Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) Lužické nemocnice v Rumburku

Ačkoliv mnoho lidí často považuje anesteziology za součást
operačních oddělení, jako je chirurgie, gynekologie apod., jsou to
lékaři samostatného oboru Anesteziologie a intenzivní medicína.
Jak je z názvu tohoto oboru patrné, anestézie je jen jedna část práce
anesteziologa. Druhou nedílnou součástí je intenzivní medicína (dříve
resuscitace). Anesteziologové totiž také léčí pacienty se selháním
životních funkcí. Pacient se tedy s anesteziologem setká, když jde
na operaci, nebo když jde o život. Ale o tom pak už člověk obvykle moc
neví. Ani příbuzní, kteří chodí své blízké v kritickém stavu navštěvovat
na oddělení ARO, většinou netuší, že ten lékař, který se snaží podpořit
selhávající krevní oběh, nahrazuje dýchání přístrojem, nahrazuje funkci
ledvin dialýzou a podobně, je anesteziolog. Jak tyto dvě části jednoho
oboru zdánlivě velmi vzdálené ve skutečnosti těsně souvisí, vyplyne
z dalších odstavců. Nyní k naší nemocnici a oddělení ARO.

Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) Lužické nemocnice v Rumburku je oddělení zajišťující komplexní anesteziologickou péči pro pacienty všech oborů a oddělení Lužické nemocnice a polikliniky. V Lužické nemocnici nemá ARO, na rozdíl od větších nemocnic, resuscitační lůžka. Jako nelůžkové oddělení tedy poskytuje zejména anesteziologickou péči u operačních výkonů. Resuscitační péči u pacientů se selháním životních funkcí poskytuje konziliární formou na jednotkách intenzivní péče chirurgického a interního oddělení.

Anesteziologická péče u operačních výkonů ve zjednodušeném pohledu zahrnuje celkové anestézie (narkózy), regionální anestézie (místní umrtvení) či kombinované anestézie (kombinace celkové anestézie s některou z forem místní anestézie). Vhodný způsob anestézie je s pacientem projednán při anesteziologické vizitě, obvykle odpoledne či večer den před operací. Souhlas se zvoleným způsobem anestézie pacient stvrzuje podpisem „Informovaného souhlasu s anestézií“. Bez písemného souhlasu pacienta (nebo jeho zákonného zástupce v případě nesvéprávných či neplnoletých pacientů) nelze anestézii pacientovi podat.

Pro volbu způsobu anestézie je rozhodující typ operace a zdravotní stav pacienta. Ke zvolení správného postupu a přípravy je nezbytné kvalitní předoperační vyšetření praktickým lékařem, případně u závažněji nemocných pacientů vyšetření specialistou (internistou, kardiologem, plicním lékařem, neurologem, endokrinologem). Předoperační zhodnocení stavu pacienta anesteziologem a stanovení plánu postupu zásadně ovlivňuje, jak se bude moci pacient s operací vyrovnat. Někdy může být rozumné dokonce výkon odložit a pacienta k výkonu lépe připravit nebo jen doplnit určitá vyšetření, aby rizika výkonu byla co nejnižší. To ovšem nemusí platit u akutních operací, kdy na delší přípravu není čas. Rizika jsou pak často mnohem větší, a o to intenzivnější a náročnější (i nákladnější) je poskytnutá péče.

Celková a místní anestézie:
v čem je rozdíl?

Člověk má většinou starost, aby při operaci o ničem nevěděl a nic ho nebolelo. Celková anestézie (narkóza) ale neznamená spánek. Aby bylo možné operaci provést, musí anesteziolog vyřadit některé pacientovy životní funkce – uvede jej jakoby do bezvědomí (uspí ho), dýchání nahradí dýchacím přístrojem, uvolní svaly atd., uměle tak pacienta uvede do kritického stavu. Po operaci ho musí zase vrátit zpátky do stavu s fungujícími životními funkcemi, aby předání z operačního sálu na oddělení bylo bezpečné. Tady jsou velmi užitečné znalosti a dovednosti z intenzivní medicíny – tedy té druhé části oboru ARO.

Anesteziolog pečuje o pacienta po celou dobu operace. Mnoho zdánlivě drobných a často neviditelných detailů se totiž výrazně podílí na výsledku operací a léčby. Jejich výčet přesahuje rámce tohoto sdělení, každý ale jistě rád uslyší, že velký důraz je kladen na kvalitní léčbu bolesti a prevenci pooperační nevolnosti.

Regionální (místní) anestezie je využívána stále více. Poskytuje totiž pacientovi zejména několikahodinovou bezbolestnost bez nadměrného útlumu silnými analgetiky a v některých případech umožňuje snížit rizika anestézie. Proto ji anesteziolog pacientům často doporučuje. Anesteziologové provádí složitější metody místní anestézie – vyhledávají přímo nervy či nervové pleteně a do jejich bezprostřední blízkosti vpíchnou místní anestetikum, a tak vyřadí citlivost v určité části těla, např. ruce či noze – proto ten název regionální anestézie. Některé metody regionální anestézie anesteziologové využívají také k tlumení velkých bolestí u bolestivých stavů či onemocnění. Například u vícenásobných zlomenin žeber či u bolestí při akutním zánětu slinivky je velmi účinnou metodou k potlačení bolesti tzv. epidurální analgezie. Při ní se zavede do páteře hadička, kterou se místní anestetika podávají přímo k nervovým kořenům. V poslední době se v Lužické nemocnici díky používání navigace ultrazvukovým přístrojem výrazně zvýšila kvalita regionálních anestézií, a zejména došlo také k rozšíření spektra poskytovaných znecitlivění.

Anestézie na porodnici

Epidurální analgezii poskytují anesteziologové také rodičkám. Důvodem pro provedení této metody mohou být velké porodní bolesti nebo speciální situace, u kterých může tato metoda zlepšit průběh porodu či spontánní porod vůbec umožnit, např. u rodiček s některými chorobami. Těhotenství ovšem nekončí vždy přirozeným porodem, někdy je nutná operace – císařský řez. Většina císařských řezů se v současné době provádí v subarachnoidální nebo epidurální anestézii. Tato metoda je podobná epidurální analgezii – místní anestetikum se také podá do páteře, ale způsobí mnohem silnější znecitlivění břicha (současně s dolními končetinami), rodička tedy není „uspaná“. Tento způsob anestézie je s ohledem na rizika plynoucí ze změn v těhotenství považován za bezpečnější pro matku i pro novorozence. Navíc většinou umožňuje kontakt matky s dítětem ještě na operačním sále a poskytuje bezbolestnost několik hodin po operaci.

Resuscitační péče

Kromě práce na operačních sálech ARO poskytuje resuscitační péči pacientům s ohrožením či selháním životních funkcí. Pro běžného člověka to jsou trochu abstraktní pojmy. Co tedy taková resuscitační či intenzivní péče obnáší? Například zavedení trubice do plic k připojení k dýchacímu přístroji, správné nastavení dýchacího přístroje, aby to odpovídalo potřebám pacienta a neublížilo mu to, odsátí hlenů a prohlédnutí plic zevnitř bronchoskopem, zavedení kanyl do velkých žil pod klíční kostí či na krku, zavedení kanyly do tepny (většinou u zápěstí) k odběrům tepenné krve a měření krevního tlaku, zavedení podpory oběhu léky aj.

Úkony intenzivní péče mohou být velmi bolestivé a nepříjemné, proto je součástí péče o pacienty v kritickém stavu také analgosedace, pro lepší srozumitelnost často označovaná jako „umělý spánek“. Vlastně je to anestézie přizpůsobená dané situaci. Zde se tedy anesteziologovi hodí zase jeho znalosti a dovednosti z podávání anestézií na operačních sálech a máme obě části oboru pohromadě.

Ačkoliv Lužická nemocnice nemá lůžkové oddělení ARO, mnohdy stav pacienta takovou péči vyžaduje a je nutné ji kvalifikovaně poskytnout, přinejmenším do doby, než se podaří stav pacienta stabilizovat do té míry, aby mohl být převezen do nemocnice vyššího typu. Tedy pro výše zmíněné úkony je nutné mít odpovídající vybavení.

Bez anesteziologického
týmu to nejde

Anesteziologický tým tvoří lékař anesteziolog a specializovaná sestra ARO. Vzhledem k náročnosti a naléhavosti řešených situací si jeden bez druhého moc neporadí a musí se jeden na druhého stoprocentně spolehnout. ARO sestra musí mít velmi dobré znalosti oboru, aby mohla být lékaři anesteziologovi týmovým partnerem. Musí být schopna v kritických situacích rychle a správně reagovat, a také kritické situace předvídat a časně rozpoznat, aby je bylo možné co nejlépe vyřešit.

Stálá přítomnost a připravenost anesteziologického týmu i v mimopracovní době je nezbytná pro akutní operace, pro akutní císařské řezy a náhlé příhody na porodnici a pro případy neodkladné resuscitace. Pro ARO tedy neplatí žádné ordinační hodiny. Na zavolání musí být anesteziologický tým schopen podat maximální výkon a hned, v kteroukoliv denní či noční dobu.

V současné době má ARO Lužické nemocnice pro každodenní provoz na operačních sálech a pro nepřetržitý čtyřiadvacetihodinový pohotovostní provoz celkem tři stálé lékaře a čtyři specializované ARO sestry. S pohotovostním provozem v mimopracovní době částečně vypomáhají tři externí lékaři.

Jsme tu pro vás

Ačkoliv v Lužické nemocnici nemáme anesteziologickou ambulanci, v případě potřeby je možné konkrétní dotazy řešit telefonicky či v komplikovanějších případech si domluvit i individuální schůzku s anesteziologem. Neváhejte nás kontaktovat. Zejména nejasnosti v otázkách předoperačního vyšetření a přípravy před anestézií mohou vést k odložení operace, kterému lze třeba předejít. Například pokud máte k malému výkonu přijít teprve ráno těsně před operací, měli byste přesně vědět, které z vašich léků je nezbytné před anestézií užít a které naopak vynechat. Nebo jste krátce po nemoci a nevíte, jestli můžete přijít na plánovanou operaci. Pokud zavoláte, vyhnete se třeba zbytečnému nástupu do nemocnice či vystavení neschopenky, kdyby operace nebyla v této době po nemoci vhodná.

Oddělení ARO je umístěno v pavilonu I – nedaleko bazénu na adrese U Nemocnice 1298/6. Primářem oddělení je od roku 2008 MUDr. Jan Bělič, nelékařský tým vede od roku 2000 vrchní sestra Jitka Malá. Základní informace o oddělení naleznete na internetových stránkách nemocnice www.nemrum.cz, záložka „ostatní péče“.

Osobní konzultace s ARO lékařem je možná kterýkoliv den po předchozí tel. domluvě – ústředna 412 332 551.

Pokud jste u nás již na operaci byli, vnímali jste náš zájem, cítili jste se bezpečně a po operaci jste se v rámci možností cítili dobře, vězte, že je to právě to, o co usilujeme.

Váš ARO tým