Starosta města Rumburk obviňován ze šikany

Obecně známou skutečností je, že plátek agentury Ma-Ja, nazvaný Zpravodaj Šluknovský výběžek, neinformuje objektivně, zejména o tom, co neprobíhá podle představ paní majitelky a jejího manžela, ředitele největší městské příspěvkové organizace. Tentokrát neváhá napadat ani vedení města. V srpnovém vydání obviňuje starostu města Jaroslava Sykáčka z šikany „kulturáku“, neboť si pan starosta dovolil nařídit kontrolu v příspěvkové organizaci města. Ovšem nazývat šikanou kontrolu nařízenou v souladu se zákonem, to je poněkud silná káva.

Po pravdě řečeno, také nechápu, proč starosta nařizuje další kontrolu organizace Dům kultury Střelnice a sportoviště města Rumburk, když závěry Kontrolního výboru RM i pracovní skupiny ZM konstatovaly řadu nedostatků, které by stačily k odvolání ředitele, neochotného (nebo neschopného) je odstranit. Avšak ten, místo aby zapracoval na odstranění zjištěných pochybení, stupňuje své výpady, dokonce i vůči svému zaměstnavateli, který k němu projevuje (řekněme až neskutečnou) velkorysost a shovívavost. Každý jiný zaměstnanec by za mnohem menší prohřešky na svém místě skončil.

Pan ředitel této „megaorganizace“ Kucer nechal v periodiku Zpravodaj Šluknovský výběžek, spoléhaje na anonymitu nepodepsaného příspěvku, otisknout další ze série článků, jimiž prezentuje svou „pravdu“. Tentokrát si bere na paškál vedení města a sebe sama považuje za oběť politických, případně osobních machinací. S předkládáním nějakých důkazů pro své absurdní domněnky se jako obvykle neobtěžuje. Tvrdí sice, že s článkem nemá nic společného, ale je nad slunce jasné, od koho anonymní autor, ať již jím je kdokoli, čerpá informace zde uvedené. Přitom znovu vyjmenovávat očividná selhání pana ředitele by bylo příslovečným nošením dříví do lesa. A na jeho kontroverzní rozhodnutí nedoplácí on, ale město. A právě to je terčem kritických připomínek, které on však ve svém přesvědčení o vlastní dokonalosti a výjimečnosti odmítá akceptovat.

Trpký úsměv na tváři vzbuzuje jeho přesvědčení o protěžování rumburské městské policie, zejména poznámka o nedemokratičnosti jmenování jejího ředitele. Protože o tom, jakým způsobem on sám usedl do lukrativního „křesla“, cudně mlčí. Ten byl asi vysoce demokratický.

Ale město Rumburk, respektive jeho vedení, čelí invektivám i na jiném místě Zpravodaje, a to v souvislosti s pořádáním Slavností města. Někteří lidé vědí, za jakých okolností loni město uspořádalo akci Loučení s létem místo původně plánovaných Slavností. Pan ředitel Kucer je totiž tenkrát odmítl zorganizovat. Zdůvodnil to údajnými časovými a personálními příčinami. Město však na poslední chvíli našlo náhradní řešení. Sice ne tak pompézní, ale ani tak drahé. Přesto je mu předhazováno, že tato „zábava“ přišla na tři sta osmdesát tisíc korun a do městské pokladny se nic nevrátilo, protože se od návštěvníků akce nevybíralo vstupné. Letos se pořadatelství vrátilo zpět organizaci, která to má takříkajíc v popisu práce. A pan Kucer se nabídnuté šance chopil s vervou. Dokázal za nemalého navýšení nákladů a za vydatné (jistě ne nezištné) pomoci agentury Ma-Ja sestavit velkolepější program. Nepochybně vykáže i takový přínos městu, že tím loňskou akci zastíní. Osobně se domnívám, že ideálního stavu, tj. aby zisk převýšil náklady, nedosáhne ani on.

Kdo ví, co motivuje pana Kucera k publikování takových a podobných zkreslených, záměrně neúplných faktů. Možná se domnívá, že jeho pozice je natolik neotřesitelná, že si může dovolit téměř vše. Vychytrale využívá nedostatečné informovanosti veřejnosti a usnadňuje mu to i dosavadní velmi benevolentní postoj vedení města vůči němu.

Josef Englic