Peklo, Peklo, Peklíčko…

KAM NA VÝLET?

Jednu únorovou neděli nebylo zrovna „nej“ turistické počasí, ale přesto mi něco říkalo – běž ven. A tak jsem přemluvil kamaráda, ať mě konečně vezme do již dlouho slibovaného Pekla. Oblíbeným vlakem ze Šluknova do České Lípy za zhruba jednu hodinu, kde na mě čekal kamarád, a poté sedm minut motoráčkem do Zahrádek. A pak opravdu velmi příjemné překvapení.

V Zahrádkách kousek zpátky podél trati, přeběhnout silnici, projít kolem ohrady s kozami „po žluté“ a sejít po kamenných schůdcích dolů do „vesničky“ Karba, sestávající z několika překrásných chaloupek – dřevěnic, z nichž některé jsou nalepeny přímo na skálu. Následuje pár stovek metrů vlevo po asfaltové cestě a konečně už jsme na místě.

Stezka vede podél Robečského potoka údolím zvané Peklo, na několika místech je vylepšená dřevěnými chodníky a lávkami. Procházet budete kolem skalních převisů a jiných skalních útvarů, jistě si povšimnete i tunelu vytesaného do skály (nebát se a proběhnout) či dalších „místností“ a jiných artefaktů, svědčících o dávném osídlení. Pokud budete opatrní, pozorní a míváte (na rozdíl ode mne) kousek štěstí, můžete spatřit i několik druhů chráněných vodních ptáků, například ledňáčka. Celá cesta je pohodlná, téměř bez převýšení, pro naše dětičky ideální. Na konci doporučuji „zdolat“ Skautskou skálu s překrásným výhledem do okolí. Po přibližně sedmi kilometrech příjemné procházky dojdete do Dubice, předměstí České Lípy.

Lze se vydat i opačným směrem z České Lípy do Zahrádek, ale na nádraží v Zahrádkách by se mi nechtělo na vlak čekat. A jedno malé doporučení závěrem. V Pekle je krásně v každém ročním období, ale doporučuji tu část roku, kdy kvetou bledule. Takové množství těchto poslů jara na jednom místě se vidí málokde. A ještě malá rada – sváču s sebou, cestou stánky s párkem v rohlíku a kolou nejsou.

Jiří Mikisch