Stezkou odvahy to začíná, maturitou končí

Tištěné noviny 17/2014 | 20. 10. 2014 | Nezařazené

Jan Štefl, Karolína Pešíková,
Lukáš Matoušek, Marie Čiháková
a Duncan Bickart – prima A:

Náš seznamovací pobyt jsme trávili v penzionu Hubertus v Doubicích. První den po příjezdu jsme se naobědvali dobré svíčkové. Pak jsme šli celí natěšení ven na nejbližší hřiště, půlka třídy si šla zahrát fotbal a půlka si šla hrát. Fotbalové hřiště bylo zakryto bahnem a kalužemi. Takže nejvíce jsme si při fotbalu užili padání.

Večer jsme hráli různé seznamovací hry, například židlovanou, kde skupinka patnácti lidí stála na začátku hry na patnácti židlích a vzájemnou spoluprací se měla dostat na druhou stranu místnosti. Jenže paní učitelka nám vzala každou židli, kterou uslyšela klapnout nebo vrznout, takže jsme se nakonec mačkali na sedmi židlích. Byla to legrace a přemístění se nám nakonec podařilo. Skvěle jsme si to užili.

K snídani jsme měli švédský stůl a rovnou jsme si vzali oběd v pytlíku, řízek s chlebem, protože jsme měli jít na Tokáň. Cestu jsme si prodloužili díky houbám, které rostly ve velikém množství. Nasbírali jsme jich celý odpadkový pytel. Někteří z nás poprvé v životě ochutnali houbu, která chutnala jako pepř. Z Tokáně jsme šli zpět do penzionu a většinu z nás bolely nohy. Mysleli jsme, že horší to být už nemůže, ale svůj omyl jsme poznali hned večer, když jsme se navečeřeli výborných plněných knedlíků se švestkami a borůvkami. Paní učitelka nás vytáhla ven na stezku odvahy. Šli jsme přes malý hřbitov u kostelíku, kde jsme se museli podepsat. Skoro všichni, až na pár odvážlivců, jsme se hrozně báli, protože paní učitelky si na nás ještě pozvaly „pomocníky“ a ti nás pěkně děsili. Nakonec jsme to zvládli všichni, někteří s vykřičenými hlasivkami a pořádně vystrašení. Myslím, že na tento zážitek nikdo z nás jen tak nezapomene. Na seznamovacím pobytu jsme si našli hodně kamarádů a všechno to hrozně rychle uteklo.

Zbývá jen všem primánům popřát, aby si na rumburském gymnáziu skvěle užili i celých osm let, aby i studium pro ně byla hlavně legrace, i když je občas třeba taky něco vyděsí, ale aby jim to rychle uteklo a nikdo z nich na studentská léta jen tak nezapomněl.

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2014/10/20/stezkou-odvahy-to-zacina-maturitou-konci/