Za Afrikou do Německa

KAM NA VÝLET?

Probudil jsem se do krásně slunečné soboty a přede mnou je výlet do Sebnitz. Mám toho v plánu hodně – chci navštívit muzeum Afrika (německy Afrikahaus), jehož součástí jsou i expozice „Ze života Židů“ a národopisná expozice města Sebnitz. A aby toho nebylo málo, tak se chci podívat do Bahnmodelmusea na milované vláčky.

Od vlaku v Dolní Poustevně je to na hranice opravdu kousek, již vcházím do malebného městečka, africké muzeum se nachází v historickém podstávkovém domě z osmnáctého století pár metrů od hlavního náměstí. Za vstupné osm euro (kterých nelituji) jsou zde k vidění sbírky z období německé kolonizace Afriky, národopisné objekty z Namibie, obličejové, téměř strašidelné masky z Gabunu, fotodokumentace o pralesní klinice světoznámého lékaře Alberta Schweitzera. Stálou výstavu doplňují i umělecké instalace o vnímání Afriky z pohledu Němců. K vidění je spousta fotografií ze života Afričanů, a tak je mi najednou smutno. Tolik bídy a utrpení! Proč si neumíme vážit toho, co máme?

Tato expozice ve mně zanechala hluboký dojem – budu mít o čem přemýšlet. Ale ne teď, mám před sebou muzeum železničních modelů.

Vláčky? Jedním slovem – krása. Opět jsem malý kluk, opravdu si pouštím vláčky. Jsem chvilku výpravčí. Jen mě mrzí, že si nemohu takový koníček dopřát, protože jen „TT“ lokomotiva stojí zhruba dvě stě euro a více. Ale stálo to za to.

Teď se jdu uklidnit do jedné malebné hospůdky v Dolní Poustevně, kde píši tento článek. A jen tak mimochodem, restaurace s vynikající českou a mexickou kuchyní se jmenuje „Chilis restaurant“. Velmi příjemná obsluha nabízí i, jak konstatoval kamarád, který pivo rád, výborné plzeňské pivo za „lidovku“.

Jiří Mikisch