The Pix – kapela z rumburského gymnázia

Mezi nepřehlédnutelné studenty rumburského gymnázia (v tom dobrém smyslu slova) určitě patří už několik let letošní maturanti – dvojčata Matěj a Ondřej Čechovi a Jonáš Freundorfer. Nepřehlédnutelní díky řadě svých aktivit, z nichž je v poslední době nejnápadnější muzika.

Kluci, jak vás napadlo dát se dohromady a jak dlouho spolu hrajete?
Jonáš slyšel o tom, že já s bráchou hrajeme, a napadlo ho zahrát si spolu. Chtěli jsme nacvičit výstup na vánoční akademii, a tak jsme se do toho dali a už nás to nepustilo. Hrajeme spolu už téměř dva roky a baví nás to čím dál víc.

Jaké složení má vaše skupina?
Všichni holdujeme samozřejmě zpěvu, ale s nástroji je to složitější. Každý máme to své. Ondra kytaru, Maty klávesy a cajon. A Jonáš hraje prakticky skoro na všechno, kromě houslí.

Co máte ve svém repertoáru?
Hrajeme jak písně vlastní (In Your Tears, Snad už, My World, Výběžek aj.), tak od jiných interpretů (Sting, Buty, Nerez, U2, David Bowie apod.) Většina vlastní tvorby je v angličtině, ale také samozřejmě v češtině, ba dokonce i v němčině. Jinak se nebojíme zpívat v různých jiných jazycích, jako jsou právě angličtina, němčina nebo i slovenština. A co se týká skládání, většinou přichází s nápady Jonáš a pak to společně dotváříme na zkoušce. Tu máme nejčastěji u Ondry a Matyho doma.

Kde všude je možné vás slyšet, kde vystupujete? Co nového připravujete, kde a kdy bylo či bude možné navštívit váš koncert?
Od loňského roku hrajeme pravidelně v Galeře v Rumburku, z čehož se postupem času stává lepší a lepší akce. Jinak je možné vidět nás hrát všude možně ve Šluknovském výběžku. V poslední době jste nás mohli vidět a slyšet třeba v kině v Krásné Lípě, na mistrovství republiky v krosu na Dymníku v Rumburku a na Lidové zahradě ve Varnsdorfu. S blížící se maturou ale musíme akce omezit.

Váš největší úspěch/zážitek?
Snažíme si s kapelou užít každou chvíli a úspěchem je pro nás, když i od našich posluchačů slyšíme chválu na naši vlastní tvorbu a když si to užívají s námi.

Muzika není vaším jediným koníčkem, čemu jinému se ještě ve svém volném čase věnujete?
Ondra s Matym se také věnují gymnastice a parkuru. Z Jonáše se pak o víkendech stává jazzový saxofonista. A samozřejmě naším největším koníčkem je škola.

Všichni jste v maturitních ročnících, v květnu vás čeká maturita, kam plánujete zamířit potom?
Všichni doufáme, že se dostaneme na vysokou školu. Ale rozhodovat se budeme až podle toho, kam nás přijmou. Uvidíme, kde nakonec zakotvíme.

Jaký pak bude osud vaší kapely?
Snažíme se tím nezabývat, a proto si užíváme jakékoli společné hraní, dokud to ještě jde.

Co zajímavého byste o sobě ještě prozradili?
Je skvělé, že nejsme jen spoluhráči v kapele, ale i dobří kámoši, kteří se dokážou bavit nejen na zkouškách, ale i mimo hudební scénu. Občas si zajdeme na pivo a klábosíme o životě, nebo děláme přespávačky, kdy do noci posloucháme naše oblíbené kapely. A také spolu chodíme hrávat basketbal.

ájé