Inaugurace prezidenta republiky, velký den pro občany ČR

Dne 8. března 2013 jsme byli svědky inaugurace Miloše Zemana, respektive jeho uvedení do funkce prezidenta České republiky.

Miloš Zeman se tak stal naším jedenáctým prezidentem, přičemž je prvním prezidentem v pětadevadesátileté historii našeho státu, který nebyl zvolen Parlamentem, ale přímo občany.

Vlastní průběh inaugurace sledovalo velké množství lidí shromážděných jak na nádvoří Pražského hradu, tak před branami Hradu u sochy T. G. Masaryka. Počasí plné mlhy sice nebylo nic moc, ale davům občanů to zjevně náladu pokazit nemohlo.

Také při vlastním ceremoniálu a v souladu s Ústavou na společné schůzi Senátu PČR a Poslanecké sněmovny PČR v úžasném a historií dýchajícím Vladislavském sále byla nálada skvělá, přátelská a povznášející, kterou náležitě dotvářeli praporečníci s bojovými prapory historických i novodobých vojenských jednotek. Miloš Zeman, jak již dopředu avizoval, svůj proslov i přísahu nečetl, ale přednesl z paměti, což při tak významném aktu je opravdu nezvyklé a zaslouží si uznání. Vlastní projev prezidenta byl ihned po jeho přednesení nesčíslněkrát posuzován, a to slovy pochvalnými i slovy plnými kritiky. Např. šéfovi diplomacie a největšímu rivalovi Zemana Karlu Schwarzenbergovi se nelíbil výrok nového prezidenta, kterým označil část médií za jeden z „ostrovů negativní deviace“, protože se zaměřuje na vymývání mozků, mediální masáž a na manipulaci s veřejným míněním. Podle ministra zahraničí: „Jsou různí novináři, ale hodit je všechny do jednoho koše s poblázněnými fašizujícími bojůvkami a kmotry je přehnané.“

Podle mého názoru však Miloš Zeman už jenom tím, že ve svém proslovu označil za třetí ostrov negativní deviace pouze „podstatnou část českých médií“ rozhodně všechny novináře do jednoho pytle nehodil.

Kritika mě nezaskočila ani od nejrychleji odvolané ministryně obrany Karolíny Peake. Podstatné však je, že prezident svým vystoupením oslovil naprostou většinu občanů tohoto státu.

Nezbývá než mu popřát hodně pevného zdraví, sil a moudrých rozhodnutí učiněných ve prospěch oněch zmíněných „dolních deseti milionů“.

Nechť nejvyšší kritik vyslyší jeho motlitbu vyřčenou v závěru inauguračního proslovu: „Bože, dej mi odvahu, abych se snažil ovlivňovat věci, které ovlivnit mohu. Bože, dej mi pokoru, abych se nesnažil ovlivňovat věci, které ovlivnit nemohu. A Bože, dej mi moudrost, abych dokázal rozlišit mezi prvním a druhým.“

Ing. Jaroslav Sykáček
Senátor SP ČR