Proč nás bolí záda?
Otázka, jež se ozývá ze všech stran. Otázka, na kterou by rád znal odpověď téměř každý z nás a kterou často slýchávám na svých lekcích. Pojďme si objasnit nejčastější příčiny bolesti zad.
Před sto lety byl pohyb nedílnou součástí všedního dne, byl spojován téměř s každým povoláním. Naopak dnes má více než osmdesát procent lidí sedavé zaměstnání a většinu svého života prožije u monitoru v kanceláři, doma u televize nebo v autě. Nároky na tělo jsou při takovém životním stylu enormní. Nečinnost ve statické poloze stresuje tělo mnohem více, než jakákoliv úměrná fyzická zátěž. Není pak divu, že trpíme bolestí bederní páteře, ztuhlostí či nedostatkem energie, což bývá často způsobeno i špatným dechovým stereotypem pramenícím z vadného držení těla. Tento problém se objevuje už ve chvíli, kdy zasedneme do školních lavic a z našeho života se vytratí přirozený pohyb. Pak je nasnadě, že bolesti zad bývají jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře.
Pokud vás záda bolí delší dobu a nevíte si rady, nebo se objeví náhle prudká bolest, vždy je lepší pro jistotu vyhledat kvalitního fyzioterapeuta, který odhalí příčinu bolesti zad a určí, zda se nejedná o vážnější problém. Díky tomu, že častou příčinou bolesti zad bývá „jen“ již zmiňovaná zatuhlost celého pohybového aparátu v kombinaci se zkrácenými či ochablými svalovými skupinami, důsledné cvičení dokáže velice účinně pomoci, na rozdíl od pilulek proti bolesti, které celý problém neřeší, ale pouze zakryjí.
Bolesti zad jsou v mnoha případech řazeny také mezi tzv. psychosomatická onemocnění, která jsou silně spjatá s naší psychikou. Neřešíme-li psychickou zátěž, jako je dlouhodobý stres, úzkost, strach či dokonce deprese, odrazí se tyto negativní faktory právě na somatické (tělesné) úrovni. Nedostatek relaxace, duševní hygieny a pohybu má velmi neblahý vliv na celkový stav celého našeho těla.
A co tedy dělat pro to, abychom našemu pohybovému aparátu pomohli a ulevili si od bolesti zad? Vše začíná v hlavě, a tak je nutné si tyto skutečnosti nejprve uvědomit a najít tu správnou motivaci začít něco dělat. Nejzdravějším a nejpřirozenějším pohybem pro naše tělo je obyčejná chůze. Lze ji provozovat kdykoliv, kdekoliv a zároveň snadno přizpůsobit i tempo svému věku a kondici. Navíc se při chůzi v lidském těle vyplavují endorfiny, které bývají nazývány „hormony štěstí“. Ty v mozku vyvolávají pocity blaženosti, dobrou náladu a tlumí vnímání stresujících podnětů. Samotná chůze všechny problémy samozřejmě nevyřeší, a proto je vhodné přidat i některé z cílených cvičení, ideálně pod odborným vedením.
Jako vhodnou variantou může být cvičení jógy, jejíž popularita v posledních letech výrazně stoupá. V tomto asijském učení je fyzické cvičení, pracující komplexně s celým svalovým aparátem, doplněno o cvičení duševní, s cílem dosáhnout klidnějšího a uvolněnějšího stavu mysli. Co se týká fyzického cvičení, je důležité dodržovat správné provedení, abychom dosáhli kýženého efektu a neprohlubovali své zdravotní problémy ještě více. Jóga je šetrná k našim kloubům, které velmi účinně rozhýbává, důkladně cvičí se všemi svalovými skupinami s důrazem na zpevnění centra těla neboli jádra. Každý se setkáváme dnes a denně s velkým náporem stresu. Zde nám jóga nabízí řadu uklidňujících dechových a relaxačních cvičení, která dokážou navodit pocit harmonie a uvolnění celého těla.
Naučme se více naslouchat svému tělu a podpořme své zdraví pohybem, který vnese do našeho života novou energii, radost a vitalitu. Více na stránkách www.pavlinastranska.cz
Pavlína Stránská
