Pojďte, budeme si číst…

Tištěné noviny 02/2014 | 19. 2. 2014 | Nezařazené

NEJVĚTŠÍM ŠLEJHAROVÝM ZLOČINEM

BY BYLO NENAPSAT ZLOČIN

Modernista, bohemista a středoškolský učitel Karel Josef Šlejhar do povědomí čtenářů vstoupil především svým dílem Kuře Melancholik. O Zločinu, který nejprve vycházel časopisecky, se toho ví podstatně méně. Šlejhar svou tvorbu vydával v časopisech se zvučnými názvy, například ve Světozoru, v Lumíru, ve Zlaté Praze a dalších.

Jeho nejznámějším dílem je Kuře melancholik.

Šlejharovo pro mnohé neuchopitelné dílo zemřelo se svým autorem na počátku dvacátého století. Znovu se k životu probudilo až v šedesátých letech.

První příběh se odehrává v neznámé horské dědině na statku, druhá část je zasazena do domácnosti zedníka a jeho ženy. Poslední úsek knihy dává čtenářům nahlédnout do chudobince. Celá próza se odehrává v pochmurném zimním období.

Zločin je rozdělen na tři části, každá nám představuje jiný zločin, jinou lidskou krutost.

V první části knihy mladý hospodář utýrá svého otce, který je nucen žít v bídných podmínkách svého výminku. Ve druhé části se zedník den co den vrací domů opilý a vyžaduje mít na stole k večeři prvotřídní koňské jelito, na které ženě nezbývají peníze, protože je manžel utratí za alkohol. Když zedník nedostane, co si žádá, vypluje na povrch jeho krutost a násilnické sklony. Svou ženu bije a zhanobuje její ženskost. Ženu to dovede k sebevraždě. V poslední části čtenář zavítá do chudobince, v němž právě probíhá ples. Jde o příběh ženy lehkých mravů, která má nemocné nemluvně, o něž se stará její slepá matka. Obě si přejí jeho smrt.

Šlejhar se našel v naturalismu. Tento umělecký směr je jakýmsi vyšším stupněm realismu. Realita je zobrazována s detaily, kterých by čtenáře mnozí autoři s radostí ušetřili. Život ale není jen krásný, je i krutý. Nejde o pouhý popis krutosti a násilí, ale o zobrazení různých podob zla.

Chronologicky vyprávěný příběh z úst poutníka zavádí zájemce do míst plných krutostí. On a různá podoba lidské krutosti jsou jediné spojnice mezi první, druhou i třetí částí knihy.

Některé části Zločinu jsou považovány ze nejnaturalističtější scény Šlejharovy tvorby vůbec. Nejspíše proto byly bez Šlejharova vědomí z časopiseckého vydání vypuštěny. Vy si je ale můžete přečíst celé a plné.

pem

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2014/02/19/pojdte-budeme-si-cist%e2%80%a6-3/