Vzpomínkové oslavy k 95. výročí Rumburské vzpoury
V květnu si rumburští občané připomenou již pětadevadesáté výročí jedné z historicky nejdůležitějších událostí našeho města, Rumburskou vzpouru.
Při této příležitosti budou připraveny velkolepé vzpomínkové slavnosti, které jsou nejen pro rumburskou veřejnost čím dál lákavější a zajímavější.
Slavnosti budou zahájeny v dopoledních hodinách pietním aktem u pomníku Rumburské vzpoury na popravišti nad Rumburkem, kde byl popravou ukončen život tří hlavních představitelů vzpoury – Františka Nohy, Vojtěcha Kováře a Stanko Vodičky.
Odpolední program oslav bude zahájen hodinu po poledni slavnostním průvodem. Za doprovodu CK Kadetní hudby, která nás přenese do doby Rakouska-Uherska, se vydá osmdesát vojáků v dobových uniformách, spolu s mažoretkami, z Parku Rumburské vzpoury na Lužické náměstí. Zde budou k vidění pořadová a pochodová cvičení vojsk a vystoupení mažoretek. Patnáct minut po druhé hodině odpolední se uskuteční vzpomínkový akt u sochy Nepokořený, kdy představitelé města Rumburk připomenou historický význam této události.
Ti, kteří nestihnou vystoupení na Lužickém náměstí, si nemusí zoufat. V Parku Rumburské vzpoury mažoretky dají na odiv své umění ještě jednou, vojáci se předvedou v celé své kráse, taneční skupina zatančí kankán a vše doplní hra flašinetáře.
Největším lákadlem pro veřejnost však určitě bude bitevní ukázka rusko-německo-rakouské fronty. Na dvě hodiny se tak stane Park Rumburské vzpoury bitevním polem. Na osmdesát vojáků bude bojovat tak, jak bojovali naši předci před necelými sty lety. Zvuk pušek, křik a krev, obrněný transportér i polní kuchyně, to vše bude dokreslovat tamní atmosféru lítého bojiště.
Po tvrdém boji je potřeba zas trocha zábavy. A tak skupina Šlapeto zahraje nejen k poslechu, ale i k tanci, ke kterému nás třeba bude inspirovat profesionální taneční skupina v dobových kostýmech. Kankán a hra flašinetu zvedne určitě každého ze židle.
Na motivy vzpoury vznikl v roce 1964 film Hvězda zvaná Pelyněk. Ještě téhož dne, v sedm hodin večer, bude film promítán v rámci oslav v kinosálu Domu kultury Střelnice Rumburk.
ppo
Rumburská vzpoura bylo protiválečné vystoupení českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády, která vypukla 21. května 1918 v severočeském městě Rumburk. Jednalo se zejména o reakci na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků. Zásadní však bylo to, že měli být odesláni znovu na frontu.
Vzpoura začala 21. května 1918 po šesté hodině ranní. Jejími organizátory bylo 65 mužů v čele s Františkem Nohou, kteří odepřeli poslušnost svým velitelům tím, že nastoupili oproti rozkazu na ranní nástup s puškami. Postupně se přidávali další vojáci, celkový počet byl asi 700. Dodnes není objasněno, zda šlo o čin impulzivní či předem připravený. Vůdcové navázali rychle kontakt s českými vojáky z královéhradeckého 18. pěšího pluku, kteří byli umístěni v České Lípě. Jedině toto by mohlo přenést vzpouru do dalších oblastí, což mohlo přerůst v revoluci, která byla v českých zemích na spadnutí. Vzbouřenci nejprve obsadili město Rumburk a poté se vydali na pochod k Novému Boru, kde byli obklíčeni vojsky rakousko-uherské armády, složené převážně z česky mluvících vojáků královéhradeckého 18. pěšího pluku, a rozprášeni.
Tři vůdcové povstání Stanko Vodička, František Noha a Vojtěch Kovář byli 29. května 1918 v časných ranních hodinách zastřeleni. Stanným soudem v Rumburku a Novém Boru byli odsouzeni k trestu smrti také Jakub Bernard, Jiří Kovářík, Jakub Nejdl, František Pour, Jan Pelnář, Antonín Šťastný a Jindřich Švehla; ti byli 29. května večer popraveni zastřelením. Další dostali tresty vězení. Zbylí povstalci byli souzeni stanným soudem v Terezíně, kde jich bylo 560 uvězněno v Malé pevnosti až do konce války. Na frontu bylo posláno 150 nováčků.
Význam Rumburské vzpoury přesáhl lokální rámec, i když se dle všeho jednalo především o protiválečně motivovanou akci českých vojáků, která v sobě nesla všechny znaky živelných povstání v rakousko-uherské armádě ke konci 1. světové války. Neujasněné plány těchto akcí neměli naději na úspěch, avšak hodnotu těchto činů to nesnižuje.
