Rumburské zastupitelstvo řešilo mimo jiné loňské financování a dotace na letošní rok

Tištěné noviny 07/2014 | 28. 4. 2014 | Nezařazené

Lužická nemocnice

Nejdéle se tentokrát zastupitelé věnovali tématu dotací. Požádala o ni Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk, Klub seniorů a Lužická nemocnice a poliklinika. Všechny tři žádosti uspěly.

Ve velkém sále Domu kultury Střelnice Rumburk se konalo šestadvacáté zasedání zastupitelstva města. Sešlo se na něm dvacet jedna zastupitelů a asi dvě desítky lidí. Jako první po úvodních formalitách mluvil Ladislav Pokorný. Ten měl návrh na zařazení bodu do programu Informace o porušování zákona č.128/2000 Sb., o obcích, a zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím ze strany vedení města Rumburk a tajemnice městského úřadu. Program s tímto bodem však neprošel schválením zastupitelů a nejednalo se o něm, protože byl doručen příliš pozdě. Při bodu, kdy referovala místostarostka Alena Winterová o činnosti rady města, se diskuze stočila k petici proti kácení dřevin a k petici, za jejíž pomoci chtěli někteří občané Rumburku například odvolat starostu, místostarostu, radu města, ředitele nemocnice nebo volají po revizi personálního obsazení Městského úřadu Rumburk na vedoucích pozicích. Dagmar Fohlová, iniciátorka obou peticí se tázala třeba na to, proč odpovídal na jednu petici starosta a na druhou místostarosta, když byly obě adresovány zastupitelům města. Dále modelově rozebrala park U pošty a řešila to, že na některých místech mohou místo pokácených stromů stát keře. Starosta Jaroslav Trégr jí na její první dotaz odpověděl hned: „Postupovali jsme podle petičního zákona a příslušných směrnic, odpověděl jsem vám já, v dalším případě místostarosta Šváb, takže všechno proběhlo, jak mělo. Pokud by se o to zastupitelé zajímali, informace by o tom našli.“

K tomuto bodu vystoupila také Hana Dvorská, předsedkyně Spolku občanské solidarity Rumburk. Řekla mimo jiné to, že v dokumentaci týkající se revitalizace byly odstraněny vady procesní, nikoli věcné. SOS Rumburk se prý snažil zabránit zničení té části města, v níž je ještě příjemné být. Podle ní vedení města lže, když tvrdí, že s peticí nakládá dle zákona. O peticích více v článku O peticích, které podepisovali občané.

V bodu týkajícím se ekonomických záležitostí města došlo na schvalování dotací. Nejprve byla schválena dotace pro Klub seniorů ve výši 362 tisíc korun. Na dotaz jednoho z občanů, proč dostane Klub seniorů dotaci tak vysokou, odpověděl místostarosta Darek Šváb, že suma vznikla výpočtem na osobu a je do ní započítáno také navýšení inflačního koeficientu. Místostarostka Winterová dodala, že si senioři podporu zaslouží, protože pořádají mnoho různorodých akcí. Při jednání o dotaci pro podporu Lorety byla jako host přizvána Klára Mágrová s prezentací se snímky Lorety. Vysvětlila například to, jak je Loreta financována a že z církevních restitucí prý nepadne na Loretu ani koruna, rumburskému děkanství totiž nebude nic vráceno, protože mu nebylo nic zcizeno. Dotace ve výši 150 tisíc pro rumburské děkanství byla schválena.

 

Patnáct milionů pro nemocnici

Zastupitelé, kteří se vyjádřili k tomuto bodu, se vesměs shodli v tom, že nemocnice je v Rumburku zapotřebí a je nezbytné ji podporovat, lišili se ale v názorech na způsob přidělování dotací pro ni. Vladimír Kolařík například postrádá celkovou koncepci rozvoje nemocnice, od které by se podpora podle něj měla odvíjet. Nenechal nevyřečenou ani otázku týkající se personální krize. Darek Šváb mu na vše odpověděl z pozice ředitele nemocnice a nastínil vývoj. Vysvětlil, že se v celé republice snižuje počet lůžkových míst, klesá počet pacientů, kteří musí v nemocnici nějakou dobu zůstat, oproti tomu přibývají pacienti, kterým stačí ambulantní ošetření a ještě v den nástupu mohou nemocnici zase opustit. Proto Lužická nemocnice a poliklinika rozvíjí ambulantní péči, jen loni rozšířila služby o devět odborností. Zároveň řekl, že nemocnici by pomohla jednorázová investice, ovšem v řádech stovek milionů korun. „Personální „krize“ trvá už od doby, kdy jsem se začal zajímat o zdravotnictví. Týká se to celého regionu, nejen Rumburku,“ vyjádřil se ke krizi Šváb. Toto jeho tvrzení podpořil záhy Jan Sembdner tím, že personální krizi ve zdravotnictví zaznamenal už v roce 1992 a celou dobu se tento problém řeší. Na opoziční zastupitelku Bronislavu Nedvědovou byla žádost o dotaci příliš stručná, Ladislav Pokorný zase prý nemá důvěru v předkladatele žádosti (Trégr) a ředitele nemocnice (Šváb).

 

Závislí na dotaci neměli hlasovat, dotace se ale personálu netýká

„Ať se ti, kteří jsou na nemocnici finančně závislí, zřeknou hlasování,“ navrhla během jednání o dotaci pro Lužickou nemocnici a polikliniku Bronislava Nedvědová. Trégr ji upozornil, že zřeknutí se hlasování je otázkou osobního rozhodnutí každého. Nedvědová odcitovala jednací řád, kterým svůj návrh podložila, a dodala, že přiznání dotace nemocnici je výhodou pro její zaměstnance, a to proto, že se dotace pozitivně odrazí na jejich mzdách. Z úst starosty Trégra ale byla upozorněna na to, že dotace s platy zaměstnanců nemocnice absolutně nesouvisí, protože jde o dotaci investiční. Obecně se někteří zastupitelé shodli, že je potřeba navrhnout konkrétní částky z dotace za jednotlivé úkony. V materiálu, který byl zastupitelům předložen, však částky poměrně konkrétní jsou. Částka do jednoho a půl milionu na pořízení chirurgických, ortopedických, gynekologických, anesteziologických a endoskopických nástrojů a přístrojů nebo komplementu, částka do jednoho a půl milionu na pořízení videoendoskopů a komplementu včetně sond ultrazvuku pro gastroenterologické pracoviště, částka do jednoho milionu korun na vybavení, opravy, úpravy, stavební rekonstrukci a související práce, služby a dodávky operačních sálů, částka do dvou milionů korun na projektovou přípravu, realizaci a související práce, služby a dodávky řešení kompresorové stanice, rozvod plynů a vakua, částka do dvou a půl milionu korun na vybavení, hardware, software a související práce, služby a dodávky ve vazbě na modernizaci a digitalizaci pracovišť nebo částka do dvou a půl milionu korun na projektovou přípravu, vybavení, opravy, úpravy, stavební rekonstrukci a související práce, služby a dodávky prostor radiodiagnostického oddělení pracoviště pavilonu V Podhájí a další položky.

Žádost o dotaci podali představitelé nemocnice proto, že i přes jejich trvalou snahu není možné z výnosů veřejného zdravotního pojištění vytvořit dostatečný finanční prostor pro řešení v minulosti zanedbaného stavebnětechnického stavu budov.

O dotaci se nakonec rozhodlo po krátké přestávce. Návrhy na změnu bodu nebyly přijaty, přijat byl návrh v původním znění, nemocnice dotaci získala.

 

Dodatek ke Smlouvě o revolvingovém úvěru byl schválen

Po bodu, v jehož rámci se schvalovaly dotace, seznámil zastupitele i přítomné občany místostarosta Šváb s hospodařením města Rumburk v loňském roce (o tom RN informovaly v č. 5/2014). Řešil se i Dodatek ke Smlouvě o revolvingovém úvěru. Jeden z přítomných občanů se ptal, na co vlastně revolvingový úvěr potřebujeme, když ze zprávy Darka Švába vyplynulo, že město má finanční přebytek. „Revolvingový úvěr slouží jako krátkodobý nástroj pro překlenutí časového nesouladu naplňování příjmů a výdajů,“ vysvětlil Šváb. „Jsme v plusu, ale potřebujeme překlenovací úvěr?“ podivila se Nedvědová. Jednodušeji se jí to pokusil vysvětlit Trégr. „Jde o to, že máme rozjeté některé akce, ale víme, že peníze mohou přijít třeba až za čas. Revolvingový úvěr je taková pojistka, něco jako kontokorent.“

Revolvingový úvěr ve výši čtyřiceti milionů korun byl přijat zastupitelstvem města v březnu 2011, a to se splatností do března 2013. V únoru 2013 schválilo zastupitelstvo Dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru, podpisem tohoto dodatku došlo k prodloužení uvedeného smluvního vztahu o jeden rok, tedy do března 2014. Letos přišel na řadu dodatek druhý, který by smlouvu prodloužil do konce letošního roku. Dodatek ke smlouvě byl přijat a Rumburk může opakovaně čerpat revolvingový úvěr, který, jak vysvětlil místostarosta Šváb, má být pojistkou pro případ nesouladu naplňování mezi příjmy a výdaji. Sjednaná úroková sazba je ve výši 1M PRIBORU plus 0,75 procenta, což je k 3. březnu 1,03 procenta ročně.

 

Jednalo se i o městské policii

Již tradičním bodem je jednání o odstraňování nedostatků městské policie. Jaroslav Trégr seznámil zastupitele s faktem, že 28. 2. opustil z osobních důvodů post ředitele městské policie Václav Němeček a vedením je od té doby pověřen Petr Mark. Starosta žádal zastupitele o jejich názor na to, zda má být vybrán nový ředitel, nebo by měl být jen někdo pověřen vykonáváním této funkce do podzimních voleb. Svůj názor vyjádřili asi čtyři zastupitelé, konečné řešení je na Trégrovi.

V závěrečné diskuzi vystoupila bývalá tajemnice rumburského městského úřadu s tím, že si na podzim vyžádala od starosty právní stanovisko k závěrečnému účtu. Její žádost o informace podpořil i Krajský úřad Ústeckého kraje, u kterého se odvolala, ale nedostala nic. Trégr však odmítl, že by na úřadě v tomto smyslu byla nějaká záležitost, která by byla bezdůvodně zamítnuta nebo nevyřízena. Žáková měla být údajně vyrozuměna, že materiál, o který žádala, je ve vyšetřování policie.

Zasedání zastupitelstva ukončil starosta Trégr kolem osmé hodiny večerní.

 

Město vyhrálo další soudní spor

Zastupitelé byli vyrozuměni o výsledku soudního sporu, který s Městem Rumburk vedl Oldřich Bajer, který Město Rumburk žaloval pro neplatnost výpovědi. Tu dostal 3. 12. 2009 proto, že Městský úřad Rumburk procházel snižováním stavu zaměstnanců a funkce, kterou Bajer zastával, tedy funkce vedoucího odboru organizačního a vnitřních věcí, byla zrušena, protože došlo ke zrušení celého uvedeného odboru. Oddělení a úseky odboru, které nezanikly, byly rozděleny mezi odbor starosty a odbor tajemníka.

Okresní soud v Děčíně vydal 21. 6. 2010 rozsudek, kterým žalobu Oldřicha Bajera zamítl. Bajer se poté odvolal a na základě tohoto odvolání Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil rozhodnutí okresního soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Okresní soud žalobu zamítl i podruhé, krajský soud rozsudek poté potvrdil. Bajer se následně dovolal k Nejvyššímu soudu České republiky, ale ten dovolání žalobce odmítl. Město Rumburk tak spor vyhrálo a soudní výlohy měl uhradit Bajer.

Spor s Bajerem nebyl jediným sporem, který byl veden pro údajnou neplatnost výpovědi ze zaměstnání. Okresnímu soudu v Děčíně byla 5. 11. 2010 doručena žaloba o neplatnosti odvolání z funkce vedoucího odboru stavebního úřadu Rumburk. Výpověď z této funkce dostal Jiří Bušek. Jeho žalobu okresní soud také zamítl.

pem

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2014/04/28/rumburske-zastupitelstvo-resilo-mimo-jine-lonske-financovani-a-dotace-na-letosni-rok/