Jak se žilo v době, kdy bylo všechno na příděl

Vánoce utekly jako voda, zbývají jen vzpomínky. Těch je vždycky dost, dobrých i špatných. Třeba na začátku druhé světové války. Tehdy, když už bylo jisté, že nás nemine, nastaly velké nákupy zásob – zboží, které delší dobu vydrží, třeba cukr, kupovaly se i svíčky, hledaly se petrolejové lampy, zařizovaly se rolety a další potřeby na zatemnění oken nařízené a přísně hlídané od prvního válečného dne. Byla to samá nemilá překvapení. K nim přibylo zavedení potravinových lístků. Vydávaly se každý měsíc pro děti, dospělé a s přídavky pro těžce pracující. Byly to lístky na mouku, cukr, vejce, maso, tuky, mýdlo. Hospodáři byli stanoveni na některé potraviny, například mléko, samozásobiteli a na tyto lístky nedostávali. Navíc měli určené tak zvané kontingenty, to jest odevzdávání hospodářských produktů.

Lístky na potraviny si musely hospodyně dobře propočítat, aby rodina nezůstala o hladu. Zboží na lístky se samozřejmě určenými cenami platilo. Přibyly ještě tabačenky a na delší dobu šatenky. Cukroví, čokoláda, pomeranče a podobně, to vůbec nebylo, jen něco málo sladkostí na Vánoce. Ale byl dostatek domácího ovoce, takže jsme jako děti nebyly ošizeny.

Potravinové lístky pokračovaly ještě v padesátých letech minulého století. Zde v Rumburku se v roce 1952 vydávalo v celkovém počtu 8664 kusů potravinových lístků. Z toho na děti do dvou let včetně těhotných žen 569, na děti od dvou do šesti let 975 lístků, na děti od šesti do dvanácti let 987, na mládež od dvanácti do osmnácti let 651 a všem nad osmnáct let 5482 lístků.

Nějakou dobu byl mimo přídělové hospodářství zřízen tak zvaný volný trh. Vybrané zboží bez lístků, zato dražší. Potravinové lístky byly zrušeny v roce 1953. Že se během přídělového hospodářství ve válce a ještě krátce po ní děly i různé nelegální věci, to je zase kapitola zcela jiná.

Takže si ponechme hezké vzpomínky na letošní vánoční stromeček a s chutí a odvahou vykračujme do nového roku.

-zb-