Rumburští znovu zasedli ke kulatému stolu

Téměř po šesti měsících se opět u kulatého stolu sešli zástupci romské komunity z Rumburku s představiteli města. Zájem ze strany většinové společnosti byl, i přes výzvu rumburské radnice, nulový.

K jednomu stolu zasedl starosta města Jaroslav Trégr s místostarostkou Alenou Winterovou se zástupci rumburských Romů. Hostem setkání byla i Markéta Skočovská, lokální konzultantka vládní Agentury pro sociální začleňování, starosta rumburských hasičů Pavel Svoboda a František Steinbach, zástupce vedoucího obvodního oddělení Police ČR v Rumburku. Veřejnost zastupoval čerstvý rumburský zastupitel Jan Sembdner, který sám projevil zájem setkání se zúčastnit.

Tak jako obvykle, i tentokrát byla hlavním tématem jednání bezpečnost ve městě, vztahy mezi Romy a většinovou společnostní.

František Steinbach v této souvislosti upozornil, že romská kriminalita v Rumburku je téměř nulová. Většinu trestných činů mají na svědomí členové majority. „V tuto chvíli je bezpečnostní situace v Rumburku klidná, ani amnestie nám neudělala větší potíže a o amnestovaných není v tuto chvíli slyšet. Doufejme, že to tak vydrží i nadále,“ uzavřel Steinbach.

Práce jako prevence zločinnosti
Sami Romové cítí, že nedostatek práce ničí jejich komunitu, a zejména jejich mladou generaci. Jiří Deméter apeloval na starostu, aby se snažil pro Romy sehnat více pracovních míst. „Chceme mít práci nejen kvůli obživě, ale taky proto, že ten, kdo osm hodin pracuje, tak už večer nemá ani čas ani náladu dělat nějakou kriminální činnost. Potřebujeme práci pro naše mladé lidi, práce je totiž nejlepší prevence proti kriminalitě,“ zdůrazňuje Deméter. K jeho názoru se připojili i ostatní členové romské delegace. „Trápí nás, jak generaci našich dětí ničí drogy. Sami to nemůžeme zastavit a nechceme se na to jen dívat. Ale když naše děti po vystudování školy neseženou práci, tak je před drogami neuchráníme,“ varuje Vašek Alexander.

Nechceme bydlet v ghettech
Romové při jednání upozorňovali i na své problémy s bydlením. „Lidi platí nehorázné nájmy za bydlení a soukromí majitelé domů tahají z Romů veliké peníze. Vědí, že to za sociálně slabé a nezaměstnané zaplatí stát. Ale když pracujeme, tak ze svých platů na takto vysoké nájmy nevyděláme. Patnáct tisíc za tři plus jedna je nad naše síly,“ stěžují si Romové. Paradoxně tak v lepších bytech bydlí nezaměstnaní a chudí, zatímco ti, kteří pracují, se mnohdy musí spokojit s nekvalitním a nevyhovujícím bydlením.

Problém je podle starosty v tom, že město nemůže do rozhodnutí majitelů soukromých domů zasahovat. A Rumburk nemá tolik obecních bytů, aby mohl vyhovět všem zájemcům. Upozornil však na to, že rumburská radnice v tuto chvíli úzce spolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování na řešení tohoto problému. „Připravujeme společně analýzu sociálního bydlení, a jakmile budeme mít výsledky, pak budeme moci vytvářet systém prostupného bydlení. Nebude to sice v řádech měsíců, ale máme snahu tento problém co nejrychleji vyřešit,“ uvedl starosta. Helena Gáborová k tomuto tématu dodala, že by nebylo správné, kdyby město chtělo stěhovat Romy do jedné lokality. „Nechceme žít pohromadě, ale chceme žít s ostatními bílými společně. Jak jinak můžeme přesvědčit bílé lidi, že jsme také poctiví a pracovití, když to nepoznají na vlastní oči. Pokud žijí Romové pohromadě, stačí jeden z nich, aby dělal zle, a bílí lidé pak vidí špatné všechny Romy v jeho okolí. A to není dobře,“ upozorňuje Helena Gáborová.

Přežije Ščukova škola?
Podle Jana Sembdnera je velkým přínosem pro vzdělávání romské mládeže Střední škola managementu a práva v Rumburku, jejímž zřizovatelem je romský aktivista Emil Ščuka. Osud školy je však v tuto chvíli nejistý. „Byla by velká škoda, kdyby měla tato škola, která dává naději stovkám mladých Romů a chudých dětí na lepší budoucnost, zaniknout,“ netají se Sembdner se svými obavami.

Starosta Jaroslav Trégr ujistil, že město žádné kroky proti této škole nepodniká. „Naopak. Škola má naši podporu, je jen důležité stanovit si podmínky, za jakých bude v našem objektu dál fungovat. A také je důležité, aby škola získala akreditaci, což je však něco, o čem rozhoduje příslušné ministerstvo a ne rumburská radnice,“ dodal.

Spolupráce do budoucna je možná
Rumburští Romové plánují, že si zřídí svou vlastní klubovnu či klub. „Chceme nás spojit dohromady a společně působit na naši mladou generaci. Zase je přitáhnout k sobě, a i těm špatným ukázat, že je možné, a hlavně důležité žít řádně, pracovat a chovat se slušně,“ vysvětluje Jiří Deméter.

Starosta Jaroslav Trégr tuto iniciativu přivítal. „Máte moji podporu,“ uvedl. „Město potřebuje mít do budoucna solidního partnera na straně Romů, s nímž by případné problémy či spory řešilo. A fungující romská organizace nebo společnost by takovým partnerem mohla být,“ přiznal Jaroslav Trégr.

Další kulatý stůl?
Možná ano, možná ne
Zdali se budou konat další jednání u kulatého stolu zatím není jisté. „Jejich konání mělo smysl v době, kdy Rumburkem zmítaly sociální nepokoje a protiromské vášně. Ale za ty dva roky se podařilo spoustu problémů vyřešit a nastavit jejich prevenci do budoucna. Zdá se, že místo kulatých stolů bude lepší již jen jednání se zástupci romské komunity při řešení aktuálních problémů. Ale zatím je vše otevřeno a uvidíme, co nám čas přinese,“ uzavřela jednání místostarostka Alena Winterová.

gdo