slavnostech nosit bleděmodrou šerpu, a to po dobu slavnosti střílení na ptáky a o Svatodušních svátcích.

Po zákazu střílení se 18. března 1857 bratrstvo rozhodlo s celým svým bohatstvím vstoupit do c. k. soukromé střelecké společnosti jako třetí kompanie, které 8. června 1857 předali svůj modročervený prapor se stříbrným štítem, který dostali jako vyznamenání. K tomu přidali i veškerý svůj čistý majetek včetně 222 zlatek ve stříbře.

Celkové dějiny střeleckého spolku spadají do doby mnohem starší, uvedeny jsou na straně 61 v knize Dr. Smetany Rumburk – město v českém Nizozemí.

Terče rumburského střeleckého spolku se zásahy přesnými můžeme obdivovat v městském muzeu. Poslední „královská střelecká slavnost“ byla pořádána u staré střelnice o Svatodušních svátcích roku 1858. A ještě malá zajímavost: Král střelců obdržel jako uznání vlajku, kterou mu daroval císařský dvůr a jejíž kmotrou byla arcivévodkyně Gizela.

-zb-