Další Student s velkým „S“ na rumburském gymnáziu – Ondřej Obergruber

Tištěné noviny 01/2015 | 28. 1. 2015 | Nezařazené

Obergruber

V každém školním roce učitelé vybírají nejlepšího studenta školy. Žáka, který se může pyšnit svými školními i mimoškolními úspěchy a pozitivně reprezentuje svou školu na veřejnosti. Titul Student roku obdržel letos Ondřej Obergruber, redaktor školního časopisu a školní televize, předseda studentského parlamentu, redaktor webových stránek vybezek.eu, volejbalista, nezávislý kandidát v podzimních volbách do zastupitelstva města Rumburk a student současné oktávy A. S Ondrou jsme udělali rozhovor o tom, jaké jsou jeho plány do budoucna, jestli se bojí maturitní zkoušky a čím se bude letos zabývat školní parlament.

 

Ondro, čekal jsi vůbec, že bys mohl být zvolený oním studentem?

Čekal, nečekal, to je těžké říct. Takhle… V červnu jsem se párkrát zamyslel, kdo by to tenhle rok mohl být. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si nevzpomněl i na sebe. Nechci vypadat nějak sebestředně, ale ano, přemýšlel jsem o tom. Den před vysvědčením a tedy vyhlášením tohoto ocenění jsem si představoval, jaké by to bylo, kdybych před zaplněnou aulu byl pozván já. A pro jistotu jsem si den nato vzal oblek.

 

Za co jsi toto ocenění získal?

Připadá mi, že pořád něco vytvářím, jsem v jednom kole. Věc se má tak, že nesnáším chvíle, kdy nic nedělám. To mi připadá jako zbytečně strávený čas. Když chvíli sedím doma a mám už vše hotovo, jdu ven a přemýšlím, co podniknout. Často mi už splývá, co vlastně dělám pro svoje vyučování, co už nad rámec toho, tedy pro školu, a co dělám pro jiné projekty, na kterých se podílím. Obecně jsem byl stylizován do propagátora naší školy, tudíž za mou osobou jde i pocit, že náš gympl je nejlepší. To jsem říkal na všech základních školách ve výběžku, psal jsem to do článků. Zároveň se podílím na tvorbě školních novin, televize, jako předseda parlamentu jsem měl taky hodně zařizování. Já ty věci už zapomínám, ale když jsem to ocenění přebíral, v hlavě mi proběhla myšlenka, že jsem toho musel udělat opravdu dost.

 

Jaké cíle si pro tento školní rok vytyčil studentský parlament?

Vytyčit cíle parlamentu je asi úkol, který nezvládl žádný předseda za posledních deset let. On je parlament taková polomrtvá organizace a já se ji snažil všemožně dát první pomoc. Hlavní problém je lhostejnost a nezájem studentů, což je prostě nepřekonatelná bariéra. Ale pár věcí se mi snad minulý rok povedlo, tenhle rok mám já v parlamentu jen jediný úkol – předat předsednictví s čistým štítem a svědomím. Dokud budu moct, pokusím se o aktivizaci studentů a řešení problémů, které na škole jistě jsou, ale nikdo je nechce tahat na denní světlo.

 

Jsi na této škole „starý mazák“, poraď těm mladším a méně zkušenějším, jak si tady těch pár let bez problémů odsedět.

Je to krásnej pocit, když si tak jdete po chodbě a uvědomíte si, že nikoho staršího z řad studentů už nepotkáte, zahřeje to u srdce. Ne, každopádně to všechno uteklo hrozně rychle a tenhle rok uteče ještě rychleji. Jestli tu někdo chce přežít bez toho, aby přišel o rozum, měl by brát všechno s humorem. Když budete o všech věcech vtipkovat, ale zároveň svědomitě plnit zadanou práci, dá se to všechno zvládnout s přehledem a s výbornými známkami. Vím, o čem mluvím. Druhým klíčem k úspěchu je vybudování vztahu s učiteli. Dnes se taková věc podle mě hrozně opomíjí, přitom pouto žák – učitel je ve vzdělávání jedno z nejdůležitějších, přímo to ovlivňuje naše výsledky. Stačí, když se budete snažit učitele pochopit, budete k němu chovat úctu i respekt a tím způsobem s ním jednat. Zároveň si ale musíte najít takovou formu dorozumívání, ve které bude prostor pro neformální jednání vaše i učitele. Když se vám tohle podaří skloubit, je vyhráno.

 

Už máš nějak promyšleno, z čeho bys chtěl maturovat? Připravoval ses na to už nějak?

Jestli má pro mě tenhle školní rok nějaký smysl, pak je jím maturita. Řekl jsem si, že omezím většinu svých aktivit a budu se opravdu učit, číst a připravovat se na maturitu, potažmo na přijímačky na vysokou. Tady jde o moji dalekou budoucnost, proboha! Abych pravdu řekl, zatím je to těžké, protože se nedokážu jen tak odstřihnout od všeho, co dělám. Ale budu muset, nejspíše mě čekají náročné zkoušky z češtiny, to prosím dvakrát, angličtiny a základů společenských věd.

 

Kam se chystáš po škole?

Moc dopředu se zatím nedívám, momentálně se soustředím na svůj sen stát se novinářem. K tomu se zatím ubíraly veškeré mé kroky, takže za půl roku přijde den zúčtování, kdy se rozhodne, jestli se dostanu na žurnalistiku v Praze, nebo ne. Jestli ne, budu muset spustit nějaký krizový plán a zatím přemýšlím, jak bude vypadat.

Eda Žďánský, VIII. A

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2015/01/28/dalsi-student-s-velkym-%e2%80%9es%e2%80%9c-na-rumburskem-gymnaziu-ondrej-obergruber/