Co s nimi? Autovraky ostatním řidičům komplikují hladký průjezd městem

Ostatním vozidlům překážejí, okolí na kráse nepřidají a životnímu prostředí škodí. Řeč je o autovracích. Co s nimi? Nepojízdná vozidla, která majitelé bezmyšlenkovitě odstaví, dělají starosti snad všem městům. I Rumburk pár takových vraků má.

Pro začátek si definujme pojem vrak či autovrak, abychom byli alespoň trochu v obraze. Stávající právní úprava poskytuje hned dvojí výklad. Ta první má oporu v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a podle ní je vrakem každé silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu a není opatřeno státní poznávací značkou (resp. RZ), nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu. Druhá definice se opírá o příslušné ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Podle této právní normy se autovrakem rozumí každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro účel přepravy osob, zvířat a věcí a stalo se odpadem.

O zjevnou technickou nezpůsobilost půjde například v případě, že automobilu chybí pneumatiky, motor a další k jízdě potřebné věci. Pokud je takto zjevně nezpůsobilé k provozu, je automobil prohlášen za vrak bez ohledu na to, zda je vybaven státní poznávací značkou, či nikoliv. Pokud však není zjevně nezpůsobilé k provozu, bude se technická způsobilost zkoumat, a to pouze v případě, že nemá SPZ. Tato nezpůsobilost však nemusí být patrná běžným ohledáním. Vrak je překážkou provozu a majitel ji musí odstranit. Neučiní-li tak, udělá to majitel pozemní komunikace na náklady vlastníka. Ve většině případů je majitelem komunikace obec, ta bude posuzovat technickou způsobilost vozidla a jeho případné označení za vrak.

 

jap