Chovejme se k přírodě ohleduplně aneb Co dělat a nedělat v lese

Tištěné noviny 15/2015 | 2. 12. 2015 | Nezařazené

Městskému úřadu Rumburk, konkrétně jeho
odboru životního prostředí, jsou často doručovány
podněty a upozornění, týkající se porušování lesního
zákona (č. 289/1995 Sb.) veřejností.

strom

K OBECNÉMU UŽÍVÁNÍ LESA

Je především nezbytné, aby si občané uvědomili, že institut obecného užívání lesa v rozsahu ust. § 19 odst. 1 lesního zákona (Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.) je sice v podmínkách naší země zakotven dlouhodobě, ale v jiných částech světa bývá velmi výrazně omezen, resp. neexistuje. Jedná se především o státy, kde je např. vlastnické právo státem regulováno jen v malé míře a je téměř nedotknutelné. Příkladem může být Francie, kde jsou břemenem obecného užívání lesa zatíženy jen lesy ve vlastnictví státu a nestátní vlastníci nemusí umožnit přístup veřejnosti do lesa.

Všichni větší vlastníci lesů v České republice (popř. organizace spravující státní, obecní a soukromé lesy) se setkávají s chováním části veřejnosti, nad kterým zůstává rozum stát – občané si pletou lesy se skládkou odpadů všeho druhu, odhazují v lesích např. nepotřebné PET lahve, obaly od potravin a ignorují další zákazy stanovené lesním zákonem i přesto, že některé z nich jsou notoricky známé (např. rušit klid a ticho, jezdit a stát motorovým vozidlem, kouřit). Při současné morální úrovni společnosti je naprosto běžné, že občané vystupují vůči zaměstnancům vlastníků lesů arogantně a ignorují jejich pokyny, ač jsou povinni se jimi řídit.

Nepořádek, či jiné následky činnosti občanů, pak odklízí či jinak odstraňuje zpravidla vlastník lesa, což ho často stojí nemalé finanční prostředky. Nelze se tedy divit požadavkům vlastníků na omezení obecného užívání lesa či na zpoplatnění vstupu do lesů.

Občané by si měli konečně uvědomit, že možnost volného vstupu do lesa není samozřejmá a měli by si tohoto benefitu vážit. O míře využívání tohoto fenoménu vypovídají některé statistické údaje. Ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky za rok 2014 vyplývá, že na jednoho obyvatele připadlo cca 19 návštěv lesa za rok. Za sledované období nasbírali obyvatelé lesní plodiny o celkové hmotnosti přes 38 000 tun v celkové hodnotě přes 5,8 miliardy Kč.

Jelikož v průběhu léta a podzimu je návštěvnost lesa největší, považujeme za účelné seznámit širší veřejnost s některými legislativními omezeními, souvisejícími s obecným užíváním lesa.

CO JE TO VLASTNĚ „LES“?

Pojem „les“ chápe většina veřejnosti jako pozemek (či jejich soubor), na němž se nachází porost lesních dřevin. Správný výklad pojmu je však mnohem širší: lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a tzv. pozemky určené k plnění funkcí lesa. Jelikož pojem „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ vyžaduje bližší vysvětlení, uvádíme jejich výčet:

 pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy,

 lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m,

 pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů,

 zpevněné lesní cesty,

 drobné vodní plochy,

 ostatní plochy,

 pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací,

 lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.

Je zřejmé, že lesem jsou např. i lesní cesty (v našich podmínkách např. průběžná cesta vedoucí přes lesní komplex Harta ve směru od Restaurace Zámeček k železničnímu přejezdu na Valdeku), což znamená, že zákaz některých činností v lese dopadá i na tyto pozemky.

JAKÉ ČINNOSTI JSOU V LESE
ZAKÁZANÉ A KDO KONTROLUJE
DODRŽOVÁNÍ ZÁKAZŮ?

V lesích je na základě ust. § 20 lesního zákona zakázáno:

a) rušit klid a ticho,

b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty,

c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,

d) těžit stromy a keře či je poškozovat,

e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,

f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les (např. sběr borůvek hřebenem),

g) jezdit a stát s motorovými vozidly,

h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,

i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,

j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních,

k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,

l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty,

m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo,

n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,

o) znečišťovat les odpady a odpadky.

Zákazy pod písmeny a) až k) se nevztahují na vlastníka lesa, popř. na osobu, které dal vlastník lesa výjimku z těchto zákazů.

Zakázáno je rovněž rozdělávání a udržování ohně do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa (vzdálenost měřená vzdušnou čarou). Podotýkáme, že tento zákaz je absolutní a ani vlastník lesa z něho nemůže udělit výjimku.

V této souvislosti je nutné poznamenat, že porušení kteréhokoli zákazu pod písmeny a) až o) může znamenat uložení pokuty až do výše 100 000 Kč tak, jak je uvedeno v ust. § 54 odst. 2 písm. c) lesního zákona.

Kontrolu dodržování zákazů, stanovených lesním zákonem, provádí orgány státní správy lesů (např. MěÚ Rumburk), Policie ČR a tzv. lesní stráž, která je úřední osobou a prokazuje se průkazem a služebním odznakem.

Záležitosti lesní stráže upravuje ust. § 38 až § 39a lesního zákona. Upozorňujeme, že součástí oprávnění lesní stráže je např. zjišťování totožnosti osoby, která porušuje zákazy stanovené lesním zákonem a za tímto účelem je oprávněna vyžadovat předložení dokladu totožnosti. Osoba, která by odmítla lesní stráži předložit doklad totožnosti, by se dopustila přestupku s hrozbou pokuty až do výše 5 000 Kč.

Riziko, hrozící tomu, kdo porušuje povinnosti stanovené lesním zákonem, v podobě citelné pokuty, stejně jako možné faktické dopady provádění zakázaných činností na lesy a jejich prostředí, nelze podceňovat. Praktickou ukázkou mohou být následky požáru, který vznikl dne 31. 5. 2015 v oblasti Dolského mlýna na území Národního parku České Švýcarsko. Kvůli ignoraci zákazu kouření tehdy shořelo cca 0,75 ha lesa. Vedlejším tragickým důsledkem byl úhyn dvou mláďat sokola stěhovavého, který je v ČR na seznamu kriticky ohrožených druhů živočichů.

MYSLIVOST

V rámci obecného užívání lesa je vhodné rovněž respektovat skutečnost, že lesní pozemky mimo současně zastavěné území obce jsou honebními pozemky a tvoří součást úředně uznaných honiteb. V rámci honiteb je vykonáváno právo myslivosti (souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků). V představách mnoha občanů je myslivost jen jakousi kratochvílí, či osobní zálibou, podobně jako např. sportovní činnosti. Ústavní soud však ve svém Nálezu č. Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006 uvedl podstatu myslivosti na pravou míru a uvedl, že „V podmínkách České republiky jsou myslivost a právo myslivosti společenskými aktivitami aprobovanými státem k ochraně a rozvoji jedné ze složek životního prostředí – zvěře. Zákon o myslivosti nepředstavuje úpravu myslivosti jako zájmové aktivity, ale ve svém základu jako cílevědomé a regulované činnosti k ochraně a rozvoji přírody. Realizace myslivosti a práva myslivosti je v obecné rovině legitimním omezením vlastnického práva a jejich prostřednictvím naplňuje stát svou ústavní povinnost zakotvenou v čl. 7 Ústavy.“ S ohledem na tuto skutečnost doporučujeme, aby občané nekomplikovali lov zvěře, jako součást výkonu práva myslivosti, např. návštěvami krajiny v časných ranních hodinách, či naopak v pozdních odpoledních a večerních hodinách (v době od 1. 9. do 31. 10. se jedná o dobu mezi cca 16. a 9. hodinou, v době od 1. 11. do 15. 1. jde o dobu mezi 15. a 9. hodinou). Lov je zcela zásadním nástrojem k optimalizaci sociální struktury zvěře a přizpůsobení jejích stavů potřebám lesního hospodářství. Omezení lovu (příp. rušení zvěře) návštěvníky krajiny má své důsledky v nárůstu početních stavů zvěře, jejího zvýšeného stresování a následného negativního působení na lesní prostředí (škody srnčí, jelení, daňčí a mufloní zvěří a to okusem výhonů malých stromků, či loupáním a ohryzem kůry na mladých stromech, které jsou následně napadeny hnilobou).

Miroslav Lotocký
Městský úřad Rumburk,
odbor životního prostředí

 

 

 

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2015/12/02/chovejme-se-k-prirode-ohleduplne-aneb-co-delat-a-nedelat-v-lese/