Jak je na tom společnost Uniles po čtyřech letech

V prosinci roku 2011 jsme v Rumburských novinách otiskli rozhovor s generálním ředitelem rumburské společnosti UNILES, a.s. Liborem Vaněčkem, který nás v něm informoval o právě uskutečněné koupi Unilesu společností Agrofert vlastněné Andrejem Babišem. Článek tehdy vzbudil velkou pozornost a zařadil se mezi nejčtenější. Od té doby uplynuly čtyři roky, a tak jsme požádali ředitele Vaněčka o nové navazující informace.

Jak se daří Unilesu po začlenění do koncernu Agrofert?

Začátky po převzetí Agrofertem nebyly jednoduché, všichni jsme si museli zvyknout na nový styl řízení naší společnosti. Naštěstí je řídicí systém koncernu srozumitelný, otevřený, logický a i přes velikost a široký rozsah působnosti koncernu ponechává jednotlivým společnostem dostatek kompetencí k jejich individuálnímu rozvoji. Uniles postupně převzal veškeré lesnické aktivity v koncernu a i díky tomu se výrazně zvětšil, v roce 2011 měl obrat 790 mil. Kč a v letošním roce to bude přes 2700 mil. Kč. Od roku 2014 se stal největší tuzemskou lesnickou firmou a každoročně obchoduje přes 1 mil. m3 dříví. Lesnictví se stalo jeho dominantním oborem podnikání, dříve rozvíjené aktivity ve školkařství a dopravě předal Uniles do specializovaných sesterských společností v koncernu a už v nich nepodniká. Kromě lesnictví si ponechal už jen tři drobné regionální aktivity: ekologické zemědělství na ekofarmě Staré Křečany, malý pilařský provoz u nádraží ČD Chřibská a zahradnické a inženýrské služby v Rumburku.

Jaká je pozice Unilesu v Agrofertu?

Jsme nejsevernější tuzemská firma v koncernu, díky nám se specialisté z ústředí Agrofertu naučili jezdit do Rumburku, často se přiznávali, že náš region předtím neznali. Svojí lesnickou činností Uniles vhodně doplnil rozsáhlé zemědělské aktivity koncernu a rozšířil široké spektrum produkovaných a zpracovávaných zemědělských komodit o novou atraktivní, ekologickou a obnovitelnou surovinu – dřevní hmotu.

Co znamenaly uplynulé čtyři roky pro personál Unilesu?

Počet zaměstnanců mírně narostl, dnes jich je cca 260 a jsou rozmístěni v devíti lesnických provozovnách po celé republice, kromě Rumburku i v Oseku u Duchcova, Klášterci nad Ohří, Rynolticích, Sušici, Lanškrouně, Hanušovicích, Rýmařově a Slavkově u Brna. Ústředí Unilesu zůstalo v Rumburku, během roku 2014 jsme opravili budovu bývalého lesního závodu v Jiříkovské 18 a přestěhovali se sem ze sousední budovy „Kamzík“ v Jiříkovské 16. Budovu „Kamzík“ s přilehlým areálem parkoviště a skladové budovy teď nabízíme k prodeji.

Při minulém rozhovoru před čtyřmi lety jsme také hovořili o několika stovkách minoritních akcionářů Unilesu, často se jednalo o občany našeho regionu, kteří při kupónové privatizaci získali malé množství akcií Unilesu. Jaký byl, nebo je, jejich osud?

Agrofert v roce 2012 od těchto drobných akcionářů odkoupil všechny zbývající akcie, takže dnes je stoprocentním vlastníkem naší společnosti. Odkup provedl za velmi solidní cenu 1483 Kč za jednu akcii, přitom v kupónové privatizaci bylo možné akcii Unilesu získat přes kupónovou knížku za cca 8 Kč.

Jak vidíte budoucnost Unilesu?

Budeme se snažit udržet pozici lídra na tuzemském lesnickém trhu a zejména úzkostlivě dbát na udržení pověsti stabilní, solidní, informačně otevřené a odborně zdatné firmy. Chtěli bychom být na špici v používaných lesnických technologiích a pochopitelně, chtěli bychom dosahovat úspěšných hospodářských výsledků. Ústředí naší společnosti zůstane v Rumburku a i díky tomu bychom rádi přispěli k propagaci tohoto města a jeho okolí.

red