Pohledy do rumburské minulosti III.

Čas se nezastavil, byla tu padesátá léta. Ač nejsou příliš oblíbená, v tehdejší době přinesla rumburské tělovýchově podstatný rozvoj – kroky vpřed.

Pokročila výstavba sportovního stadionu, odpracováno bylo 22863 hodin, ale práce uvázla na banalitě – nedostatku cementu.

Prováděly se opravy na školních hřištích, samozřejmě za pomoci rodičů a občanů. Důležité je, že školní hřiště byla i plně využívána. Pěkné vystoupení na sokolském dni v červnu 1950 předvedla sokolská družina střední školy. Byla to vzorně a nadšeně provedená ukázka veškeré tělocvičné práce.

Místní sokolská jednota měla oddíl všeobecné průpravy – kopané, košíkové, odbíjené, plavání, stolního tenisu a další. Nejúspěšnější byl oddíl košíkové pod vedením pana profesora Oprchala, který dobře plnil své poslání a dobře reprezentoval rumburskou tělovýchovu v rámci okresu i kraje.

Není možno pominout rumburské motoristy, od dubna měli svoji zaslouženou autoškolu. I když ne s umístěním na prvních místech, přece jen úspěšně reprezentovali svůj oddíl na každoročních terénních závodech na Strážném vrchu nebo v prostoru bývalé cihelny. Byly to rušné závody se spoustou diváků. Na závody se čekalo, fandilo se zejména tehdy oblíbenému závodníkovi Pilařovi. Škoda, že sláva závodů dávno odezněla. Nepochybně by zaujaly hlavně mužskou část Rumburku a okolí i dnes.

Všem našim současným sportovcům a sportovkyním všech resortů sportu mnoho zdaru.

zb