Rakouský voják slíbil, že postaví kapli k uctění sv. Jana Nepomuckého. Svůj slib splnil

Při sjezdu do centra města po Krásnolipské ulici nám poskytuje podívanou malý kostelík, který již od roku 1862 náleží evangelické církvi. Chlouba církve vzkvétala v rozmezí let 1775 až 1778 a podobně jako jiné budovy z předchozích vydání, skýtá bohatou a hlavně zajímavou historii.

Dějiny sahají do období habsburské vlády Rakouska-Uherska. Císařství procházelo válkami s touhou dobít co největší území. V roce 1745 zvítězila nizozemská vojska a rakouští vojáci se náhle ocitli v životu ohrožující situaci. Tehdy prohlásil slavnostní slib Anton Florián Schossig svým spolubojovníkům, že až se vrátí do rodného kraje, založí malou kapličku k uctění památky svatého Jana Nepomuckého.

Po návratu domů svůj závazek splnil. Opustil vojenskou základnu a volný čas zasvětil knížkám o teologii. S vystudováním se Schossig stal děkanem v Rumburku. Roku 1757 začal plánovat stavbu kaple. K výstavbě přispěli i rumburští občané peněžním příspěvkem a materiálem. On sám věnoval k položení základní desky tři sta zlatých. V roce 1775 se zahájila stavba.

Za zmínku stojí, že projekt naplánoval Joseph Hoffman, tamní stavitel hraběte Salma. Kníže Lichteinstein daroval lešení a na střechu poskytl farář Anton Hübner několik desítek beden šindelů. Po dvou letech byla stavba dokončena. 26. 11. 1778 se na stříšku věže usadil velký pozlacený kříž s pěti zlatými hvězdami a pod stříšku se vložil pamětní spis.

I přes veškerou lásku a péči, které se kostelíku dostalo, ho čekal ošklivý osud. Již 1. 8. 1778 se kolem něj usídlilo osmdesát vojáků pruského prince Jindřicha. Ti zde spálili šest mohutných stromů. Po devíti letech ho zrušil císař Josef II. a prodal ho ve veřejné dražbě. Během několika let se zde vystřídalo několik majitelů – Anton Siebert či Anton Salamon. Salamon daroval kostelíku oltář a nechal vedle něj postavit menší budovu, která sloužila jako sklad.

V roce 1830 ho zdědily Salamonovy dcery. Kostel prošel změnami. Měl již polokruhovitou zeď, v místě oltáře vznikl chlév pro pár kusů dobytka a v horní místnosti se pořádaly zábavy. Ve špatném stavu ho později odkoupil Dittrich, který ho následně prodal skupince evangelistů. Ta kostel zrekonstruovala a 12. 10. 1862 slavnostně vysvětila.

O čtrnáct let později tato skupinka přistavěla školu (dnešní fara). Od konce druhé světové války slouží farnímu sboru českobratrské církve evangelické, který ho dodnes spravuje. V roce 2003 kostel zasáhl požár a opraven byl až po dvou letech.

V současné době se ve vedlejší budově nachází čajovna Domeček Na Kopečku, určená pro širokou veřejnost. Občanské sdružení také slouží jako pomoc pro handicapované lidi, kteří si zde osvojují dovednosti, které by mohli využít při obtížném hledání práce.

Program akcí Domečku Na Kopečku naleznete v Rumburských novinách na kulturní straně.

red