Mandava-Mandau 2015: další čtivo pro zvědavé

Kruh přátel muzea Varnsdorf (KPMV) vydal v listopadu další vlastivědný sborník. Název Mandava-Mandau 2015 naznačuje, že publikace je tentokrát určena nejen českým, ale i německým čtenářům. Redakční tým se náročného projektu chopil potřetí, po dvoujazyčných vydáních z let 2005 a 2010.

Každoroční poptávka po Mandavě svědčí o tom, že regionální badatelská literatura nehodlá zajít na úbytě a stále přitahuje široký okruh zájemců. Vydavatel pro ně letos připravil rekordní počet třiceti příspěvků v češtině a tuctu v němčině. Jak dále uvidíme, obsah je zajímavý i pro rumburské patrioty. Mandava bude k sehnání v místních knihkupectvích, muzeích a informačních střediscích.

Ve sborníku se objevuje slušná řádka nových autorských jmen. Například novoborský sklářský odborník Rudolf Hais věnoval příspěvky o sklárně ve Chřibské (čímž navazuje na stať Fr. Sajdla na toto téma v Mandavě 2009) a o brusičích skla v Rousínově – vše s unikátním ilustračním materiálem. Drážďanský kunsthistorik Hartmut Ritschel představuje barokního sochaře Franze Bienera, autora soch na rumburské Loretě. Od dalšího německého autora Gerda Menzela se dovíme o nerealizovaných projektech tramvajové dráhy Rumburk – Seifhennersdorf – Varnsdorf. Dopravní tematika je zastoupena i železničním neštěstím ve Varnsdorfu v roce 1924 (R. Wünscheová z Ebersbachu). Děčínský archivář Tomáš Valtr zaslal medailon pozapomenuté osobnosti plukovníka dělostřelectva Karla Junga z Lipové u Šluknova. Starostka Mikulášovic Miluše Trojanová obohatila knížku příspěvkem o tamní obnovené hvězdárně. V článku Markéty Vovsíkové ožily rázovité postavy a humorné i tragické příběhy spojené s legendární občerstvovnou rodu Münzbergů na hradě Tolštejně.

A co naši „staří známí“ z předchozích ročníků Mandavy? Hluboká poklona paní Kristě Fleknové, která z množství dobových dokumentů už léta připravuje výtah z pamětihodných událostí do rubriky Před sto lety. Miroslav Plekanec oznamuje nález torz mamutích klů na Studánce. Josef Rybánský shrnul výsledky svých bádání o zvonech varnsdorfského děkanského kostela sv. Petra a Pavla a o přerušené a obnovené tradici velikonočních jízd v Mikulášovicích. Renata Procházková přiblížila sbírku biedermeierovského nábytku v našem muzeu a zrekapitulovala projekt pro školní děti Malí velcí stavitelé a architekti Šluknovského výběžku. Kromě toho se nadále věnuje ornitologii, a tak se díky ní dozvídáme o alarmujícím stavu rorýsí populace ve městě. Matouš Jirák se v obou předchozích ročenkách zabýval památníky knížete Jana II. z Lichtenštejna na Rumbursku, letos v tématu pokračuje statí o „císařských javorech“ vysázených v našem okolí na počest půlstoletí vlády Františka Josefa I. Klára Mágrová pro nás objevuje přehlížená sochařská díla v novodobé rumburské zástavbě: ačkoliv pojem „čtyřprocentní umění“ může vzbuzovat jiné asociace, jde v tomto případě o kdysi uplatňovanou povinnost při výstavbě sídlišť investovat 4 % z rozpočtu na uměleckou výzdobu.

Pro historiky i laické čtenáře jsou vděčným žánrem přepisy ústně předávaných vzpomínek. Ervín Heinl sestavil vzpomínkový materiál o poválečných počátcích učňovského školství při podniku Velveta a Radek Andonov zaznamenal vyprávění Josefa Vacka z osady Tolštejn (nyní Rozhled) o tom, jak měl coby sedmnáctiletý chlapec na konci války „zachraňovat Třetí říši“. Do časů konce války se vydáme i s Ester Sadivovou, která z rodinného archivu vynesla na světlo příběh svého dědy zachraňujícího ruskou zajatkyni. Tento výčet není zdaleka vyčerpávající.

O vydávání sborníků bychom si mohli nechat jen zdát, nebýt „finančních injekcí“. Letos patří poděkování jednak opět městu Varnsdorf za příspěvek z grantového programu, jednak Česko-německému fondu budoucnosti. Jím podpořený projekt „Almanach Mandava-Mandau 2015“ zahrnuje kromě vydání publikace také osobní kontakty regionálních badatelů z obou stran hranic. Na druhou stranu, k čemu by byly finance, nebýt těch, kdo tvoří. Proto naše poděkování míří k autorům a překladatelům příspěvků a dalším kolegům, podílejícím se (a nutno podotknout, že bez nároku na honorář) na naší doposud nejrozsáhlejší publikaci.

Na jaře náš spolek oslaví dvacáté výročí své existence. Přestože má kvůli uzavřenému muzeu ve Varnsdorfu jen minimální zázemí pro svou činnost, bude za čím se ohlížet. V poslední době nás těší čilé partnerské kontakty se Spolkem přátel Rumburku.

KPMV