Základní umělecká škola Rumburk slaví sedmdesáté výročí svého vzniku
O založení hudební školy v Rumburku začali uvažovat „kulturní a školští činitelé hned po rušných dnech popřevratových v roce 1945“ (časopis Rumburk č. 23 z 18. 10. 1947). Došlo k němu o rok později, konkrétně 1. 11. 1946, kdy byla škola slavnostně otevřena s celkovým počtem sto dvacet pět žáků. Zároveň byla otevřena expozitura v Krásné Lípě, kam se přihlásilo padesát žáků, o všechny se staraly tři učitelské osoby řádné a tři výpomocné. První koncert se konal již 15. 12. 1946 v Bio Revoluce, sbor Rumburští zpěváčci na něm předvedl písně zimních nocí a krkonošské koledy.
Jak napsal časopis Rumburk dále, jedním z důvodů založení školy byla i „odlehlost komunikační, která nedovolovala žákům z kraje šluknovského a rumburského návštěvu varnsdorfského hudebního ústavu“ (který vznikl krátce předtím). Jakkoliv nám tyto důvody mohou v dnešní komunikačně přehlcené době připadat úsměvné, další ideje zakladatelů jsou v podstatě stále nosné, možná ještě více než před sedmdesáti lety. Zaměření na „celý kraj šluknovského výběžku“ a „významná kulturně – osvětová činnost“, spolu s ušlechtilými cíli šíření vzdělanosti v oblasti umění (viz motto Hudebních střed z r. 1947: „Požehnáno buď naše úsilí o lepší zítřek“ …) patří i v současnosti k nepominutelné úloze školy.
V aktuálním školním vzdělávacím programu se píše, že škola poskytuje širokou vzdělávací nabídku jak v hudebním, tak ve výtvarném oboru. Důraz je kladen na využití získaných dovedností v souborové a orchestrální hře skupin různého zaměření a také na obnovu starších hudebních tradic. V oblasti veřejného působení chce pak škola napomáhat kulturnímu a duchovnímu rozvoji obyvatel regionu. To se děje nejen díky jejímu působení v Rumburku, ale i na dalších osmi pobočkách v obcích Šluknovského výběžku. Celkový počet žáků standardně dosahuje hranic povolené kapacity pět set čtyřicet pět, v některých odděleních či pobočkách musí zájemci na uvolnění místa i nějaký čas vyčkat. Počet učitelů je dnes pětkrát vyšší než v roce 1946, většina z nich je, nebo v minulosti byla, umělecky aktivní na regionální i mezinárodní scéně. Každoročně škola pořádá desítky koncertů a vystoupení jednotlivých žáků a školních souborů. Do mnohých z nich se zapojují i samotní učitelé, aby svým aktivním přístupem motivovali a podpořili své žáky. Žáci výtvarného oboru se pravidelně prezentují na výstavách v Městské knihovně v Rumburku.
Při vší snaze o šíření kultury je ale nutné zdůraznit, že Základní umělecká škola je především školou, která má svůj ucelený systém poskytování vzdělání, vycházející z celostátního vzdělávacího programu pro ZUŠ a do značné míry je institucí výběrovou (ovšem s příležitostí pro všechny, kdo mají předpoklady pro studium). Nejde tedy o kroužek, krátkodobý kurz, či podobnou nezávaznou odpolední aktivitu. Pro odpočinkové trávení volného času bez větší odpovědnosti či nároků na výsledky je v regionu dnes naštěstí mnoho jiných možností. Rodiče tedy musí dobře zvážit, co a v jaké oblasti chtějí pro úspěšný rozvoj svých dětí udělat, všechno ale stihnout nelze.
Sedmdesát let od svého vzniku oslaví škola v průběhu školního roku několika akcemi, úvodní slavnostní koncert se bude konat v úterý 22. 11. od 17.00 hod. v aule Gymnázia Rumburk a představí se na něm současní žáci, učitelé a soubory školy. Těšit se můžeme na zajímavá pěvecká vystoupení (G. Ruggieri, K. Brabníková, V. Matysová), velký dechový orchestr P. Zelenky, houslový soubor M. Lošťáka, dechový učitelský kvartet a další. Hostem koncertu bude klavírista Filip Hořínek, bývalý žák školy, který po studiích na AMU v Praze působí v současnosti ve Švýcarsku a dále studuje na Zürcher Hochschule der Künste v Curychu ve třídě světoznámého pianisty Konstantina Scherbakova. Je také nositelem první ceny letošní soutěže Landolt – Wettbewerb v Curychu a mnoha dalších ocenění. V neposlední řadě návštěvníci kromě lahůdek hudebních jistě uvítají i pochoutky kulinářské, které budou pro všechny přichystány po skončení koncertu.
S více než dostatečným časovým odstupem můžeme snad tedy dnes říci, že záměr zakladatelů, „aby škola a její stálá sdružení byly pilíři hudební (umělecké) kultury kraje (regionu) a konaly úctyhodné dílo na kulturním úhoru severočeského pohraničí“, se zdařil a dílo bude nadále úspěšně vzkvétat i v dnešních techno-multiface digi časech.
Pavel Kacafírek
