Město se zajímá, řeší a komunikuje s občany
SDRUŽENÍ PRO ROZVOJ
ŠLUKNOVSKA
V pátek 11. 9. se v Rybništi sešli zástupci měst a obcí Šluknovského výběžku, aby se poradili, co je v regionu nového a čím je třeba se zabývat. Sdružení pro rozvoj Šluknovska lze vnímat jako potenciálně velmi potřebný orgán pro rozvoj našeho regionu. Je na samotných zástupcích obcí v něm sdružených, zda tento potenciál naplní, či nikoliv. Jak je na schůzích SPRŠ zvykem, nejdříve se představila obec, ve které se jednání koná – v rámci představení se představitel dané obce pokouší identifikovat problémy, které mají přesah na celý region.
Jedním z hlavních bodů programu bylo seznámení se situací v Lužické nemocnici a poliklinice (dále jen LNaP) a následná žádost o možný symbolický příspěvek, který by se určoval podle čitelného klíče pro každou jednu obec. Za LNaP byl přítomen předseda představenstva Karel Schäfer a jeho místopředseda Ladislav Pokorný. Oba zástupci všem přítomným promítali prezentaci s vlastním komentářem za účelem podrobného seznámení s chodem a stavem LNaP, kterou nové vedení přebralo tento rok od vedení bývalého. Občané města Rumburk měli možnost se s prezentací seznámit na třetím Setkání s občany, pro ostatní města a obce byla možná některá fakta překvapením, jelikož je to poprvé, co někdo zástupce obcí seznámil s reálným stavem LNaP. Na závěr padl návrh, že pokud zastupitelé okolních měst budou chtít na svých zasedáních informovat občany o stavu LNaP, představitelé nemocnice na dané místo přijedou a s reálným stavem občany rádi seznámí. Lužická nemocnice neposkytuje péči pouze občanům města Rumburk, ale využívají ji přeci občané z celého výběžku. Ročně je zde hospitalizováno přes 8 tisíc osob, ambulantně ošetřeno je pak více než 60 tisíc lidí, což je vlastně každý obyvatel Šluknovského výběžku. A právě to je důvod, proč by i ostatní města a obce mohla symbolicky pomoci a přispět konkrétní částkou, která bude využita výhradně pro komfort pacientů, sice na rozvoj nemocnice, na investice, které půjdou vidět, na něž momentálně město Rumburk nedosáhne, protože peníze dává do investic provozního charakteru. Rumburk letos investuje do nemocnice ještě dalších minimálně 4 – 5 milionů korun. Je to momentální maximum, co může město dát po několika předchozích dotacích v celkové výši 16 milionů korun. Města jako Varnsdorf, Šluknov, Jiříkov, Krásná Lípa a další by podle předloženého návrhu měla na nemocnici přispět symbolickou stokorunou na každého svého občana. Počty jsou jednoduché, stačí k počtu obyvatel připojit dvě nuly a vyjde celková částka, která by situaci v LNaP jistě zlepšila a pocítili by to samotní pacienti. Společnost samozřejmě žádá i o sponzorské dary, je tu možnost investování z fondů Evropské unie a přislíbena jsou snad i lůžka a počítačové vybavení od Ústeckého kraje. Dejme společnosti čas na zotavení, i když ji nové vedení může nejdříve zvednout tak za dva roky.
SETKÁNÍ S OBČANY
Ve středu 16. 9. od 16.00 hod. bylo na programu v pořadí již čtvrté Setkání s občany, které svolalo vedení města za účelem informovat občany a hlouběji je seznámit se stavem jednotlivých obecních kapitol. Tématem byl tentokrát majetek a pozemky ve vlastnictví města. Osobou nejpovolanější a zároveň za majetek města zodpovědnou, která připravila občanům prezentaci, je vedoucí majetkového odboru Jana Jindrová. Nejdříve přítomné seznámila s tím, co všechno má odbor na starosti. Následovaly grafy, tabulky a čísla, která vypovídala, kolik území v metrech čtverečních Rumburk ještě stále vlastní.
Všechna katastrální území (Rumburk, Horní Jindřichov, Dolní Křečany)
orná půda 170 222 m2
zahrada 117 727 m2
trvalý travní porost 667 206 m2
lesní pozemek 606 392 m2
vodní plocha 145 798 m2
zast. plocha a nádvoří 71 314 m2
ostatní plocha 1 358 048 m2
CELKEM 3 136 707 m2
Byli jsme informováni i o objektech, jejichž je Rumburk vlastníkem. K dokreslení pomohly i promítané fotografie jednotlivých budov. Přišly i otázky ze strany občanů, zajímalo je například, co bude s kinem Marx, které je v havarijním stavu a zřejmě není jiná možnost, než jeho demolice – v současné době se zjišťuje cena případné demolice a zájem stran investorů o případné další využití pozemku. Delší dobu se pak vedení města zabývalo otázkou občana, kterého zajímalo, proč se bezdůvodně kácí některé stromy ve městě. Je dobře, že byl přítomen i zástupce vedoucího odboru životního prostředí, který na otázky obratem odpovídal, i když nebyly předmětem původní debaty. Debata skončila před půl šestou večerní, kdy starosta Jaroslav Sykáček všechny informoval, že do konce roku plánuje ještě jedno Setkání s občany, jehož téma nyní komunikuje.
Pokud máte nějaký dotaz, připomínku či jiný námět, obraťte se na majetkový odbor: pozemky, věcná břemena (412 356 270/272), objekty, byty a nebytové prostory (412 356 271/261/262).
ZASTUPITELSTVO MĚSTA
RUMBURKU
Do třetice všech jednání zasedali ve čtvrtek 17. 9. od 15.30 hod. rumburští zastupitelé. Na programu bylo dvacet bodů, takže se předpokládalo, že konec bude až ve večerních hodinách.Tento odhad se ukázal jako správný.
Opět se řešila zpráva o činnosti Rady města, majetkové záležitosti, dále například žádost pana Jiřího Kováře o odpis pohledávek vzniklých v r. 2010, 2011 a 2012, kterými se bývalé vedení města zřejmě odmítalo zabývat. Dlouhodobě totiž provádí rekonstrukci památkově chráněného objektu kavárny Venuše. K tomuto účelu potřeboval využít institut záboru veřejného prostranství, na který se vztahují zákonem stanovené poplatky, jež jsou dále upravené Obecně závaznou vyhláškou jednotlivých obcí – tyto poplatky se za celé období vyšplhaly na celkových 106 tisíc Kč. Zastupitelé, vědomi si toho, že odepsat podobnou pohledávku nelze, rozhodli v souladu se zákonem a žádost o odpuštění zamítli, současně ale bylo řečeno, že jsou si zastupitelé vědomi mimořádností rekonstrukce unikátního objektu a v neposlední řadě i významu nemovitosti pro samotné město Rumburk, proto budou společně hledat cestu například ve formě mimořádné dotace na záchranu památkově chráněné nemovitosti.
Dalším zajímavým bodem byla zpráva o činnosti Městské policie Rumburk za období od 1. 1. do 30. 6. letošního roku, kterou předkládal starosta města Rumburk Jaroslav Sykáček, a to v součinnosti se zpracovatelem materiálu a velitelem městských strážníků Waldemarem Kotmelem. Zastupitelé se shodli na tom, že městský kamerový systém je silně zastaralý a zazněl tu i návrh na jeho rozšíření v některých lokalitách, které na základě podnětů občanů a Městské policie vnímají jako nejrizikovější. V rámci diskuse padaly konkrétní návrhy na zaměření se na určité lokality, kde dochází k událostem, kterým by se měla věnovat pozornost – toto všechno vnímal i velitel MP Waldemar Kotmel, často jsou však pravomoci plynoucí z nedokonalých právních předpisů velmi omezené, s čímž se potýká každá jedna obec. Řeč padla i na pracovnice útulku města Rumburk a jejich nedoceněnou práci. Pracují ve dne v noci za minimální plat, protože psi se neřídí pracovní dobou, takže noční zásahy výjimkou nejsou – tyto dámy, shodli se zastupitelé, je třeba ocenit. Samotný útulek slouží celému regionu, který Rumburk formálně spravuje, ale jeho financování zajišťuje město samotné. Ovšem nejdelším bodem jednání byl bod číslo šestnáct – informace o soudním sporu mezi žalobcem městem Rumburk a žalovaným Zdeňkem Krupou o zaplacení částky ve výši 343 310 korun. V celém sporu, který se táhne již několik let, jde o to, že pan Krupa byl opakovaně vyzýván k odstranění nemovitosti na svém pozemku, jelikož její stav byl nevyhovující a ohrožoval okolí, tedy veřejné bezpečí. Dotyčný však na výzvy nereagoval, a tak město zbouralo objekt samo, na své vlastní náklady. Nyní je obžalovaný povinen uhradit uvedenou částku, s čímž však nesouhlasí. A právě proto si s sebou přivedl svého advokáta, který se chtěl dohodnout na smíru. Právní zástupce však svému klientovi spíš uškodil. Ačkoliv v materiálech bylo souhlasné doporučení Rady města Rumburk s návrhem soudního smíru, po diskusi mezi zastupiteli a právním zástupcem pana Krupy byl těsně před hlasováním navržen protinávrh usnesení na neschválení soudního smíru, který drtivou většinou přítomní zastupitelé přijali.
jap
