Stavět? Bourat? Revitalizovat?

Poměrně často diskutovaným tématem mezi rumburskými občany je záměr postavit na Strážném vrchu další rozhlednu. Protože vedení města patrně vytušilo všeobecnou averzi vůči tomuto záměru, pocítil starosta města J. Sykáček potřebu jej podpořit – viz článek Slovo starosty v RN č. 8/2016.

Na rozdíl od pana starosty se domnívám, že zamýšlená rozhledna atraktivitu Strážného vrchu nezvýší, a když, tak jen nakrátko. Poskytovaná dotace na její stavbu je podle mého názoru spíše takovým danajským darem, neboť další náklady, které už však ona dotace neřeší, si vyžádá údržba, provoz atd. Troufám si tedy tvrdit, že bez poskytnutí dotace by nikoho ani nenapadlo stavět rozhlednu, zvláště když zde jedna už sto dvacet let stojí.

Pokud jde o tu zanedbávanou lokalitu – Strážný vrch není v našem městě bohužel jediným místem zasluhujícím pozornost. Dalším takovým místem je mimo jiné např. objekt dnes již bývalého kina Marx v centru města. Na budovu ve vlastnictví města Rumburk se jaksi zapomnělo. Už osmnáct let – naposledy se zde promítalo v r. 1998 – opuštěná budova chátrá, aniž město hnulo prstem pro záchranu svého majetku. Dnes, po létech postupné devastace, se rozhodlo, že zchátralý objekt nemá smysl revitalizovat, snadnější bude jej zbourat. Demolicí někdejšího kina tak zabijeme dvě mouchy jednou ranou: jednak se město „elegantně“ srovná se svým černým svědomím a jednak získá „čistý“ pozemek na atraktivním, dalo by se říci na strategicky výhodném místě k eventuálnímu prodeji. Že nenávratně z povrchu zemského zmizí další kus historie města, je zřejmě vedlejší.

A tak proti sobě stojí (hypoteticky) dvě možnosti: investovat do dotované výstavby rozhledny, jejíž přínos je diskutabilní, nebo investovat do nedotované záchrany budovy, která roky psala dějiny města. Zdá se, že vedení města se již rozhodlo, čemu dá zelenou.

Josef Englic