Kdo připraví děti na nástup do základní školy?

Přípravné třídy pro sociálně a zdravotně znevýhodněné děti zahalili krajští úředníci na nějaký čas tajemnou rouškou. Stejně tak byl nejasný osud celých praktických a speciálních škol, při kterých často přípravné třídy fungují. Kdo pomůže dětem přichystat se na důležitou životní etapu, kterou stráví vzděláváním v kolektivu?

 Kdo přípravky využívá

Přípravné třídy jsou dnes určeny pro děti se sociálním znevýhodněním, pro ty, které mají odklad školní docházky a které nechodily do mateřské školy, což jsou obvykle děti ze sociálně slabých rodin. Některé rodiny si totiž nemohou dovolit ze svého rozpočtu platit ve školce stravné, proto je pro ně výhodnější přípravná třída, která je zadarmo. Je jen na rodičích, jak velkou svačinu svým ratolestem zabalí.

Co od nich čekat

Malého žáčka přípravné třídy čeká ve škole dvacet hodin týdně. Vyučovací hodina trvá standardně pětačtyřicet minut, ale je rozdělena do bloků, aby děti častěji střídaly činnosti a nepropadaly tak nudě a nezájmu. Jednu třídu navštěvuje průměrně deset dětí, což je naprosto ideální počet. Stará se o ně pedagog a jeho asistent a děti rozhodně nejsou vystaveni nějakému drilu. Naopak. Svůj čas tráví hrami, vycházkami a různými zájmovými činnostmi. Učí se recitovat, zpívat, věnují se kreslení, cvičení, rozvíjení slovní zásoby, řečové výchově, grafomotorickým cvičením a dalším aktivitám.

Provázejí nás mýty

Na Speciální základní škole a Praktické škole Rumburk funguje přípravná třída už tři roky a za tu dobu jí prošly asi tři desítky dětí. Všechny nastoupily do základních škol, kromě čtyř, které po náležitém vyšetření zůstaly na škole speciální. „To, že bychom si vychovávali děti jen pro svou školu, je zkrátka mýtus. Navíc také každé dítě, které by tu dle našeho názoru mělo zůstat, musí projít vyšetřením ve speciálním pedagogickém centru. To stanoví, co bude pro dítě nejlepší,“ říká ředitel Speciální základní školy a Praktické školy Rumburk Vladimír Šamša.

Stejně tak rozšířeným mýtem je to, že do přípravných tříd a do speciálních škol obecně chodí jen Romové, se kterými děti obtížněji vycházejí a komunikují. „Z celkového počtu žáků na škole se již léta počet Romů pohybuje kolem padesáti procent. Rozhodně nejsou jedinými našimi žáky,“ dodává Šamša.

Přípravnou třídu chtěla před dvěma roky na Základní škole U Nemocnice zřídit i její ředitelka Romana Bušková. „U zápisu bylo tehdy dost dětí, kterým byl doporučen odklad školní docházky. Mysleli jsme si tedy, že těmito dětmi naplníme přípravnou třídu, ale nepovedlo se nám to,“ říká. Konečné slovo měl v této záležitosti krajský úřad, který jí sdělil, že přípravná třída není třeba, protože už je na rumburské speciální škole. Navíc je přípravná třída určena hlavně pro sociálně slabé a takoví žáci na ZŠ U Nemocnice nejsou.

Dlouho se nevědělo, co bude

Hlavu ředitelům, při jejichž speciálních školách přípravné třídy fungují, zamotal metodický pokyn odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Ten totiž hlásal zakládání přípravných tříd jen při klasických základních školách. Ředitel rumburské speciální školy o možnost provozu přípravné třídy požádal a povolení na jeden rok dostal, stejně tak dopadli všichni ředitelé speciálních škol, kteří měli o přípravné třídy zájem.

Přípravná třída na Speciální základní škole a Praktické škole Rumburk se tedy bude o znevýhodněné děti starat i ve školním roce 2013/14. V současné době je na příští školní rok přihlášeno šest žáků, což znamená, že šest dětí mohou rodiče ještě přihlásit. Stačí jen přijít do školy s doporučením z Pedagogicko-psychologické poradny nebo Speciálního pedagogického centra a vyplnit přihlášku.

Podle Šamši je stále hodně dětí, které jsou na školní docházku nepřipraveny, a krok ke vzdělávání jim může usnadnit právě docházka do přípravné třídy. Rodiče by tedy neměli váhat.                                                                                              pem