Reakce na článek „Věděl jsem do jakého jdu rizika, říká starosta Rumburku Jaroslav Trégr“

Vážený čtenáři, ve výše uvedeném článku vydaném v Rumburských novinách č. 7/2013 ze dne 4. dubna 2013 pan J. Trégr kromě jiného uvedl: „Jsme členy SRPŠ a spolupráci se nebráníme. Můj předchůdce setkání starostů ignoroval, a jestli někdo jezdil na jejich schůze, tak to byla kolegyně Winterová. Já se setkání se svými kolegy nebráním a rád s nimi budu spolupracovat…“

Z uvedeného lze dovodit, že město Rumburk na schůzích SPRŠ (Sdružení pro rozvoj Šluknovska) nezastupoval jeho tehdejší starosta Jaroslav Sykáček, ale místostarostka Alena Winterová.

Jaká byla realita? To snadno zjistíme ze zápisů z jednání SPRŠ. Z nich je zřejmé, že za poslední volební období, tj. od října 2010 do 4. června, kdy jsem předal funkci, byla účast na jednáních SPRŠ následující: Ing. Jaroslav Sykáček (5x), pí Alena Winterová (3x), Mgr. Ladislav Pokorný (2x), p. Darek Šváb (0x), přičemž město Rumburk zastupoval v daném období vždy starosta Sykáček, případně místostarosta Pokorný, nikoliv paní Winterová.

Z uvedeného je zřejmé, že není pravdivé tvrzení pana Trégra, že by jeho předchůdce setkání starostů ignoroval. Dále není pravdivé tvrzení pana Trégra, že pokud někdo jezdil na schůze starostů, pak to byla paní Winterová.

Ve výše uvedeném článku dále pan J. Trégr uvádí: „Nelíbí se mi např. to, že je Rumburk členem Euroregionu Nisa, kde zaplatí pětapadesát tisíc korun členský poplatek ročně a jediné, co z toho má, že se smí zástupce města čtyřikrát ročně zúčastnit jejich schůze, kde si dá kafe a chlebíček a zase jede domů. V tom přínos pro město nevidím ani trochu…“

Ani s tímto tvrzením nemohu souhlasit, protože do města Rumburk i díky pomoci Euroregionu Nisa přiteklo ně-
kolik milionů korun. Například v rámci projektu Hasiči Varnsdorf, Rumburk, Großschönau, Seifhennersdorf – poskytování vzájemné pomoci má město Rumburk schválenou dotaci ve výši 180.772,90 EUR. Euroregion Nisa uvedený projekt podporoval a rozhodně pomohl k jeho prosazení. Podpora Euroregionu Nisa plynula do našeho města i dalším subjektům, jako např.
do velice zdatné ZŠ Pastelka Rumburk, úspěšné v několika projektech (např. projekt s názvem Spolu ve škole, spolu za školou, kde dotace z Euroregionu Nisa činila 12.462 EUR), nebo projekt Křížové cesty Šluknovska pro
Římskokatolickou farnost – děkanství Rumburk ve výši 4.797,85 EUR, ale i do gymnázia (cca 68.000 Kč), atd.

Z uvedeného je zřejmé, že není pravdivé tvrzení, že město Rumburk má z členství v Euroregionu Nisa pouze to, že jeho zástupce se smí čtyřikrát ročně zúčastnit jejich schůze, kde si dá kafe a chlebíček a zase jede domů.

Pevně doufám, že nepravdivá tvrzení se do Rumburských novin dostala pouze nedopatřením a že se nejedná o záměrnou dehonestaci mé osoby z důvodu blížících se komunálních voleb v roce 2014.

Jaroslav Sykáček
Senátor PČR

 

O čem nechtěl dlouho nikdo mluvit

Když jsem si počátkem dubna tohoto roku v sedmém čísle Rumburských novin četl rozhovor se starostou města panem Jaroslavem Trégrem, který s ním jako svůj poslední udělala končící (z mého pohledu bohužel) šéfredaktorka našich novin paní Gabriela Doušová, bylo mi hned jasné, že tento článek vzbudí v některých lidech emoce. Bylo v něm napsáno až příliš toho, o čem celá řada z nás dlouho ví, ale nikdy nic z toho neřekla veřejně. A tak trochu jsem mu taky záviděl. Záviděl to, že právě on měl tu čest dělat s Gábinou poslední rozhovor a taky to, že není zatížen osobními vazbami z minulosti a měl snad právě proto jako první tu odvahu říct veřejně některé věci. Určitě se mu muselo v tu chvíli ulevit.

Bezprostředně jako první vyvolal nevoli u části pracovníků městského úřadu, kterým se nelíbilo, jak je starosta města hodnotí a že si to ještě dovolil napsat do novin. To však po vyříkání si některých věcí uvnitř úřadu a v množství pracovních povinností brzy utichlo. Jako další nás kontaktoval pan Jaroslav Zámečník, jednatel Euroregionu Nisa, kterého na článek téměř současně „upozornili“ pánové Jaroslav Sykáček a Josef Zoser. S Jardou Zámečníkem se osobně známe přes patnáct let. A tak se zhruba dvouhodinové povídání o minulosti a snad i společné budoucnosti Euroregionu Nisa a města Rumburk neslo ve velmi otevřeném a přátelském duchu. Se starostou města J. Trégrem se nám podařilo pro město předjednat hned několik podstatných věcí. Následně dorazila i reakce na článek od pana Jaroslava Sykáčka. K té si dovolím připojit několik svých postřehů a poznámek.

Sdružení pro rozvoj Šluknovska, zkráceně SPRŠ, vzniklo v první polovině 90. let a je sdružením všech měst a obcí Šluknovského výběžku společně s hospodářskou a agrární komorou v okrese. U zrodu myšlenky na jeho vznik stály v minulosti povětšinou zástupci měst Šluknov a Rumburk. Vzpomenu za rumburské paní Danušku Růžičkovou, Václava Pohla či MUDr. Luboše Bílého. Ten se do konce roku 1998 aktivně účastnil vedení tohoto sdružení. Pomyslnou štafetu po něm za rumburské převzal Honza Sembdner. Následně dlouhé roky SPRŠ vedl bývalý starosta Šluknova Milan Kořínek. Dnes sdružení předsedá bývalý senátor za okres Děčín a starosta Jiřetína pod Jedlovou Josef Zoser. Vzhledem k tomu, že s postupem času se část obcí soustředěná kolem Tolštejnského panství rozhodla založit Dobrovolný svazek obcí Tolštejn, a tím získávala „navrch“, rozhodla se i severní část obcí výběžku založit Dobrovolný svazek obcí Sever. Tím logicky muselo dojít i k oslabení pozice SPRŠ. Po vyhodnocení možných přínosů se město Rumburk rozhodlo nevstoupit do žádného z nově vzniklých svazků obcí a dál zůstalo členy SPRŠ, přičemž je druhým největším přispěvatelem do společné kasy. Města a obce ve sdružení většinou zastupují starostové, v případě jejich nepřítomnosti místostarostové. Po každých volbách bylo v Rumburku zvykem, že jsme si ve vedení města řekli, kdo bude na jaká jednání jezdit. Po volbách v roce 2006 na SPRŠ i DSO Sever to byl podle dohod Jaroslav Sykáček, v případě jeho nepřítomnosti na DSO Sever paní Alena Winterová a na SPRŠ podle dohody vždy podle projednávaných témat. Po zvolení Jaroslava Sykáčka senátorem a dovolení Ladislava Pokorného místostarostou byl na SPRŠ jako náhradník dohodnut Ladislav Pokorný. S postupem času však začala být z řad starostů slyšet kritika, že senátor a starosta Rumburku na jednání SPRŠ nejezdí a že když byl senátorem Josef Zoser, tak si na ně vždy čas udělal. Po volbách 2010 bylo jasné, že post předsedy SPRŠ je nejen velmi důležitý z pohledu jednotného vystupování za celý Šluknovský výběžek navenek, ale i z pohledu toho, že předseda SPRŠ je mediálně vidět a má tak velmi dobrou pozici při volbách ať už do krajského zastupitelstva nebo do Senátu. O tom prostě politika je. Po volbách 2010 se povětšinou SPRŠ zabývalo bezpečnostní situací v regionu, ale také změnou stanov a volbou nového vedení SPRŠ. Jaroslav Sykáček věnoval v té době značné úsilí hledání podpory mezi starosty, aby se dostal do vedení SPRŠ a současně aby zabránil změně stanov v části prodloužení volebního období ze dvou na čtyři roky. Dostatečnou podporu však nezískal, změna stanov prošla, z jeho kandidatury do vedení SPRŠ sešlo a Josef Zoser byl na další čtyři roky zvolen jeho předsedou.

Každá mince má vždy dvě strany. Jestli bývalý starosta Jaroslav Sykáček opravdu vždy na jednáních SPRŠ zastupoval město Rumburk, nebo spíše své osobní zájmy na znovuzvolení senátorem v roce 2014, dodnes sám nevím. Pokud však někdo poctivě na jednání SPRŠ, a zejména DSO Sever jezdil, byla to místostarostka paní Alena Winterová a určitě redaktorka RN paní Gabriela Doušová. Informace o tom, že by se má osoba neúčastnila žádného jednání SPRŠ není pravdivá. Byl jsem na čtyřech či pěti jednáních, která se týkala problematik mně blízkých. Pro příště si ale budu dávat velký pozor na to, abych se podepsal na prezenční listinu. Kdo není podepsán, jako by nebyl, a naopak ti, kteří se účastní z celodenního jednání třeba jen hodinu, hodinu a půl, a následně se po anglicku vypaří, ale jsou podepsáni, tak mají pro historii účast jistou.

Darek Šváb
místostarosta města