SLOVO STAROSTY JAROSLAVA SYKÁČKA

Vážení spolupacienti,

asi tak bych mohl většinu z nás oslovovat, pokud bych se upnul na naše nemocniční zařízení (Lužická nemocnice a poliklinika), akciovou společnost města Rumburku, kterou řádně využíváme – my všichni. Předesílám, že z Rumburku je v nemocnici necelá pětina všech hospitalizovaných pacientů. S takovou filozofií jsem jel i na páteční setkání starostů ze Šluknovského výběžku, kteří se sdružují v rámci Sdružení pro rozvoj Šluknovska. Hájit tuto filozofii jsem nejel jen já sám, ale i předseda představenstva Lužické nemocnice a polikliniky (dále jen LNaP) Karel Schäfer a její místopředseda Ladislav Pokorný. Nejeli jsme bojovat, jeli jsme jednat a vysvětlovat, a to o podobě symbolického příspěvku, který bychom využili na investice do rozvoje zastaralého zařízení, které město Rumburk dotuje a tahá ze dna moře dluhů. Ejhle, ukazuje se, že je pro mnohé starosty i symbolika problém.

Nové vedení nemocnice zvedá ze dna velký kolos, který nám tu nechalo předchozí vedení. Přidají ruku k dílu a začnou ho s námi zvedat i okolní obce, jejichž občané na tomto kolosu plují s námi, nebo budou kapitáni těchto zdvižných lodí jen plout okolo a koukat, jak se jediný kapitán pere s tíží kolosu? Jak jsem psal výše, nejde ani tak o peníze, ale o sounáležitost v kontextu Šluknovského výběžku. Co myslíte, bude se nám lépe tahat kolos ze dna, když u jednoho lana bude více kapitánů? Nejde o sílu paží kapitánů, ale o jejich přítomnost na naší lodi.

Zdraví Vás zatím zdravý
(i díky LNaP) Jaroslav Sykáček