Jak Rumburk hospodaří s penězi z velkých dotací

Tištěné noviny 15/2016 | 25. 10. 2016 | Nezařazené

Končící období dovolených a prázdnin nás vrací do běžného života plného pracovního shonu a aktivity. Co se v této době děje na poli správy a rozvoje městského majetku, jsme se zeptali místostarosty Rumburku Aloise Kittla.

  tyrsovka

Pane místostarosto, na sportovištích letního stadionu se začíná po mnoha letech něco dít. Jaký vliv to bude mít na městský rozpočet, za který jste z titulu své funkce zodpovědný.

Pětadvacet milionů korun na rekonstrukci letního stadionu, do které nás až v prosinci „uvrtal“ rumburský atlet Jan Rein, v rumburském rozpočtu původně vůbec nebylo. Jak se tedy do vyváženého rozpočtu může nakonec takový balík ještě vejít? Především se Rumburk pouští do čerpání dotací ve velkém. A právě hlavně na velké stavební investice. Ano, vystavujeme se přitom rizikům následných kontrol účelnosti vynaložených prostředků a hlavně transparentnosti výběrových řízení. Ale s tím jsme na radnici přišli. Jenom letošní schválené milionové dotace na samotné rekonstrukce obou našich stadionů se blíží dvacítce a další jsou ve hře. Výběrová řízení na jejich dodavatele už proběhla, a nevypadá to, že by nám v tom neúspěšní uchazeči chtěli dělat potíže. Naopak bychom přivítali, kdyby se pro nás vzdali odvolací lhůty, abychom v konci roku stíhali.

Zmínil jste obě sportoviště, letní i zimní stadion. To jistě potěší naše sportovně založené spoluobčany, kteří byli uzavřením zimního stadionu doslova vyhnáni do sousedního Varnsdorfu. Co ale s rumburskou nemocnicí, do které bylo v uplynulých letech „nalito“ více než sto milionů?

Nebývale úspěšní v získání desetimilionové dotace jsou i naši představitelé ve vedení nemocnice. I jim se podařil husarský kousek, díky kterému dojde k obnově jejího vybavení za tyto peníze. Rádi tak v zastupitelstvu po prázdninách zvedneme ruku pro neplánovaný příspěvek tří milionů korun z rozpočtu města pro nemocnici, aby tak byla schopna splnit podmínku povinné spoluúčasti na tomto projektu. Stabilizace nemocnice rovněž zůstává naší trvalou prioritou. Na podporu její životaschopnosti jsme původně v letošním rozpočtu počítali s částkou pěti milionů. Vloni šlo do nemocnice z rozpočtu města celkem dvacet dva milionů, letos předběžně očekávám celkovou konečnou částku kolem poloviny této loňské skutečnosti. To je odrazem jejího obratu ke zvyšování výkonnosti.

Město má však rozsáhlý nemovitý majetek, o který je nutno se starat s péčí řádného hospodáře. Z minulosti si pamatujeme, že bývalo takřka pravidlem při stavebních a rekonstrukčních pracích jisté navýšení původně vysoutěžené ceny formou dodatků. Změnilo se něco?

Koncem června jsme po pololetním vyhodnocení plnění plánu investic města zasedli s vedoucími rozhodujících odborů k jeho aktualizaci. Museli jsme si prostě srovnat noty, abychom do konce roku vyšli. Hodně se ušetřilo na výběrových řízeních, museli jsme ale i přesouvat. Velkou úsporu máme na plánovaných výměnách oken, jako například na bytovém domě v ulici Růžové, kde jsme se z plánu 1,1 milionu dostali na polovinu. Tato výměna sice v rozpočtu nebyla, ale přesunuli jsme sem úsporu z rekonstrukce odpadů ve věžácích Na Valech. V rozpočtu jsme měli výměnu poloviny oken na bytovém domě v ulicích Radniční a Poštovní za 1,5 milionu. Nakonec na tomto velkém objektu prakticky za stejnou cenu vyměníme okna všechna. Statisíce se ušetřily na cenách za výměnu oken na mateřských školách Komenského a Sukova.

Kromě mateřských škol patří městu jakožto zřizovateli také školy základní. Co se děje tam?

Půl druhého milionu jsme ušetřili na zateplení prvního stupně ZŠ Tyršova. Tady jsme se rozhodli odejít od nabízené dotace, kterou stát od letoška snížil na čtyřicet procent z plánované ceny 9,5 milionu. Zvolili jsme vlastní variantu zateplení za čtyři miliony, kdy ještě navíc nejsme tlačeni k zabudování nově požadované vzduchotechniky s nuceným oběhem za další dva až tři miliony. A pokud vím, vybraná stavební firma je ve fázi dokončovacích prací, takže naše malé děti se prvního září vrátí do nových zateplených tříd.

Město jste po volbách zdědili s dluhem. Roční rozpočet je přitom přes dvě stě milionů. Jak vidíte hospodaření s těmito veřejnými prostředky vy sám?

Neustále hledáme, kde se dá uspořit. Oproti rozpočtu jsme například vysoutěžili téměř půlmilionovou úsporu na rekonstrukci chodníků na tř. 9. května, a tak by se dalo pokračovat. Žádné podstřelené ceny, které se následně záhadně vyšplhají. Letos se naše kapitálové výdaje výrazně přehoupnou přes šedesát milionů a do rozpočtu se vejdeme. A to navíc ještě letos splatíme osm milionů ze zděděného investičního úvěru. Toho se definitivně zbavíme do poloviny příštího roku. Některé investice převedeme do následujícího roku. Nebudeme např. opravovat polovinu střešní nástavby panelového domu ve Vrchlického ulici za pět milionů, ale opravíme jí napřesrok celou. Protipovodňový varovný systém za dvanáct milionů posouváme také, protože jeho dokončení do konce tohoto roku vidíme jako zbytečný risk a nikdo z nás si nevezme na triko vrácení dotace přes osm milionů. Máme již signály, že i tato dotace pro Rumburk nám bude přiklepnuta v plné výši v nejbližších dnech.

A otázka na závěr, co nás čeká do budoucna?

V plánování investic na příští rok se budeme opírat o nový Strategický plán rozvoje města. Ten budeme schvalovat po prázdninách. Chceme se více věnovat parkovacím plochám a všem investičním akcím, na které ještě budeme moci čerpat evropské i národní dotace, dokud to jen půjde. Ušetří nám to velké peníze, které budeme potřebovat na kanalizaci a další nezbytné investice ve městě.

 

 

Pane místostarosto, děkuji za vaše odpovědi.
V. Andrle

 

 

 

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2016/10/25/jak-rumburk-hospodari-s-penezi-z-velkych-dotaci/