Dva příběhy senátora a krásnolipského místostarosty Zbyňka Linharta

Tištěné noviny 19/2015 | 16. 2. 2016 | Nezařazené

Před mnoha lety u nás ve městě Krásná Lípa byla delegace několika „odborníků“ z Prahy, která se byla podívat na naši práci se sociálně vyloučenými. Šli jsme společně po městě a v tom k nám přijíždí Ruda Puža na kole a křičí na mě: „Ahoj Zbyňo! Neviděl jsi ty dva cikány, co tady kopou ty díry na lavičky?“ Než jsem mu stačil říci, že jsou asi na svačině, už se do něj pustila jedna z těch expertek se slovy: „Pane, neříká se cikán, ale Rom!“ A on na to neangažovaně: „Paní, podívejte se na mě, no, jaký já jsem Rom, já jsem cikán …“ Sedl na kolo a jel do technických služeb. Do té doby nerušená návštěva nabrala trochu jiný spád a debatu na hodně teoretická témata. Naštěstí brzy odjeli.

Druhý příběh se mi stal vloni. To tady byla nějaká asistentka a „zkoumala“ (asi aby mohla nám i jinde poradit) uplatňování žen a mužů v zaměstnávání. No, v Krásné Lípě i bez radilů a kvót máme místostarostku města, tajemnici městského úřadu, dvě vedoucí odborů úřadu (ze čtyř), dvě ředitelky příspěvkových organizací (máme dvě organizace), atp. dlouhodobě. A také se zajímala o uplatňování hendikepovaných a jinak postižených lidí ve městě a zaměstnání. O to se také snažíme, například ve spolupráci s různými organizacemi. Byla to opět plochá debata o ničem. Po obědě jsme se ještě na chvilku potkali a ta paní mi měla potřebu ještě vysvětlit svou zkušenost z našeho města s poskytováním služeb. No, že jsme v ekonomicky slabém regionu a ne v Praze jí asi nedocházelo. A tak mi říkala, jak byla na obědě v jednom restauračním zařízení a jak tam byla špatná obsluha. Pomalá, trochu popletená a úplně jí tam prý nechutnalo. Neodpustila si poznámky toho typu, že jako starosta bych snad na to mohl dohlédnout a alespoň tedy, když už pochopila, že je to soukromý podnik, tak mi vysvětlila, že bych jim měl dávat nějakou zpětnou vazbu. To do doby, než jsem jí stihl vysvětlit, že se jedná o tzv. sociální podnik zaměstnávající právě ty různě hendikepované lidi. A že to tedy holt má i nějaké důsledky. A že když je někdo po obrně, nebo má ochrnutou ruku, tak to prostě někdy nejde normálně. No, ještě mi poradila, protože jí to asi i došlo, že by tedy, aby hosté měli pochopení, měla mít takováto obsluha na sobě nějakou cedulku či že by to mělo být nějak zřetelně napsáno alespoň v té restauraci. Poté odjela.

Přesně to vystihuje jak tito, tak či tak z našich daní placení teoretici, jsou úplně, ale opravdu úplně mimo, a jak i zadarmo jsou drazí. Bohužel, takovéto návštěvy nejsou úplně ojedinělé. A bohužel pro ně, ale i pro nás, si z takovýchto příběhů neodnáší vůbec nic.

Zbyněk Linhart
místostarosta města Krásná Lípa,
senátor

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2016/02/16/dva-pribehy-senatora-a-krasnolipskeho-mistostarosty-zbynka-linharta/