Ochránci stromů nejsou škodnou
Ruku na srdce, úředníci z patřičných odborů a postižení majitelé – žadatelé o kácení, jsou určitě přesvědčeni o opaku. Přitom všichni bedlivě pročítáme každé volební období programy politických stran a hnutí, zdali se tam objeví body o ochraně a zvelebování veřejné zeleně. Často tyto body zůstávají pouze na papíře, protože není zcela jasně daná koncepce rozvoje městské zeleně nebo zvolená koncepce není zrovna ta nejlepší – viz „naše parky“. Občas může váznout komunikace s občany, takže úředníci či zastupitelé mnohdy netuší anebo dokonce nechtějí tušit, co si občané přejí a co preferují.
Samotné stromy v ČR vzdorují již šestým rokem, po známé smutné události ve Zlíně, nevyhlášené válce. Tlak na kácení je enormní ze strany občanů, silničářů i ostatních firem. Výjimky hodné následování najdeme v alejích na Opavsku, Vysočině i jinde, na náměstí Uničova na Olomoucku, ale i v blízké Krásné Lípě a v posledních letech ve Šluknově. Všude tam se obce snaží popsanému tlaku vzdorovat a daří se jim. U nás se za poslední rok také údržba veřejné zeleně zlepšila, ovšem těžko odůvodnitelné ztráty evidujeme stále.
Velkým pokrokem v ochraně přírody je zřízení příslušné komise Rady města, která žádosti o kácení dřevin filtruje.
Tak jako se mohou ostatní obce od nás učit, jak si poradit se zvířaty bez majitele, a naše Záchytné kotce jsou toho důkazem, měli bychom se i my učit u nich, pokud jde o zeleň. Je radost sledovat, jak si počíná pan Chroust ve Šluknově. Vyhlašuje památné stromy, jak nám o tom vyprávěl na velmi zdařilé přednášce v knihovně, iniciativně organizuje výsadbu alejí. Má podporu vedení města, což je rozhodující. V našem případě o ní nejsme přesvědčeni. Řadoví úředníci na úseku ochrany přírody a krajiny se střídají. Není divu, agenda přináší velké dilema, strom, nebo ochrana lidí a jejich majetku? Zvláště když jsou žadatelé k sobě nekritičtí, sobečtí, často vybaveni účelovými komerčními posudky. To se pak těžko oponuje a říká jasné ne. Řízení pak probíhají spíše v zájmu formalit, než dalšího života stromu a zdravý selský rozum zůstává stát. Vztah k přírodě tam nesmí.
To byl důvod, proč jsme před pěti lety založili občanské sdružení Ochránci stromů Rumburk, nyní spolek. Jsme advokáty těch, které nikdo nebrání, stromů. Lobbujeme za zdravý selský rozum. O nic jiného nám nejde. Účastníme se řízení, odvoláváme se. Snad proto se znovu objevují snahy jít cestou mimo řízení o povolení, cestou ohlášení, která je ovšem vyhrazena pouze pro mimořádné akutní případy ohrožení.
Uklízíme se Spolkem přátel Rumburku les pod Podhájím. Letos jsme ke Dni stromů zasadili tři jírovce – kaštany a na jaře spolku pomůžeme při sázení na Strážném vrchu. Plánujeme požádat o vyhlášení několika památných stromů. Budou mezi nimi lípy svobody z let 1945 a 1968, lípy na Šluknovské ulici u křížku s letopočtem 1797 a další stromy, které si vyšší stupeň ochrany, financované státem, jistě zaslouží.
O tom, že stromy jsou plícemi měst, snad není pochyb. Čím dál víc také potřebným slunečníkem. Ovšem na podzim patrně řada lidí na letní čtyřicítky zapomíná a proklíná listí v okapových žlabech i na dvorku. Jiní zase baží po levném palivu. Bohužel, stále nemáme ceník městského dřeva.
A teď bych mohl vyjmenovávat všechny pro nás bolestné případy. Je to zbytečné, každý o nich ví. Snad jen připomenutí aleje ke hřbitovu a v poslední době i kácení v Komenského ulici, tedy tam, kde stromy právě potřebujeme, lhostejno komu patří. Na druhé straně je dobrým příkladem výsadba dřevin, kterou provedla firma Schäfer a Sýkora jak v okolí centrály, tak v oboře na rozhraní katastrů Dolních a Starých Křečan. Úplně čerstvě nám udělalo radost citlivé ošetření centrální lípy malolisté s vazbou v parku U Pošty. Děkujeme.
Protože přichází období vegetačního útlumu, ve kterém se kácí nejvíce, uzavíráme tento článek několika praktickými radami pro žadatele.
Dne 15. 7. 2013 vešla v platnost tolik potřebná vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, podle které:
Pro kácení dřevin o obvodu od 80 cm ve výšce 130 cm kromě ovocných dřevin potřebujete povolení od odboru životního prostředí MěÚ (OŽP).
Pro kácení zapojených porostů dřevin (remízů), jejichž plocha přesahuje 40 m2, potřebujete rovněž výše uvedené povolení.
Pokud v akutním případě musíte porazit strom z důvodu bezprostředního ohrožení životů lidí a majetku, můžete tak učinit. Kácení potom musíte neprodleně ohlásit na OŽP. Jste povinni jej řádně zdůvodnit a doložit.
Kácíme dřeviny zpravidla v době vegetačního klidu, většinou od 1. 11. do 31. 3. Dřeviny jsou živé organismy a dobu vegetačního klidu můžeme proto přirovnat k narkóze.
Víme, že nejsme sami a loňské vycházky za rumburskými stromy jsou toho důkazem. Všem našim spoluobčanům a přátelům přejeme klidný podzim plný krásných zážitků v barevné přírodě.
Dagmar Fohlová, Josef Zibner
Kontakt pro zájemce o spolupráci
je možno získat v redakci
Rumburských novin.
