Rumburk rozsvítil vánoční strom a zahájil adventní čas

Tištěné noviny 22/2016 | 10. 3. 2017 | Nezařazené

advent_26112016

Milí čtenáři, jmenuji se smrk ztepilý a před pár dny započala má vánoční cesta za poznáním něčeho nového, o čem se mi dříve jen zdálo. Celých dvacet sedm let jsem si spokojeně rostl na zahradě v Horním Jindřichově u své majitelky, paní Jarmily Gyöngyösiové, která mě s těžkým srdcem, ale přece, věnovala pro dobrý účel městu. Vážím dvě a půl tuny a měřím celkem čtrnáct metrů. Od středy 16. 11. jsem ukotven na Lužickém náměstí v Rumburku, kde mne obdivují stovky kolemjdoucích. Od přírody jsem ozdoben jen několika šiškami, a tak na mě navěšeli asi sto padesát větších i menších ozdobných kouliček, obmotali čtyři sta metrů dlouhými světelnými kabely, koupili patnáct nových rampouchů a dvacet nových světelných ozdob, abych byl ve tmě dobře vidět a přitahoval zraky lidí. Na špičku mi samozřejmě nezapomněli dát i svítící hvězdu. Jsem jednoduše ten nejkrásnější vánoční strom široko daleko a je mi ctí, že mohu být středem pozornosti v období adventu.

Má cesta do centra města však nebyla vůbec jednoduchá. Při kácení museli být všichni v pozoru, abych nikomu neublížil, nespadl tam, kam nemám, nebo abych nepoškodil nade mnou vedoucí dráty elektrického napětí. Naštěstí se celá akce povedla na výbornou, a proto chci poděkovat všem, kteří se mnou měli nemalé starosti. Vím a uvědomuji si, že práce to nebyla vůbec jednoduchá. Zvlášť, když po ukotvení se zjistilo, že jsem trochu nakřivo. Nicméně obratem byla situace napravena a já mohu nyní Rumburk pozorovat zase z jiného úhlu, než doposud. Poprvé jsem se rozzářil v sobotu 26. 11., symbolicky den před první adventní nedělí, a musím říci, že to byl nádherný moment. Dospělí, a především děti na mně mohli oči nechat. Nebudu však předbíhat…

Ale vraťme se zpět k oné sobotě. Program začínal už ve dvě hodiny odpoledne a já viděl, jak se během dne začalo náměstí plnit lidmi. Povím vám, šrumec to byl pořádný. Jeden stánek vedle druhého. Dokonce i ke mně nahoru zavála vůně svařáku a trdelníku. Začalo se připravovat i vánočně vyzdobené pódium, na kterém později vystoupili všichni pozvaní. Děti už netrpělivě čekaly na Míšu Dolinovou, která pro ně měla připravené soutěže, při kterých si společně užily spoustu legrace. Až jsem jim skoro záviděl dětská bezstarostná léta. Nicméně já už se nejvíc těšil, až se začne zpívat. Místní dětské pěvecké sbory Čtyřlístek a Zpěváček potěšily nejednoho pyšného rodiče. Jelikož jsem po celou dobu dobře viděl na hodiny, byl jsem v obraze, co a kdy se bude dít. Po čtvrté hodině se denní obloha začala pomalu měnit na tu večerní. Sympatický a pohotový moderátor Tomáš Eibl následně vyhlásil dražbu štrúdlu. Výtěžek poputuje hendikepovanému Tobiáškovi. Lidé s dobrým srdcem jsou stále mezi námi, protože paní Šárka darovala celkem dva tisíce korun. A s touto pozitivní zprávou jsme plynule přešli k tomu nejdůležitějšímu. Rumburští trubači svými nástroji uvítali představitele města. Pan starosta Jaroslav Sykáček ve svém proslovu mimo jiné zmínil i „krásu“ děčínského stromku. Upřímně jsem se v tu chvíli zasmál a přiznám se, že po chvále, jak jsem nádherný, mi trošku stouplo ego a sebevědomí. Byl jsem perfektně připravený na můj nejvýznamnější okamžik v životě. Bylo to tady. Ona velká chvíle, kvůli které stovky lidí přišly. Mám se celý rozzářit. Při odpočítávání už jsem jen netrpělivě čekal, zda se to povede. Zavřel jsem oči a slyšel, jak lidé tleskají. Hurááá. Celkem dva tisíce dvě stě žároviček svítilo a já majestátně stál na našem náměstí. K tomu všemu mi místní mladá zpěvačka Sabina Helikarová věnovala a krásně zazpívala „Tichou noc“.

Program ale ještě nekončil. Přímo pode mnou byl vyhrazen prostor na andělsko-čertovskou světelnou show. Přál jsem si, aby ji mohli vidět úplně všichni, protože opravdu stála za to. Bohužel někdo se davem lidí neprodral a já si říkal, jaké mám štěstí, že jsem měl předem zajištěn ten nejlepší výhled. Poté zazněly ještě krásné písně od Aničky Slováčkové, dcery Dády Patrasové a Felixe Slováčka. Právě tato mladá zpěvačka zakončila krásný mrazivý den. Já si své dny slávy budu užívat do konce letošního roku a poté si mě budete připomínat už jen z vašich pořízených fotografií.

 

jap

 

 

 

 

 

Vytisknuto z webu Rumburské noviny: http://archivrn.rumburk.cz

URL příspěvku: http://archivrn.rumburk.cz/2017/03/10/rumburk-rozsvitil-vanocni-strom-a-zahajil-adventni-cas/