Zpráva o situaci na krajském trhu práce prokázala rozdíl v zaměstnanosti a nezaměstnanosti za rok 2014

Krajská pobočka úřadu práce České republiky v Ústí nad Labem vypracovala v únoru zprávu o situaci na krajském trhu práce. Svou práci zaměřila na celkovou zaměstnanost, poptávku zaměstnavatelů po pracovní síle, na vývoj nezaměstnanosti v kraji v roce 2014 a realizaci aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2014. V následujícím článku přinášíme konkrétní čísla, fakta a prognózy do budoucna.

U celkové zaměstnanosti (zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné) došlo ke snížení zaměstnavatelů o 161 oproti loňskému roku, což je následkem zhoršení ekonomické situace, která zde přetrvává delší dobu. Nejvíce zaměstnavatelů je dlouhodobě zastoupeno v okresech Teplice (2624), Ústí nad Labem (2426) a Děčín (2316). Opatrné chování živnostníků má za následek snížení počtu osob samostatně výdělečně činných, a to o 962, přestože stoupla podpora ze strany úřadu práce.

Snížil se také počet pracovníků, a to o 3334. Nejvíce zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných pracuje či vykonává svou profesi v okrese Ústí nad Labem (101756). Okres Děčín se nyní nachází na třetím místě (43671).

Zvýšil se také mimo jiné počet volných pracovních míst o 1143 na 3488 míst. V žebříčku nejlépe nabízených pracovních míst jsou na tom nejlépe stejně jako v předchozích letech vyučení uchazeči, které následují uchazeči se základním vzděláním a středoškoláci. Uchazeči s nižším středním vzděláním jsou na tom nejlépe v měřítku počtu uchazečů na jedno pracovní místo. Nejhůře jsou na tom však uchazeči s úplným středním vzděláním a maturitou. Na jedno pracovní místo připadalo k 31. 12. 2014 17,4 uchazečů. V roce 2013 jich bylo o 10,7 více.

Kromě měsíců září a října došlo k nárůstu nabízených volných pracovních míst u velkých zaměstnavatelů i u středních a menších podniků v Ústeckém kraji. Vyšší nárůst míst ovlivnila také práce terénních pracovníků monitoringu, kteří navštěvovali zaměstnavatele a tím se aktivně podíleli na nahlašování volných pracovních pozic. Podílela se také místa vytvořená v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.

Absolventi výučního oboru se nadále nejvíce poptávají po strojírenských a řemeslných oborech a po gastro oborech.

Maturanti mohou volit dosud neobsazená místa obchodních zástupců, finančních poradců a telefonních konzultantů. Mohou se také věnovat technickým profesím, jako jsou například strojírenství nebo elektrotechnika. Absolventi humanitních studií obtížně hledají uplatnění. Místní firmy nabízejí vysokoškolákům volná pracovní místa v odvětví technologickém, pedagogickém či lékařském.

V uplynulém roce patří mezi nejčastěji poptávané profese učitelé, obchodní zástupci, obchodní referenti, pojišťovací poradci, svářeči, soustružníci a obráběči kovů, seřizovači a obsluha CNC strojů, stavební dělníci, zedníci, tesaři a truhláři, elektrikáři, elektromechanici, automechanici, šičky a obsluha konfekčních strojů, prodavači, kuchaři, číšníci a servírky, řidiči autobusů a nákladních vozů a také manipulační či pomocní dělníci.

Přesto je však stále vysoká nezaměstnanost, ta nejvyšší je v rámci celé České republiky právě v Ústeckém kraji. K prudkému nárůstu nezaměstnanosti došlo již v devadesátých letech minulého století jednostranným zaměřením na těžební, těžký a chemický průmysl. Nezaměstnanými jsou nejvíce lidé, kteří se sem dříve přistěhovali za prací.

V loňském roce však došlo k meziročnímu zlepšení situace na trhu práce v Ústeckém kraji. Na konci roku činil počet evidovaných uchazečů 60824, což bylo o 4996 osob méně. Padesát procent uchazečů tvořily ženy. Tok nezaměstnanosti v roce 2014 se ale zlepšil oproti roku 2013.

K poslednímu dni loňského roku se snížily počty uchazečů ve všech kategoriích s výjimkou dlouhodobě evidovaných nad dvacet čtyři měsíců. Podíl uchazečů v evidenci s dobou delší než jeden rok překročil 51 % uchazečů o práci. Podíl nezaměstnaných ve věku 15 až 64 let tvořil k 31. 12. 2014 v Ústí nad Labem 12,52 % a v Děčíně 10,33 %. Snížení počtu uchazečů věkové skupiny 20 až 30 let měl za následek projekt „Odborná praxe pro mladé do třiceti let v Ústeckém kraji“. Projekt je financován z prostředků Evropské unie. Celkový pokles uchazečů klesne až s oživením ekonomiky.

Zvýšenou péči věnuje úřad práce problémové skupině uchazečů, která má sníženou možnost uplatnění. Mezi ně patří osoby se zdravotním postižením, osoby dlouhodobě nezaměstnané, které jsou v evidenci déle než pět měsíců, osoby do dvaceti pěti let věku, absolventi bez praxe a také osoby starší padesáti pěti let.

Mezi charakterizující faktory, které příznivě i nepříznivě ovlivňují vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, patří:

 výhodná geografická poloha,

 zásoby nerostných surovin a vybudovaná průmyslová aglomerace s vodohospodářskou a energetickou infrastrukturou (těžební, energetický, chemický a potravinářský průmysl),

 vybudovaná dopravní infrastruktura (nadprůměrně hustá silniční i železniční síť), která je však limitována dostavbou chybějícího úseku dálnice D8 přes České středohoří,

 vysoký počet disponibilní pracovní síly s příznivou věkovou strukturou a relativně nízkými mzdovými náklady i náklady na bydlení,

 vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním či bez vzdělání a zároveň nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel kraje (chybějící regionální univerzity),

 nedostatečná integrace minoritních skupin obyvatelstva, vysoká kriminalita a výskyt sociálně-patologických jevů,

 silné zaměření ekonomiky na průmyslová odvětví s materiálovou náročností, koncentrace ekonomických subjektů v centrech kraje a malý počet dlouhodobě prosperujících středních a malých podniků,

 chování zaměstnavatelů při přijímání zaměstnanců, uzavírání krátkodobých smluv (dohody o provedení práce, pracovní činnosti, pracovní poměry na dobu určitou),

 nevhodná skladba učňovských a studijních programů, které často chrlí absolventy, kteří jsou na současném trhu práce nepotřební, či dokonce nepoužitelní.

Cíle aktivní politiky
zaměstnanosti pro rok 2015

Primárním cílem úřadu práce je finančně podpořit zaměstnavatele, kteří přijímají do pracovního poměru takové uchazeče o zaměstnání, při jejichž pracovním uplatnění je použití finančního příspěvku nezbytné. Jde zejména o ty uchazeče o zaměstnání, u nichž dochází ke kumulaci různých handicapů na trhu práce (zhoršený zdravotní stav, dlouhodobá nezaměstnanost, vyšší věk). Při uplatnění jednotlivých nástrojů a konkrétních žádostí se bude sledovat a zajišťovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání prostředků a vycházet při tom z toho, že cílem uplatnění těchto nástrojů je řešení a předcházení dlouhodobé nezaměstnanosti. Pracovní místa vytvořená s podporou APZ jsou určená zejména uchazečům o zaměstnání, kterým nelze zajistit uplatnění jiným způsobem, tj. kategorie uchazečů, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.

Jsou to zejména:

a) uchazeči o zaměstnání vedení v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců,

b) uchazeči o zaměstnání, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (absolventi bez praxe, mladí do třiceti let a osoby nad padesát let) či péči o dítě věnována při zprostředkování zaměstnání zvýšená péče, či uchazeči o zaměstnání, u nichž existuje důvodný předpoklad dlouhodobého setrvání v evidenci Úřadu práce ČR,

c) uchazeči o zaměstnání, jimž je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce. Za jiný závažný důvod je rovněž považováno ohrožení sociálním vyloučením z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti.

Z hlediska problémových skupin se za prioritní považuje snížení podílu dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti, a to alespoň o pět procentních bodů.

Dalším z cílů bude snížení podílu mladých do třiceti let věku na celkové nezaměstnanosti alespoň o tři procentní body a snížení podílu uchazečů nad padesát let věku alespoň o dva procentní body. K dosažení těchto cílů bude využíváno zejména těchto nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti: veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace a také regionální individuální projekty.

red