Kyberkafé, nebo knihovna?
Po dlouhé době jsem se zase rozhodla vyrazit se svými dvěma malými kloučky do rumburské knihovny, abychom společně vybrali nějaké pěkné knížky, nejlépe s nádechem vzdělávacím, výchovným a zároveň estetickým.
Se vstupem do dětského oddělení na mě dýchla vůně knihovny, taková, kterou si ještě pamatuji z dětství – trochu vzrušující a zároveň tajemná, směs vůně starých a nových knížek. Druhé nadechnutí a toužebné očekávání, co dnes asi vybereme, mi okamžitě sebere pohled na skupinku dětí, která sedí za počítači a hraje hry. Žádné zeměpisné, výtvarné či jinak obohacující, ale jen obyčejné „střílečky“. O to více mě udiví, že paní knihovnice mezi vyslechnutím našeho přání ještě stačí zorganizovat, kdo z chumlu je teď na řadě, aby zasedl za počítač. Nestačím se divit a nerozumím zároveň.
Polévá mě horko. Oba moji kluci zírají z dálky na akci v počítači a tahají mě blíž. Já beru jednu vybranou knížku a oznamuji, že dnes opět nezůstaneme. Kluci začínají natahovat. Nestačím se v duchu divit, jsem naštvaná. Naštvaná o to víc, protože jsem se při poslední návštěvě knihovny zhruba před měsícem setkala s úplně stejnou situací. Žádné děti mezi regály, které hledají v knihách, ani ty, které si za stoly listují a hltají řádky a obrázky, ale zaujatci ve střelbě s hlavami nalepenými na obrazovkách počítače. Tenkrát jsem neodešla, aniž bych bezprostředně na celou situaci upozornila paní ředitelku, která slíbila, že se na věc zaměří.
Po půl roce se ale nic nezměnilo. Tenkrát jsem se zařekla, že do dětského oddělení rumburské knihovny budu chodit, až zmizí tato „kultura” počítačů. I přesto jsem šla znovu a měla pocit, jako bych tu byla včera. Vše při starém.
Rozhodla jsem se tedy svůj pocit a zážitek v jednom sdílet na stránkách místního plátku.
Připadá vám to v pořádku? Proč bychom měli používat v knihovně počítače určené k násilným hrám? Proč třeba varnsdorfská nebo českolipská knihovna funguje i bez těchto vymožeností a využívá počítače jen k účelům, které jsou pro děti vhodné? Proč dětem nenabídnout zajímavé deskové hry, prostor pro setkávání a sdílení?
Knihovna je přeci vzdělávacím, výchovným a osvětovým místem, ne kyberkavárnou!
Barbora Součková