Kategorizace obyvatel ohrožených ztrátou bydlení

DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÍ

Kategorií, která je značně ohrožena ztrátou bydlení, jsou dlouhodobě nezaměstnaní obyvatelé a jejich rodiny. Ke dni 31. 5. bylo v Rumburku tři sta dvacet pět dlouhodobě, tj. déle než dvanáct měsíců, nezaměstnaných. I několik měsíců trvající nezaměstnanost může být jednou z příčin pozdějšího vypovězení nájemní smlouvy. Ve srovnání se zbytkem České republiky je přitom míra nezaměstnanosti ve Šluknovském výběžku nadprůměrná. Velmi složitě se v regionu uplatňují ženy. Ačkoliv je nezaměstnanost mezi ženami o něco nižší než u mužů, ženy, které práci hledají, mají výrazně menší spektrum možností. Dále je velmi vysoká nezaměstnanost rozšířena mezi mladými lidmi, čímž dochází k šíření patologických jevů, jako je kriminalita, zneužívání návykových látek apod. Mnoho lidí v regionu pracuje brigádně či sezónně, tímto způsobem si však nejsou schopni zajistit důstojné živobytí a nadále zůstávají ohroženi ztrátou bydlení. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými představují jednu z nejohroženějších skupin osoby, které byly sankčně vyřazené z evidence úřadu práce. Těmto osobám nevzniká nárok na žádné sociální dávky a žijí často na úkor dalších osob (nejčastěji příbuzných) anebo z práce načerno či kriminální činnosti. Počet uchazečů o zaměstnání, kteří byli v první polovině roku 2014 vyřazeni z evidence z důvodu neplnění povinností, bylo dvacet devět.

 

SAMOŽIVITELKY A SAMOŽIVITELÉ

Kategorie samoživitelek a samoživitelů byla respondenty nejčastěji uváděna jako jedna z nejohroženějších ztrátou bydlení, a to zejména v případě žen – matek, které v regionu jen obtížně nachází pracovní uplatnění. Jejich ohrožení se dále prohlubuje v případě nízkého vzdělání a nízké kvalifikace. Počet samoživitelek a samoživitelů, tedy osob se závislými dětmi žijícími bez partnera, je obtížně kvantifikovatelný. Pouze dílčí data nám může poskytnout přehled neúplných rodin se závislými dětmi, kterých je na území města Rumburku tři sta osmdesát jedna.

 

NEKVALIFIKOVANÍ PRACUJÍCÍ

Z celorepublikového hlediska dosahuje úroveň vzdělanosti obyvatelstva Šluknovského výběžku podprůměrných hodnot, přičemž vzdělanostní struktura obyvatel města Rumburku je průměrná v rámci Ústeckého kraje. Ve městě Rumburk má základní nebo nižší, případně žádné vzdělání téměř jednadvacet procent obyvatel starších patnácti let. Ačkoliv neznáme přesný číselný údaj, můžeme předpokládat, že mezi obyvateli bez kvalifikace se obecně vyskytuje vysoká nezaměstnanost.

 

SENIOŘI

Ve srovnání s lidmi, kteří dlouhodobě nemají stálé, nebo dokonce žádné zaměstnání, je výhodou důchodců pravidelný příjem a dle informací sociálních pracovnic údajně zatím ještě dostačující kapacita pobytových zařízení sociální péče pro seniory. Tento stav se však s nejvyšší pravděpodobností bude rychle měnit. Celá česká populace podléhá procesu stárnutí a počet lidí spadajících do kategorie „senior“ nadále poroste. Již nyní se můžeme setkat s případy seniorů v důchodovém věku, kteří mají buď velmi nízký důchod, nebo na důchod nemají nárok z důvodu nedostatečného počtu odpracovaných let, neplacení důchodového pojištění apod. Pro tyto lidi jsou pobytová zařízení sociální péče pro seniory, navzdory její údajně dostatečné kapacitě, již nyní nedostupná.

 

LIDÉ S HANDICAPEM

Lidé s handicapem mají obecně velmi ztížený přístup k bydlení. Na Úřadu práce Rumburk je měsíčně vypláceno dva tisíce příspěvků na péči a tisíc šest set příspěvků na mobilitu. Tento údaj se týká celého území, které pod Úřad práce Rumburk spadá. Dle pracovnic sociálního odboru Městského úřadu Rumburk jsou jednou z nejohroženějších skupin především invalidní Romové. Handicapované osoby často odchází do ústavů, které tak de facto plní funkci sociálních bytů.

 

UŽIVATELÉ DROG

Drogy, jejich produkce, distribuce či aplikace, jsou v celém mikroregionu Šluknovsko vnímány jako jeden z největších problémů. Podle výroční zprávy Národní protidrogové centrály za rok 2012 došlo v okrese Děčín k pětatřiceti případům drogové trestné činnosti. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2011 je pak Ústecký kraj spolu s Prahou na absolutní špici z hlediska počtu distribuovaných jehel a stříkaček na tisíc obyvatel. Dle odhadů vedoucího rumburského K-centra má údajně z celkového počtu dvou set klientů asi devadesát procent potíže s bydlením. Užívání návykových látek může být jak příčinou, tak i důsledkem ztráty bydlení, přičemž hledání bydlení nového i jeho následné udržení je pro uživatele závislé na návykových látkách velmi obtížné. Uživatelé návykových látek se proto často stávají bezdomovci, stejně jako bezdomovci často začnou zneužívat návykové látky. Tyto dvě skupiny jsou zároveň nejčastějšími obyvateli opuštěných a nevyužívaných budov.

 

LIDÉ OPOUŠTĚJÍCÍ INSTITUCIONÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Na území Šluknovského výběžku se nachází relativně vysoký počet různých typů ústavů sociální péče, nově pojmenované jako domovy pro osoby se zdravotním postižením (DOZP) a domovy se zvláštním režimem (DZR) a také tři dětské domovy. Z odpovědí získaných od vybraných významných zařízení v mikroregionu vyplývá, že dětské domovy by v příštích třech letech mělo opustit přibližně sedmnáct klientů. Předpokladem je jejich odchod do místa trvalého bydliště, které se ve většině případů nenachází ve městě Rumburk. Existují přitom poměrně běžně případy, kdy mladí dospělí opouští dětský domov či výchovný ústav, ale v domově rodičů již nejsou vítáni, případně jim jsou odebrány finanční prostředky získané v ústavním zařízení a následně jsou vystěhováni.

Také někteří klienti budou tato zařízení opouštět a začleňovat se do života běžné společnosti. Je to přirozený vývoj, trend, který je podporován zákonem 108/2006 o sociálních službách.

 

LIDÉ BEZ TRVALÉHO BYDLENÍ

V případě sociálně vyloučených osob je běžné časté střídání místa bydliště, případně i jeho ztráta. Lidé s nízkým vzděláním a bez stálého zaměstnání se snadněji než ostatní dostávají do dluhové pasti a v důsledku nízkých příjmů a úspor jim často hrozí ztráta bydlení na základě širokého spektra náhlých životních krizí, jako je kupř. rozvod, rozchod, rodinná rozepře, ztráta zaměstnání apod. Ztrátu bydlení, k níž nejčastěji dochází z důvodu snížené schopnosti platit nájemné nebo nutností opustit byt v případě rozvodu, pak obvykle řeší dočasným pobytem u příbuzných a přátel, využitím kapacit krizového bydlení, a v nejextrémnějších případech se stávají zjevnými bezdomovci. Dále existují i případy, kdy o bydlení přichází mladí lidé po dovršení věku osmnácti let. Není neobvyklé, že rodiče své dítě vystěhují ve chvíli, kdy na něj přestanou pobírat příspěvek.

 

SAMOSTATNĚ ŽIJÍCÍ OSOBY

V roce 2011 žilo v Rumburku více jak tisíc obyvatel zcela osamoceně. Tyto osoby jsou ztrátou bydlení ohroženy zejména v důsledku nemožnosti spoléhat se na pomoc partnera při hrazení nákladů spojených s bydlením i dalšími životními potřebami.

 

LIDÉ OPOUŠTĚJÍCÍ VAZBU NEBO NÁPRAVNÉ ZAŘÍZENÍ

Do této skupiny spadají osoby, které nejsou ztrátou bydlení ohrožené, nýbrž ve většině případů již přímo postiženy. Lidé opouštějící vazbu často postrádají bydliště a mnohdy nedosáhnou na sociální dávky, které by jim umožnily nalezení standardního bydlení.

 

MENŠINY, MJ. ROMOVÉ

Specifickou skupinou obyvatel ohrožených ztrátou bydlení jsou Romové. Jde o skupinu ve značně znevýhodněném postavení na trhu s bydlením především z důvodů faktické diskriminace ze strany pronajímatelů. Tuto diskriminaci nám potvrdila většina sociálních pracovníků, na které se Romové obrací s žádostmi o řešení neuspokojivé situace s bydlením, otevřeně ji navíc deklarovali také tři ze čtyř oslovených majitelů nemovitostí. Výsledky výzkumu se přibližují početnímu odhadu pět set až šest set Romů ve městě Rumburk.

 

OSOBY S VYSOKÝMI DLUHY A S EXEKUCÍ

Exekuce prodeje samotné nemovitosti znamená okamžitou ztrátu bydlení. Ohroženou skupinou jsou tedy všechny osoby, které jsou vysoce zadlužené, nebo mají nařízenou exekuci, a to i v případě, kdy je jejich současná situace stabilizovaná.

r